Spoluvlastnictví

Soused si na spoluvlastněném pozemku dělá, co chce

17. srpna 2018 v 0:23 | Aleš
470. 2018-08-12 Prosím o právní radu zakoupili jsme se sousedem pozemek za našim společným domem od Města se stejným spoluvlastnickým polovičním podílem bez mého souhlasu začat na pozemku dělat stavební úpravy navyšovat opěrné zdi tím dokonce jednu původní narušil tak že praská a máme obavu se sesunutí cele zdi která lemuje hranici společného přístupu do domu obecné ohrožení nikoho nezajímá, z přírodního schodiště udělal nevzhledné betonové, odstranil část travní plochy nahradil betonovou dlažbou, vymezil si jakože jeho polovinu tújemi, postavil si velkou pergolu 5 krát 5 metrů podsklepenou s pultovou střechou kde si dokonce udělal elektrickou přípojku kabel je natažen přes pozemek povislý, nestabilní když se přetrhne tak nevím a nainstaloval soukromou kameru a vlastně předělává cely pozemek podal jsem stížnost na stavební úřad a ti mi sdělili že je vše v souladu se stavebním řadem pouze ho vyzvali k odstranění stavby pergoly\zahradního přístřešku\ nato mi poslali přerušeni řízení o odstranění stavby, další krok byl že přerušili řízení o dodatečné povolení a to s toho důvodu že probíhá u soudu vypořádaní spoluvlastnického podílu dle ustanovení §64ods. 2 správního řadu kdy se řízení přerušuje na žádost žadatele nechápu jaký to má význam, jedna se o černé stavby navíc řízení o rozdělení pozemku se táhne už rok a bude ještě dlouho trvat neboť pozemek je z té časti která by měla připadnout mně naprosto zdevastován a jeho oprava by několikanásobně přesáhla cenu celého pozemku nevím kam se obrátit navíc sem nemocen už sedům měsíců tak se těmto záležitostem nemohu plně věnovat a ani nevím jak nehledě na to že člověk který tyto problémy páchá je zaměstnanec stavebního úřadu co celou záležitost řeší nevím co dál a kam se mám obrátit prosím pomozte mockrát děkuji Honza. PS pokud nestihnu odpovědět vlastně reagovat na nějaké odvolání je možno to nějak dále uplatňovat, když jsem dlouhodobě nemocen a mu sím se především starat o své zdraví ještě jednou mockrát děkuji .
Řízení o vypořádání spoluvlastnictví může v zásadě skončit tím, že pozemek bude celý přikázán do vlastnictví souseda s tím, že vás vyplatí, nebo do vašeho vlastnictví s tím, že vy vyplatíte jeho (ale s tím byste musel souhlasit), nebo že bude pozemek rozdělen na půlku vaši a půlku souseda, nebo že bude pozemek prodán a peníze mezi vás rozděleny. Pokud se nebudete o řízení řádně starat, dopadne to tak, jak si bude přát váš soused, protože jeho návrhy nebudou mít u soudu oponenturu a soud sice může rozhodnout v tomto případě i jinak, než zní návrh (žaloba), ale proč by se s tím namáhal, když tomu nikdo neoponuje, že. Samozřejmě pokud by vám rozhodnutí, proti kterému se máte odvolávat, přišlo zrovna v době, kdy ležíte v nemocnici a nemůžete přebírat poštu, mohla by vám být lhůta pro podání odvolání prodloužena, když se hned po návratu z nemocnice soudu ozvete, požádáte o prominutí lhůty a společně s tím podáte příslušné vyjádření či odvolání. Obdobně to platí i v řízení u stavebního úřadu. Pokud ovšem o svá práva jinak dbát nebudete, pak již později nepříznivá rozhodnutí nebudete moci změnit. Doporučuji, abyste si vzal na pomoc advokáta, který se za vás o vše potřebné postará. Bude to ovšem stát nějaké peníze, ale uvažte, že se vám to vyplatí vzhledem k tomu, že předejdete mnoha potížím, které by vás jinak mohly čekat v budoucnu.

