Zaměstnání

Dotaz č. 389

18. ledna 2013 v 23:33 | Aleš
Dobrý den, dle zákona č.128/2000 Sb., § 71 odst.4, schválilo zastupitelstvo neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální měsíční částkou. Má na tuto náhradu nárok také zastupitel, který není v pracovním ani jiném obdobném poměru, jelikož je invalidní důchodce? Děkuji za odpověď.
Domnívám se, že ano. Podstatnou okolností tu není, zda pobírá či nepobírá důchod, ale že není v pracovním nebo jiném obdobném poměru.

Dotaz č. 363

26. dubna 2012 v 22:06 | Aleš
Náš pan ředitel se rozhodl tvrdě bojovat proti vynášení potravin z našeho sociálního ústavu. Takže si na nás minulou středu po skončení pracovní doby počíhal "u píchaček", a pak nám prohlížel tašky, batohy a někomu i kapsy. Poté pokračoval ve "šťáře" na oddělení a prolezl kde co - nahlížel třeba (v naší nepřítomnosti) do skříněk s osobními věcmi a tak vůbec se celkem vyřádil. Tak jsem se chtěl zeptat, jak je to z hlediska paragrafů - má na to vůbec právo?
Stručně řečeno na to zaměstnavatel právo má. Podrobněji řečeno, osobní prohlídku může provádět jen osoba stejného pohlaví. Takže kapsy může ředitel prohlížet jenom mužům. Kontrolu skříněk by - podle mého názoru - neměl provádět bez vědomí zaměstnanců, protože tím již zasahuje do práva na ochranu osobnosti. Nápravou tu však je pouze podání žaloby na ochranu osobnosti podle § 13 občanského zákoníku.

Dotaz č. 330

11. března 2011 v 22:13 | Aleš
Chci odejít od zaměstnavatele ve zkušební době. Když odejdu a onemocním, nepřijdu o nemocenskou?
Ze zákona plyne, že když jste v pracovním poměru ve zkušební době déle než 7 dnů, můžete během trvání této zkušební doby kdykoli zrušit pracovní poměr (zákoník práce doporučuje, aby se oznámení o zrušení pracovního poměru doručovalo aspoň tři dny předem) a ještě 7 dnů po zrušení pracovního poměru jste v ochranné době a když onemocníte, náleží vám nemocenské - ovšem až od 22. dne nemoci. Pokud chcete nemocenské dostávat hned, nesmíte pracovní poměr zrušit, musíte onemocnět, pak vám zaměstnavatel musí vyplácet "náhradu mzdy z důvodu nemoci" po dobu 21 dní. Pak teprv když podáte zrušení pracovního poměru ve zkušební době, budete plynule pokračovat nemocenským podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. O dobu, kdy jste nemocná, se zkušební doba prodlužuje, říká § 35 odst. 2 zákoníku práce, a proto vám zkušební doba v mezidobí nedoběhne.

Dotaz č. 258

2. září 2009 v 21:09 | Aleš
Dobrý den, prosím o radu jak postupovat v případě, že se zaměstnanec nedostaví do zaměstnání bez omluvy cca 3 dny. Po 3 dnech je na základě oznámení rodinných příslušníků po něm vyhlášeno celostátní pátrání. Pracuji jako personalista a třetí den neomluvené absence jsem dotyčnému zaslala upozorňující dopis, pokoušela jsem se s ním telefonicky spojit atd. Pozdě odpoledne jsem se dověděla tuto skutečnost, že již patří mezi celostátně hledané osoby. Od té doby uplynulo cca 10 dní. Je v tomto případě omezen postup při zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení dle § 55 vzhledem k daným okolnostem?
Okamžité zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je možné. Je však třeba si uvědomit, že tento úkon je ze strany zaměstnavatele neodvolatelný. Kdyby se později ukázalo, že zaměstnanec se do uvedené situace dostal nezaviněně (např. ho přejelo auto a on teď leží někde v nemocnici), nemohl by zaměstnavatel úkon odvolat, zaměstnanec by se musel domáhat nápravy soudně a vyhrál by, přineslo by to však zaměstnavateli další náklady. Doporučoval bych tedy spíše dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Kdyby se pak zaměstnanec objevil a ukázalo se, že se do uvedené situace dostal nezaviněně, vždycky je možnost výpověď odvolat v souladu s ustanovením § 50 odst. 5 zákoníku práce.

