Úřady

Dotaz č. 369

2. července 2012 v 20:37 | Aleš
Chovám pro vlastní potřebu slepice. Přes léto ale nesou víc, než sama spotřebuju. Můžu bez nějakého dalšího úřadování vajíčka oficiálně prodávat? Dát si na plot ceduli? Díky za odpověď.
Podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. f) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, živností není "prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami". Podobně je v § 2e odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno, že "fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona".
Z daňového hlediska je prodej drobných zemědělských přebytků označen za ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějsích předpisů: "Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména ... příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)". Podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) téhož zákona, jsou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmu v případě, že jejich úhrn nepřesáhne za zdaňovací období (kalendářní rok) 30 000 Kč, u včelařů do 60 včelstev je pak osvobození vypočteno jako 500 Kč na jedno včelstvo. V takovém případě není vůbec třeba podávat daňové přiznání.
Z hlediska národního práva je tedy drobný prodej vajíček zcela bezproblémový a na plot si můžete dát ceduli s nabídkou.
Diskuse se ovšem vedou ohledně aplikace práva evropského ve vztahu k zákonu o potravinách. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, klade náročné požadavky ohledně zajištění kvality výroby, skladování, označování a prodeje prodávaných potravin na všechny osoby, které jsou provozovateli potravinářského podniku. Samotný pojem "potravinářský podnik" a "provozovatel potravinářského podniku" ale v zákoně definován není, protože je obsažen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 Úř. věst. Dle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení je potravinářským podnikem "veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin"; anglicky: ""food business" means any undertaking, whether for profit or not and whether public or private, carrying out any of the activities related to any stage of production, processing and distribution of food"; německy: ""Lebensmittelunternehmen" alle Unternehmen, gleichgültig, ob sie auf Gewinnerzielung ausgerichtet sind oder nicht und ob sie öffentlich oder privat sind, die eine mit der Produktion, der Verarbeitung und dem Vertrieb von Lebensmitteln zusammenhängende Tätigkeit ausführen"; francouzsky: ""entreprise du secteur alimentaire", toute entreprise publique ou privée assurant, dans un but lucratif ou non, des activités liées aux étapes de la production, de la transformation et de la distribution de denrées alimentaires"; a např. slovensky: ""potravinársky podnik" znamená akýkoľvek podnik, či už pre zisk alebo nie, štátny alebo súkromný, vykonávajúci ktorúkoľvek z činností súvisiacich s ktorýmkoľvek stupňom výroby, spracúvania a distribúcie potravín".
Podle čl. 3 odst. 3 nařízení je pak provozovatelem potravinářského podniku "fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků potravinového práva v potravinářském podniku, který řídí" neboli anglicky "'food business operator' means the natural or legal persons responsible for ensuring that the requirements of food law are met within the food business under their control".
Narozdíl od jiných se domnívám, že u toho, kdo uskutečňuje drobný prodej vlastních zemědělských přebytků ve smyslu výše uvedených výluk dle živnostenského zákona, zákona o zemědělství a zákona o daních z příjmů, se nemůže jednat o "podnik", "bussiness", "Unternehmen", "enterprise". Podstatnou okolností pro výše popsanou výluku je okolnost, že se jedná o prodej "drobný" či "příležitostný". Nejsou tu tedy naplněny některé základní podmínky "podnikání" či "bussinessu", jako je úmysl chovatele a plánovitá soustavnost. Prodej "výpěstků" tu není smyslem činnosti; tím je např. u chovu slepic získávání vajec pro vlastní potřebu a pouze přebytky jsou zužitkovány tak, že jsou prodány. Proto se na prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 Úř. věst. ani zákon č. 110/1997 Sb. nevztahují.
Pokud by samozřejmě chovatel pěstoval slepice se záměrem přednostně vajíčka prodávat, pak už by se o podnik v tomto smyslu jednalo a bylo by třeba dodržet i všechny požadavky stanovené právem Evropské unie a zákonem č. 110/1997 Sb.