Vypořádání spoluvlastnického práva k domu

2. ledna 2018 v 18:10 | Aleš
463. 2018-01-02 Vlastním ze sestrou každý ideální polovinu domu. Svoji polovinu má sestra od matky, která zde má doživotní právo bydlení a užívání ideální poloviny domu. Během zhruba 20 ti let jsem do domu investoval 750 000 Kč a sestra 150000 Kč. Celou dobu jsem platil sám veškeré náklady provozu a oprav domu (sestra bydlí v Kanadě) . V současnosti chce vyplatit ze svého podílu, má nárok na 50 % z tržní ceny - zhruba 1 000 000 Kč ? V notářském zápisu při převodu poloviny domu před 20 ti lety byla cena za celý dům 700 000 Kč.
Protože jste oba podíloví spoluvlastníci ve stejném poměru, měli byste se oba ve stejném poměru podílet na údržbě a opravách domu i na investicích. Od vypořádacího podílu Vaší sestry, jehož základ vychází ze současné tržní ceny domu, by se měly odečíst ty náklady na údržbu a opravy, které jste do domu dal vy "za sestru" nad rámec svého spoluvlastnického podílu, jistě v době posledních 3 let. Pokud jde o investice, posoudí se zhodnocení domu těmito investicemi za celou dobu spoluvlastnictví (nejde tedy v tomto případě o to, kolik peněz jste do toho vrazil, ale jak to dům zhodnotilo). Pak se opět posoudí, jak na tato zhodnocení který z vlastníků přispěl a v poměru, v němž váš příspěvek přesáhl váš spoluvlastnický podíl, by se opět měla hodnota vypořádacího podílu vaší sestry snížit o příslušnou část zhodnocení domu investicemi. Dále pokud právo doživotního užívání bytu matkou vázne pouze na ideální polovině domu, která patří sestře, mělo by se rovněž od ceny podílu odečíst znehodnocení dané tímto omezením váznoucím na spoluvlastnickém podílu.

Užívání chaty spoluvlastníky

2. září 2017 v 20:19 | Aleš
449. 2017-08-23 Dobrý den,žena a její bratr zdědili chatu kterou vlastní rovným dílem.Mojí ženě stávající stav vyhovuje,a chce dělat jen nutné opravy.Bratr tam však dělá bez našeho souhlasu nadstandartní úpravy -terasu,pergolu.Navíc chatu půjčuje optět bez zeptání kamarádům zřejmě za finanční odměnu,to však nemůžem dokázat.Argumentuje tím že si bude chatu půjčovat komu chce,když se nechceme podílet na jeho úpravách které mi tam ale nechceme.Navrhli jsme užívání sudý,lichý týden každý vlastník,to odmítl.Vlastně ani nevíme jestli na tohle máme nárok.Zřejmě se žalobě nevyhneme,ale nevíme jak by měla znít.Děkuji za odpovědˇ
V rámci této poradny není možné formulovat spoluvlastnickou žalobu. Obecně je nutno promyslet, jak byste si představovali spoluužívání chaty spoluvlastníky a tuto vaši představu učinit předmětem žaloby. Doporučuji obrátit se o radu na advokátní kancelář.

Prodej parkovacího stání

17. dubna 2017 v 22:33 | Aleš
437. 2017-04-15 Vlastním ideální 1/3 pozemku s jedním parkovacím stáním. Mohu toto parkovací stání pronajímat bez souhlasu ostatních spolumajitelů? Mohu ji prodat bez jejich souhlasu do konce tohoto roku? Předkupní právo bylo přece zrušeno.
Za popsané situace bez souhlasu spoluvlastníků, kteří dohromady dají alespoň nadpoloviční většinu spoluvlastnickou na celém pozemku, parkovací stání pronajímat nemůžete. Prodat ho bez jejich souhlasu do konce roku můžete - technicky vzato ovšem neprodáváte parkovací stání, ale svůj spoluvlastnický podíl na celém pozemku. Po konci roku 2017 ho rovněž můžete prodat, ale spoluvlastníci budou mít předkupní právo na váš spoluvlastnický podíl.