Dotaz č. 248

15. dubna 2009 v 23:53 | Aleš
Dobrý den, ráda bych se zeptala na: pracovala jsem jako zástupce ředitele ekonomického provozu na škole, kde spadala pod mají kompetenci i mzdová účetní, která rozvázala pracovní poměr v roce 2001. V roce 2000 udělala špatně odvody za zaměstnace (ten si vzal neplacené volno a zůstal v zahraničí déle, než měl). Za dobu neplaceného volna v době od 1. 8. 2000 až 31. 7. 2005 vznikla škoda a penále. Škodu na mě chtějí, abych uhradila já. Do jaké doby může zaměstnavatel chtít po mě, abych tyto škody platila? Jaká je promlčecí doba, jestli 5 - 10 let zpětně nebo neomezeně, pokud budu zaměstnacem školy. Děkuji.
Za prvé není zcela jasné, proč byste měla hradit škodu zrovna vy, když chybu způsobil jiný zaměstnanec. Nakonec je to ale jedno, protože promlčecí doba je tříletá, což už uplynulo. K tomu, abyste se zprostila povinnosti škodu hradit, by tedy mělo stačit vaše prohlášení, že namítáte promlčení požadovaného nároku na náhradu škody.

Dotaz č. 244

16. března 2009 v 20:08 | Aleš
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zdali se jedná o porušení zákona, jestliže mi zaměstnavatel na pracovním počítači, kde jsem přihlášená, přečte mou konverzaci na skypu s jiným člověkem. Příklad: na 5 minut jsem si odskočila do vedlejší kancláře, zaměstnavatel si sedl k mému pracovnímu PC a přečetl si moji konverzaci s kamarádkou. Tuto konverzaci si navíc vytiskl.
Názory na uvedenou záležitost se různí, já se přikláním k závěru, že číst cizí komunikaci je vždy nepřípustné. Pokud můžete dokázat, že váš nadřízený komunikaci na Skypu četl či si ji dokonce vytiskl, podejte na něho trestní oznámení na policii pro trestný čin podle § 239 trestního zákona - porušování tajemství dopravovaných zpráv. Nebo tím aspoň hrozte. Za druhé z toho pro vás plyne pozitivní zjištění, že vás zaměstnavatel nemůže postihovat za nezákonným způsobem získané důkazy o vašem případném provinění proti pracovnímu řádu (že by vám mával před nosem papírem s vytištěnou komunikací ve Skypu, když přitom třeba nesmíte Skype k soukromým účelům používat). Příště ovšem může být zaměstnavatel chytřejší. Zakáže třeba obecně používání Skypu a pak prostřednictvím počítačového programu může kontrolovat, zda na vašem kompjútru nebyl Skype spuštěn.

Dotaz č. 208

12. listopadu 2007 v 15:41 | Aleš
Mám v současné době dva souběžné pracovní poměry. Jeden trvá už několik let, do druhého jsem nastoupila letos v lednu. Minulý týden jsem přišla na to, že v obou zaměstnáních mi účetní uplatňují slevu na dani. V novém zaměstnání jsem však nepodepsala prohlášení, že ho neuplatňuji nikde jinde. Zkrátka účetní mi nedala podepsat nic. Teď jsem ji na to upozornila a samozřejmě chce ode mě do konce roku tyto peníze vrátit, neboť je musí zaplatit finančnímu úřadu. Problém je v tom, že koncem prosince nastupuji na mateřskou dovolenou a peníze mi nemůže strhávat. Pro mě je však částka přes 7 tisíc dost vysoká na to, abych ji okamžitě zaplatila, zvláště před mateřskou, kdy potřebuji každou korunu. Myslím, že je to vina účetní, která mi slevu uplatňovala neoprávněně. Mrzí mě, že neřekla ani promiňte, že jsem Vám způsobila komlikace, ale to je vedlejší. Zkrátka chce peníze okamžitě. Je možná nějaká domluva? Nebo jak mám v této situaci postupovat?
Zaměstnavatel má podle zákona o daních z příjmů právo srazit vám zálohu na daň i dodatečně nejpozději do 31. března následujícího roku (§ 38i odst. 2 zákona o daních z příjmů). Zaměstnavatel tak nemůže učinit, pokud by tím vaše mzda klesla pod zákonné minimum, nebo proto, že už vám nevyplácí mzdu. Možná se vám tedy podaří vyhnout se nyní placení doplatku zálohy na daň - můžete zkusit argumentovat i § 331 zákoníku práce: "Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené." Nakonec se ovšem skutečná výše vaší daně ukáže, až podáte do 31. března příštího roku daňové přiznání. Pak budete muset případný nedoplatek uhradit přímo finančnímu úřadu. Je však možné, že z důvodu odečitatelných položek, slev na dani nebo díky společnému zdanění manželů bude výše vaší daně tak nízká, že žádný nedoplatek nevznikne.
 
 

Reklama