Dotaz č. 305

12. srpna 2010 v 22:59 | Aleš
Dobrý den, chtěl bych si založit občanské sdružení pro práci s dětmi. Poslal jsem návrh stanov s žádostí o registraci na Ministerstvo vnitra. Zajímalo by mě, podle jakých zákonů se řídí provoz OS (ohledně ekonomických ukazatelů a inventarizace). Děkuji za odpověď.
Ačkoliv je účetnictví formálně součástí práva, ve skutečnosti funguje naprosto specificky s ohledem na závazný charakter různých mimoprávních účetních osnov, účetních standardů apod. Otázka by tedy měla směřovat spíše na nějakou účetní a daňovou poradnu. Z právního hlediska lze konstatovat, že základním předpisem ohledně ekonomických ukazatelů a inventarizace je zde zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na inventarizace jsou uvedeny zejména v § 29 a 30 tohoto zákona. Ve vašem případě bude pravděpodobně důležité rovněž ustanovení § 38a zákona o účetnictví, kde se říká: "Občanská sdružení (...) mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003." Z tohoto hlediska je prováděcím předpisem (jinak již zrušená) vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Základem jednoduchého účetnictví je peněžní deník, kniha pohledávek a závazků, pomocná kniha o ostatních složkách majetku a pomocná kniha o závazcích z pracovněprávních vztahů. Při zpracování účetní závěrky se vypracovává přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. K provádění záznamů v účetních knihách se postupuje přiměřeně podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v původním znění tohoto předpisu platném k 31. prosinci 2003. I kdyby celkové příjmy vašeho sdružení nepřekročily 3 miliony korun, můžete (anebo pokud by překročily 3 miliony korun, pak musíte) místo jednoduchého účetnictví vést normální (podvojné) účetnictví, případně tzv. zjednodušené účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálně platném znění, v návaznosti na vyhlášku č. 504/2002 Sb, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz č. 265

23. listopadu 2009 v 21:14 | Aleš
Dobrý den, děkuji Vám za zodpovězení otázky, zda se platí daň z prodeje hrobky (100 tis.Kč). Ovšem jsem na rozpacích, protože na stejný dotaz na FU odpověděli záporně. Celou problematiku Vám přiblížím: Jedná se o rodinnou hrobku, kterou moje maminka spravuje více než 5 let. Platí pouze nájem z hrobového místa. Teď hrobku prodala a chce mít všechny náležitosti v pořádku. Můžete mi prosím sdělit, jakou daň jste měl na mysli? Děkuji Vám.
Jedná se o daň z převodu nemovitostí na základě zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon jasně deklaruje např. v § 21, kde se mluví o lhůtách pro podání daňového přiznání, že se dle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení zákon vztahuje i na nemovitosti, které se nezapisují do katastru nemovitostí (jako jsou právě hrobky). Že je hrobka nemovitost, plyne z § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde se říká, že "nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem." Těžko popřít, že hrobka je stavba spojená se zemí pevným základem. Otázkou zůstává, zda třeba vaše maminka hrobku nevlastnila, ale měla ji pouze v pronájmu. Za převod nájemního práva k hrobce by samozřejmě maminka daň z převodu nemovitostí neplatila. Další možností je, že převody hrobek jsou od daně osvobozeny podle nám neznámého ustanovení. Chcete-li věc dotáhnout do konce, nechť vám tedy finanční úřad sdělí, na základě kterého ustanovení převod hrobky dani nepodléhá.

Dotaz č. 263

16. října 2009 v 19:00 | Aleš
Dobrý den, prosím Vás o zodpovězení otázky: platí se daň z prodeje hrobky? /cca 100 000,--/. Děkuji za odpověď.
Ano.

Dotaz č. 233

27. srpna 2008 v 22:26 | Aleš
Bratr se bez jakékoli domluvy odstěhoval, ale trvalé bydliště si nezměnil. Tento stav trvá již 10 let. Není na něj žádné spojení. Přesto jsem ho jednou potkala a celou věc mu vysvětlila, že i když už u nás nebydlí, musíme za něho platit nájem...Slíbil, že dá vše do pořádku, ale nedal. Nikdy na něho nebylo spolehnutí. Dotaz: Dá se tato situace nějak elegantně vyřídit, tím myslím bez zbytečných tahanic po soudech a podobně?
Za předpokladu, že bratr nemá v bytě žádné své věci, je možné požádat příslušný obecní úřad o zrušení údaje o místu trvalého pobytu podle § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
 
 

Reklama