Strýc v domě

15. dubna 2017 v 0:21 | Aleš
435. 2017-04-14 Já, rodiče a strýc jsme vlastníci IDEÁLNÍCH třetin domu a pozemku.Do r.1995bylo ústně domluveno fyzické užívání domu-každý vlastník si uzamykal zvolenou 1/3(mají samostatné vchody). Pak přestal náhle strýc svou 1/3 využívat, neplatil povinné poplatky a ani se nepodílel na údržbě.Jeho 1/3 jsme nijak nevyužívali jen ji bylo nutné udržovat(spadlá zeď, poškození střechy...).Nyní požaduje klíč od třetiny , kterou jsme užívali i předtím. Musíme klíč vydat i když 2/3 vlastníků s tím nesouhlasí?
Jestliže chce užívat svou jednu třetinu, má na to právo. Jestliže chce užívat jiné části domu, než bylo předtím dohodnuto, na to bez souhlasu spoluvlastníků právo nemá.

Spoluvlastněná garáž

14. dubna 2017 v 23:49 | Aleš
434. 2017-04-10 Jsme členy družstva, bydlíme ve družstevním domě , byt a polovinu dvougaráže máme v osobním vlastnictví a jsme spoluvlastníky ideální poloviny garáže, stejně tak jako náš soused. Soused nyní chce "svou" ideální polovinu garáže pronajmout třetí osobě. Může to provést i bez našeho souhlasu, ale se souhlasem družstva? Jak máme postupovat, aby k pronájmu nedošlo?
Podle převládajících názorů nelze pronajímat ideální spoluvlastnický podíl, pouze celou věc. K tomu není soused oprávněn, protože není většinovým spoluvlastníkem. Nájemní smlouva by byla neplatná a vy nemusíte "nájemce" do garáže pustit.

Užívání spoluvlastněného domu

14. dubna 2017 v 23:30 | Aleš
433. 2017-04-09 Jsem vlastníkem ideální 1/3 nemovitosti. Spolu s rodiči, vlastníky druhé ideální 1/3, obýváme místnost o rozloze odpovídající 1/3 domu. Svůj podíl jsem získal odkupem od jednoho ze sourozenců rodiče. Ten využíval jinou místnost odpovídající také 1/3 domu. Každý měl svou místnost ve výhradním používání po dlouhá léta (od roku 1984, po nabytí vlastnických práv kupní smlouvou). Zbylý prostor nebyl využíván po dlouhá léta dalším ze sourozenců. Ten nyní požaduje klíče a přístup do celého domu, včetně oné místnosti. Klíče a přístup má k dispozici ke zbylým prostorám, včetně druhé místnosti. Jsem ochoten dočasně zpřístupnit i vyhrazenou místnost v našem užívání, ale pouze za naší přítomnosti. Musím strpět předání klíče i od této místnosti, nebo se mohu dovolávat historické domluvy o způsobu využívání nemovitosti? Ze způsobu jednání mám pocit zvýšeného nátlaku ze strany sourozence rodiče. Cítím možnou újmu ze ztráty soukromí a jisté intimity.
Věc v ideálním spoluvlastnictví je možné užívat na základě dohody spoluvlastníků. Žádný ze spoluvlastníků by bez dohody neměl ze společné věci užívat více, než činí jeho spoluvlastnický podíl.

Rozdělení spoluvlastnictví

9. dubna 2017 v 21:00 | Aleš
432. 2017-04-09 Jsem vlastníkem ideálních 2/3 nemovitosti. Jeden vlastník žádá o vyplacení ze svého podílu. Jeho návrh ceny nemovitosti se mi zdá nadhodnocen. Může být ne mě soudně vymáháno přistoupit na cenu navrhovanou minoritním vlastníkem? Jak mám v tomto případě postupovat. Děkuji za odpověď.
Nutit vás k odkupu nemůže. Může ale podat žalobu na vypořádání spoluvlastnictví soudem. Toto řízení může skončit tím, že bude jeho ideální podíl přikázán vám za náhradu, nebo váš podíl přikázán jemu za náhradu, nebo pozemek rozdělen, je-li to rozumné, nebo pozemek soudem prodán ve veřejné dražbě a utržené peníze rozděleny mezi spoluvlastníky. Prodej pozemku jednomu nebo druhému z vás ovšem musí být se souhlasem toho, kdo má platit, a také by se měla prokázat schopnost platícího, že peníze má k dispozici. Při prodeji jednomu ze spoluvlastníků by měl soud zkoumat, zda je náhrada přiměřená, případně k tomu ustanovit znalce. Ovšem ten, kdo prohraje, zaplatí pravděpodobně náklady soudního řízení.

