Smlouvy

Koupě městského bytu a nájem

15. prosince 2017 v 21:55 | Aleš
461. 2017-12-09 Bydlim v byte ktery patri mestu ted se mesto rozhodlo byty prodat.najemní smlouva se po roce vždy obnovuje.Pokud byt neodkoupím muže me mesto vystehovat.

Pokud máte nájemní smlouvu skutečně jen na jeden rok, která se vždy po roce obnovuje, je právem města vám tuto smlouvu po roce neobnovit a město vás pak může vystěhovat.

Prodej pozemku pod družstevním domem

15. prosince 2017 v 21:53 | Aleš
460. 2017-12-07 Jsme bytový dům ve správě SBD, nejsme SVJ. V dubnu 1989 bylo rozhodnuto o umístění stavby našeho domu.Dnes, t.j. po 28 letech se přihlásil původní vlastník pozemku a chce abychom jako družstevníci od něho kompletně celý pozemek odkoupili. Část pozemku je zastavěna domem, část slouží jako nádvoří před garážemi, které jsou situovány pod domem a část tvoří veřejnou cestu (chodník).Nevíme, zda se původní vlastník proti rozhodnutí o umístění stavby v roce 1989 odvolal, nepodařilo se nikde žádné jeho písemné vyjádření dohledat. Na katastru bylo po celou dobu uvaleno věcné břemeno na tu část pozemku, na kterém stojí dům. Musíme jako družstevníci od něho pozemek odkoupit celý? Jaká máme jako nájemníci práva?

Přímo vás, nájemníků, se v první linii problém netýká, jde o záležitost družstva jako celku. Možnost přeúčtovat vám koupi pozemku se musí pořešit v rámci vnitřního chodu družstva. Nicméně máte-li skutečně věcné břemeno užívání pozemku, není důvod pozemek odkupovat, neboť věcné břemeno je obecně dostatečným právním titulem k užívání pozemku.

Cizí chlap na pozemku

25. února 2017 v 13:31 | Aleš
428. 2017-02-24 Dobrý den, prosím o radu. Mám možnost koupit 3 sousedící pozemky v zahrádkářské oblasti, 2 vedené jako trvalý tr. porost a jeden jako vinice. Při obhlídce jsem zjistil že na cca polovině rozlohy pozemků vedených jako tr. tr. porost je celkem udržovaná vinice a starší dřevěná chatka. Má ji tam vysazenou člověk který tvrdí, že měl souhlas za bývalého režimu s výsadbou. Minulí majitelé se s ním nemohli vůbec dohodnout a pozemky prodali společnosti která ve velkém nakupuje pozemky. Teď ta společnost pozemky prodává, tvrdí že jsou bez nájemní smlouvy a o pánovi prý nic neví. Rád bych pozemky koupil ale nechci řešit žádné spory do budoucna. Prosím o radu co s tím??? Děkuji.
Jednoduchá univerzální rada je pouze taková, abyste si koupil jiné pozemky. Někdo cizí, kdo užívá váš majetek, ještě k tomu bez smlouvy, přináší vždycky problémy. Na druhou stranu, je-li pravda, že žádnou smlouvu nemá (ale to ve skutečnosti nevíme), mělo by být možné se ho zbavit přinejhorším na základě rozhodnutí soudu o vyklizení pozemku. Každopádně by mohl žádat o náhradu za to, o co váš majetek zhodnotil. Další otázka je, čí je ta chatka. Vy jako vlastník budete rovněž mít problémy se změnou kultury z trvalého travního porostu na vinici. Tím se vracíme k jednoduché univerzální radě na počátku odpovědi.

Dotaz č. 417

11. října 2013 v 21:37 | Aleš
2013-10-11 Dobrý den, jsme spoluvlastníky nemovitosti. Většinový vlastník nám dal nabídku
na odkoupení našich podílů ve prospěch svého syna, který by nás vyplácel měsíčně nějakou částkou. Nejsme
proti, chceme prodat své podíly, ale nevíme, zda máme uzavřít kupní smlouvu hned, nebo až bude celá částka
uhrazena. Máme obavu, aby platil řádně, jak bude dohodnuto, bývá totiž 3 - 4 měsíce v roce bez práce.
Předem děkuji za odpověď.
Obecně vzato rada samozřejmě zní uzavřete smlouvu, až bude částka uhrazena. Otázka je, zda s tím protistrana
bude souhlasit. Pokud ne, máte několik dalších možností, např. uzavřít kupní smlouvu s odkládací podmínkou,
s rozvazovací podmínkou, zřídit zástavní právo na nemovitosti apod. Nejlépe bude sjednat tuto smlouvu u
notáře nebo advokáta, kteří vám poradí, co bude v konkrétním případě nejlepší.