Podvody při správě bytového domu

8. prosince 2015 v 0:21 | Aleš
426. 2015-12-02 Jsem minoritní podílový spoluvlastník obytného panelového domu a mám vážné pochybnosti o poctivém nakládání správy domu se společnými prostředky, a to především s prostředky ve fondu oprav. V domě se provádí úpravy, které nejsou schvalovány nadpoloviční většinou podílových spoluvlastníků, peníze se údajně vyvádí na soukromé investice fyzických osob, sjednávají se úvěry bez projednání a schválení většiny podílových spoluvlastníků a tak podobně a samozřejmě se neprovádí žádné vyúčtování. Chtěla jsem se proto zeptat, na koho je možné se obrátit, aby mohlo být toto hospodaření důkladně prověřeno, rozkryto a případně trestně-právně napadeno?
Nejprve se musíte obrátit na vlastní orgány společenství vlastníků jednotek - tedy na výbor společenství vlastníků jednotek, případně kontrolní komisi, pokud byla zřízena. Nebudou-li vám ochotni sporné záležitosti vysvětlit, projednejte je při shromáždění (všech) vlastníků jednotek, které se musí konat alespoň jednou ročně.

Dotaz č. 415

10. října 2013 v 8:19 | Aleš
2013-09-27: Mám v domě dva byty. V domě mám nejvíc procent na domě. Sousedi vedle v bytě zemřeli a byt zdědily jejich dvě dcery, mají méně procent na domě. Ale když hlasujeme na schůzi, hlasují obě dvě a tvrdí, že mají každá po 1 hlase. Je mi divné, jak mohou mít celkem 2 hlasy na 1 byt, když mi tvrdí, že mám nárok při hlasování pouze na 1 hlas. Prosím Vás o odpověď, za kterou moc děkuji.
Lžou vám. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, je samozřejmě rozhodující velikost spoluvlastnického podílu na domě, nikoli počet osob vlastnících byt. Navíc spoluvlastníci bytové jednotky mají jeden hlas (to znamená, že jeden nemůže hlasovat tak a druhý jinak). Váš hlas má každopádně větší váhu než jejich.

Dotaz č. 396

10. října 2013 v 8:08 | Aleš
2013-02-21: Před 2 roky jsme koupili zemědělskou půdu od jedné spoluvlastnice, která vlastnila 4/6 všech pozemků a nyní se nám ozvaly 2 další spoluvlastnice, každá vlastní 1/6, s požadavkem na odstoupení od námi uzavřené kupní smlouvy. Čím lze operovat proti tomuto jejich požadavku? Žádný dokument dokazující, že jim byla předem učiněna nabídka na odkoupení většinového podílu, nejspíš neexistuje.
Nelze argumentovat ničím.

Dotaz č. 394

10. října 2013 v 8:06 | Aleš
2013-02-10: Jsme dům se 4 byty. 2 byty patří mně a 2 byty patří dalším dvěma spoluvlastníkům. Jeden spoluvlastník užívá skoro 50 procent sklepů a půdy. Pořád navrhuji rozdělení společných prostor ke každému bytu do vlastnictví a oni se nechtějí pořád domluvit a dělají vše proto,aby tomu tak nebylo. Je možné na ně nějak vyzrát? Třeba požadovat nějaký pronájem za prostory, které užívají nad rámec svých podílů? Mají na společném pozemku vystavěny garáže, bez povolení a mého souhlasu. Nebo musím vše řešit soudní žalobou na rozdělení společných částí domu?
Existují četná soudní rozhodnutí, která říkají, že když spoluvlastník užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen platit za toto nadužívání ostatním spoluvlastníkům finační náhradu, nedohodnou-li se jinak. Čili nárok na "nájemné" byste měl. Stejné platí i o užívání pozemku, na němž jsou vystavěny garáže spoluvlastníků. O běžném nakládání se společnou věcí se rozhoduje většinou počítanou podle spoluvlastnických podílů. V důležitých věcech se musí dohodnout všichni spoluvlastníci, jinak na návrh některého spoluvlastníka rozhodne soud.

Dotaz č. 391

23. ledna 2013 v 23:15 | Aleš
Dobrý den mám dotaz asi před rokem proběhlo dědictví po rodičích jsme tři sestry a ted se nám ozvala ta jedna že by chtěla vyplatit a hrozí mi právníkama a soudama a vším možným.Já bych jí ráda vyplatila ale nemám nato u notářky se vším souhlasila a ted tohle.Obě mé sestry bydlí mimo barák jen já jsem tu zůstala a já ani druhá sestra nechceme svůj podíl prodat jen ta jedna si žádá o vyplacení.Prosím o radu jak si mám počínat a zda mi soud může poručit aby jí svůj podíl vyplatila děkuji
Pokud se vaše sestra účastnila dědického řízení a bylo vydáno pravomocné usnesení o dědictví, platí to, co je v něm uvedeno, na nic víc vaše sestra z titulu dědictví nemá nárok. Z vašeho dotazu ovšem usuzuji, že dědické řízení skončilo tak, že jste všechny tři sestry dostaly každá třetinu domu, ale fakticky v domě bydlíte jen vy. Je-li tomu tak, pak je pravda, že z titulu spoluvlastnictví mohou obě vaše setry požadovat, abyste jim platila jakýsi nájem za "nadužívání" domu nad úroveň vašeho spoluvlastnického podílu. Vy ovšem zase máte právo na to, aby se podílely na údržbě a opravách domu, i když v něm nebydlí. Každý ze spoluvlastníků má rovněž právo navrhnout soudu zrušení spoluvlastnictví, a to buď tak, že by dostal celý dům a ostatní vyplatil, nebo že by ostatní spoluvlastníci vyplatili jeho a on se vzdal svého podílu, nebo že by soud celý dům prodal a výtěžek rozdělil.

Dotaz č. 358

12. října 2011 v 21:10 | Aleš
Dobrý den, prosím vás o radu, nikde nemohu najít odpověď. S přítelkyní jsme si vzali hypo a pujčili si na koupi bytu 1,1 milionu Kč. Já jsem vložil 1 milion Kč a přítelkyně 0,5 milionu Kč. Prodejní cena bytu byla 2 169 000 Kč. Peníze jakoby navíc, tedy 431 000 Kč, použijeme na rekonstrukci. Nyní jsem vlastníkem já a chci přítelkyni darovat odpovídající podíl. Jakým způsobem jej mám vypočítat? Podle vkladu? Tedy 2:1, pak tedy já 2/3 a ona 1/3? Moc děkuji za brzkou odpověď.
Předpokládám, že hypotéku jste si vzali napůl, tj. vy 550 000 Kč a přítelkyně rovněž 550 000 Kč. Dále vy jste vložil 1 milion a přítelkyně 500 000 Kč. Vy jste tedy do bytu investoval 1 550 000 Kč a přítelkyně 1 050 000 Kč. Odpovídající podíl je tedy 1 550 000 Kč ku 1 050 000 Kč, pokráceno zaokrouhleno 3/5 pro vás, 2/5 pro přítelkyni.

Dotaz č. 349

22. srpna 2011 v 20:54 | Aleš
S bratrem dostaneme od otce nemovitost. Při prodeji své poloviny musím žádat spoluvlastníka o souhlas? Pokud ano, co když nebude souhlasit? Hraje roli výše podílu na nemovitosti? Má tím vlastník většího podílu jiná práva, než vlastník menšinového podílu? Pokud budeme vlastnit každý ideální polovinu nemovitosti, jak docílit toho, aby pokud se nedohodneme, on nechodil do mé části. Lze to nějak rozdělit? Podotýkám, že se s bratrem nestýkáme a společné soužití bude velký problém. Mým cílem by bylo nemovitost prodat a vypořádat se podle podílu vlastnictví na nemovitosti. Co ale, když nebude chtít? Mám nějakou šanci? Děkuji za odpověď.
Spoluvlastníci se musí dohodnout na nakládání se spoluvlastněnou věcí. Při běžném nakládání se rozhoduje podle velikosti spoluvlastnických podílů. U podstatných věcí se musí dohodnout všichni spoluvlastníci, jinak na návrh některého spoluvlastníka spor rozhodne soud. Chcete-li prodávat svůj podíl, musíte jej nejprve nabídnout k odkoupení spoluvlastníkovi, a to za cenu, za kterou byste podíl prodala někomu jinému. Když spoluvlastník tuto cenu nevyplatí do dvou měsíců od chvíle, kdy jste mu učinila nabídku k odprodeji s ohlášením všech podmínek, předkupní právo spoluvlastníka zaniká a můžete za uvedenou nebo vyšší cenu prodat svůj podíl komukoli.

Dotaz č. 339

5. června 2011 v 21:49 | Aleš
Prosím o radu jak postupovat v následujícím případu: dva sourozenci vlastní společně usedlost, každý z 50 %. Jeden ze sourozenců nabídl ústně odkup sourozenci druhému. Jakou formu má mít tato nabídka a kdo sestavuje návrh kupní smlouvy? Do kdy pak musí být vyplacena sluvní cena podílu?
Nabídka musí mít písemnou formu a musí obsahovat stejné náležitosti, jako by měla samotná kupní smlouva (správněji bychom měli říkat "dohoda o vypořádání spoluvlastnictví"). Nejlepší tedy je, když nabízející spoluvlastník rovnou zašle druhému spoluvlastníkovi v písemné podobě přímo už ze své strany podepsaný návrh takové dohody. Druhý ze spoluvlastníků má povinnost vyplatit cenu do 2 měsíců od doručení správně sepsané nabídky, a to bez ohledu na to, zda byla dohoda uzavřena či nikoli, jinak jeho předkupní právo zaniká. Samozřejmě pokud by se ve smlouvě dohodli na jiné splatnosti a oba smlouvu podepsali, je možné splatnost stanovit jinak. Když předkupní právo spoluvlastník nevyužije a nabízející spoluvlastník by chtěl svůj podíl prodat za cenu nižší, než předtím nabídl spoluvlastníkovi, musí nabídku předkupního práva učinit spoluvlastníkovi znovu.

Dotaz č. 327

11. března 2011 v 22:10 | Aleš
Chtěl jsem se zeptat, jestli je možné napadnout u soudu žalobou prodej části nemovitosti, kdy původní spolumajitel nabídl k přednostnímu odkoupení nemovitosti dalším spolumajitelům svůj podíl za cenu podstatně vyšší než ho následně prodal. Jedná se o prodej části nemovitosti již před 18ti lety a teprve nyní jsme se dozvěděli, že podíl na nemovitosti prodal za poloviční cenu než nám bylo nabídnuto k přednostnímu koupení. V současné době nový majitel v nemovitosti nebydlí a nemovitost chátrá svůj podíl prodat nechce a na údržbu nemá peníze. Děkuji za odpověď.
Pro stručnost autoritativně konstatujme, že vaše práva v této věci jsou již promlčena a nelze se jich domáhat u soudu. Můžete ale soudní žalobou navrhnout vypořádání spoluvlastnictví s tím, že celou budovu převezmete, protože se o ni spolumajitel nestará a ona chátrá, zatímco vy se staráte a vám by nechátrala, samozřejmě však s tím, že mu vyplatíte dnešní tržní cenu jeho spoluvlastnického podílu (cenu musíte v žalobě specifikovat, nejlépe na základě znaleckého posudku). Nezapomeňte však, že spoluvlastnictví není v našem právním řádu realné, ale ideální, to znamená, že bez ohledu na faktické užívání reálných částí budovy patří každému ze spoluvlastníků ideální podíl na každé části celé budovy (jak tedy vašemu spoluvlastníku podíl na vámi udržované části nemovitosti, tak vám podíl na jeho neudržované části). Proto znalecký posudek musí vycházet z ceny celé budovy, nikoli jen z ceny její neudržované části.

Dotaz č. 323

23. února 2011 v 19:31 | Aleš
Dobrý den, chci se zeptat, jsem spolumajitelem pozemku (orná půda). Druhý spolumajitel již podepsal smlouvu o užívání pozemku se sousedním zemědělským družstvem. Má právo zemědělské družstvo užívat pozemek, když má smlouvu jen od jednoho spolumajitele? Případně, když se s druhým spoluvlastníkem dohodnem uzavřít smlouvu s jiným nájemcem, stane se předchozí smlouva neplatná?
Pokud by druhý spoluvlastník byl většinový, pak by nájemní smlouva platná byla. Pokud máte pozemek napůl, pak nájemní smlouva uzavřená jen jedním ze spoluvlastníků je neplatná a tudíž zemědělské družstvo právo užívat pozemek nemá. Jestliže byla smlouva uzavřena neplatně, můžete (společně oba spoluvlastníci) uzavřít nájemní smlouvu s jiným nájemcem. Bylo by ovšem slušné o tom družstvo nejprve informovat.

Dotaz č. 322

8. února 2011 v 20:19 | Aleš
Dobrý den, chci podat žalobu ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na bytovém domě. Jaké náležitosti musí mít, aby ji soud přijal? Pro úplnost dodávám, že tři ze 4 spolumajitelů jsou pro vypořádání. Děkuji.
V žalobě musíte popsat, o jaké nemovitosti se jedná (stavba v části obce XY, číslo popisné XY, na stavební parcele č. XY v katastrálním území XY, dále stavební parcela č. XY v katastrálním území XY, případně popsat i další spoluvlastněné parcely kolem domu), k tomu doložit originál nebo ověřenou kopii výpisu z katastru nemovitostí. Dále musíte navrhnout, jak si vypořádání představujete, t. j. například přikázat stavbu a parcely do vlastnictví jednoho konkrétního spoluvlastníka (musíte napsat, kterého) s tím, že ostatním vyplatí částku (musíte napsat jakou - doložit např. znaleckým posudkem o ceně nemovitosti). Řešení musí být reálné: především musí spoluvlastník s tím, že celou nemovitost převezme, souhlasit, a taky musí mít dost peněz na to, aby vyplatil ostatní spoluvlastníky (což by měl u soudu prokázat). Alternativním řešením je říct, že žádný ze spoluvlastníků věc nechce a ať nemovitost prodá soud a výtěžek mezi spoluvlastníky rozdělí. Takové řešení ale nebývá výhodné, protože soudy moc šikovně prodávat neumějí. Spolumajitelé, kteří souhlasí se žalobou a podepíší ji, budou v žalobě označeni jako žalobci, ostatní spolumajitelé budou označeni jako žalovaní. Žaloba se podává u soudu, v jehož obvodu se nachází dům.

Dotaz č. 315

23. listopadu 2010 v 20:10 | Aleš
Dobrý den, jsem vlastníkem ideálních 2/3 rodinného domku, ve kterém jsou dva byty. Druhý spoluvlastník se o dům nestará a nehodlá do domu investovat žádné finanční prostředky (ani je nemá). S majitelem 1/3 vycházíme dobře. Před lety jsme mezi sebou zavřeli písemnou dohodu o užívání domu a společných prostor, tzn. co kdo bude užívat a o co se budeme starat společně. Dům jsme chtěli reálně rozdělit, ale ztroskotalo to na vystavění protipožární stěny, jinak všechny ostatní odběry jsou rozděleny (voda, elektrika topení). Zahradu jsme nechali zaměřit a rozdělit na 2/3 a 1/3. Máme i samostatné vchody. Protože v mojí části domu bydlí rodiče, tak se o dům řádně staráme (okna, fasáda, vnitřní vybavení, podlahy apod.). Chceme dům rozdělit na dvě bytové jednotky a vložit do katastru nemovitostí toto rozdělení nebo lépe řečeno upřesnění kdo je majitelem které bytové jednotky. Společné prostory je jasné, že budeme vždy vlastnit v daných poměrech, ale chtěla bych si nějak zajistit investice (nemalé) do nemovitosti. Doklady si samozřejmě uschovávám, avšak jednou při prodeji by mohly nastat komplikace. Ale jak se jim vyhnout?
K údržbě a opravám společně vlastněné věci je povinen každý ze spoluvlastníků, a to v míře odpovídající velikosti jeho podílu. Pokud se spoluvlastník takto na údržbě či opravách nepodílí, bezdůvodně se tím obohacuje na úkor druhého spoluvlastníka. Pokud odmítá dobrovolně platit, nezbývá než se obrátit se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení na soud. Tu je třeba podat do dvou let od vynaložení nákladů, protože jinak by mohl obohacený spoluvlastník namítat promlčení. Bude-li odsouzen, je možné na dlužné částky vést proti němu exekuci či výkon rozhodnutí např. prodejem jeho spoluvlastnického podílu. Jinou možností je žádat žalobou soud o zrušení spoluvlastnictví s tím, že byste se stala vlastníkem celého domu a spoluvlastníky vyplatila.
 
 

Reklama