Dotaz č. 410

10. října 2013 v 8:17 | Aleš
2013-07-16: Dobrý den. S rodiči jsem podepsal smlouvu o nájmu bytu v třípodlažním rodinném domě. Poté byl rodinný dům přepsán na mou sestru. Jsem já jakožto do té doby nájemce rodičů povinnen žádat o novou smlouvu nového vlastníka domu? Jelikož otec zůstal bydlet v domě jakožto věcné břemeno až do své smrti (proto je zde jakáž takáž záruka mého setrvání v domě), může mne po smrti otce majitelka nemovitosti z onoho domu vyhodit na ulici?
Vaše nájemní smlouva změnou vlastnictví nezaniká a trvá dál. Byla-li platně uzavřena, může ji vaše sestra ukončit pouze výpovědí ze stanovených důvodů. Od roku 2014 už ale nemusí poskytovat náhradní ubytování. Podívejte se třeba na stránky o novém občanském zákoníku tady, na stránce dole rubrika Zánik nájmu bytu.

Dotaz č. 375

26. listopadu 2012 v 19:44 | Aleš
Dobry den mohla bych se prosim zeptat kolik si muze realitni kancelar vzit provize od najemce? dam priklad za byt majitel chce 4500kc PLUS sluzby cca.2500kc a realitka chce take 7000 kc chci jen vedet jestli ma pravo si vzit ode mne kolik chce penez Je na to nejake urcene procento? dekuji mockrat za radu.
Realitka si může vzít, kolik chce, pokud jste ochotna jí tolik dát. V případě, že nesouhlasíte s výší provize, musíte se obrátit na jinou realitní společnost, která si řekne o méně.

Dotaz č. 348

22. srpna 2011 v 20:53 | Aleš
Moje matka a její manžel mne a mého manžela požádali o založení společného podniku. Následovně dobrovolně na můj účet poslali peněžní obnos, který měl sloužit k zajištění informací pro založení podniku. S penězi jsem podle domluvy začala nakládat. Po pár dnech se mi ozvali, že chtějí peníze vrátit bezdůvodně zpět. Řekla jsem ano bez problému, ale jelikož jsem je z části investovala, nemůžu vrátit celou částku, a zbylou částku vrátím k datu na kterém se domluvíme. Začali mě osočovat z krádeže, že mě udají na policii, taky si brali a berou výhružky na mého manžela, který je cizinec, že se postarají o jeho vyhoštění a podobně. Můj dotaz je: mají vůbec právo pod takovýmto nesmyslným záměrem, nad kterým kroutím hlavou od vlastní rodiny, ze mě a manžela udělat podvodníky, kriminálníky. Mám za to, že podvodníci jsou oni. Můj druhý dotaz: pokud by to hnali takto do extrému, mohla bych ho, manžela matky, udat za násilnosti, psychické týraní, vyhazování z domu,které probíhalo z krze mé naopak nucené žití s nimi. Mám na to důkazy, svědky, volala jsem na linku bezpečí po dni kdy mě po několikáte surově zbil.
Trestní oznámení může podat kdokoli na kohokoli a obvinit ho z jakéhokoli trestného činu. Je však třeba si uvědomit, že kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Dotaz č. 331

18. dubna 2011 v 21:46 | Aleš
Chci se zeptat, zda může soud povolit oddlužení člověku, který již v návrhu uvádí záměrně nepravdivé údaje. Přece by i on měl nějak prokázat, co do této doby zaplatil. V minulosti soudu předložil zfalšovaná potvrzení o zaplacení i s našimi podpisy, které tam dofotil. I za to byl také odsouzen. Ráda bych věděla, jaké mám šance, abych na schůzi věřitelů dosáhla zamítnutí tohoto oddlužení.
Šanci na zamítnutí oddlužení máte. Za prvé oddlužení lze povolit jen u dlužníka, který není podnikatelem. Pokud skutečně nadělal dluhy a nebyl přitom podnikatelem, platí, že soud ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona zamítne návrh na povolení oddlužení v případě, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat, říká § 395 odst. 5 téhož zákona, zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Dotaz č. 326

11. března 2011 v 22:09 | Aleš
V roce 2008 koupila moje bývalá přítelkyně jednu polovinu domu za předem dohodnutou cenu 665 000 Kč. S majitelem s kterým jsem se znal osobně jsme se dohodli,že druhou půlku odkoupím po prodeji své provozovny pily a odkoupím od něj druhou polovinu za tu samou cenu jako přítelkyně. Když jsem připravil kupní smlouvu s tím, že mu ji zašlu k podpisu s finanční částkou na kterou jsme byli dohodnuti,tak mě do telefonu řekl,že chce ještě 100 tisíc navíc. Donutil mě z jeho strany k podvodu. Napsat do kupní smlouvy částku 750 000 Kč,kde je ve smlouvě napsáno,že částka bude vylpacena při podpisu této smlouvy a její převzetí prodávající stvrzuje podpisem této smlouvy. Já jsem tu hotovost neměl,takže jsem mu zaslal 665 000 Kč což byla ústní dohoda na nemovitost. A zároveň v den ověřování podpisu na kupní smlouvu mě donutil na dlužní úpis na 100 tis.jinak,že smlouvu nepodepíše. Mám za to,že je to ze strany prodávajícího podvod a nevím zda kauzu podstoupit soudu. Prodávající na mě samozřejmě 100 tis.vymáhá a vyhrožuje exek.na můj majetek.
Co se týká převodu nemovitostí, platí pouze písemně uzavřené smlouvy. Domnívám se, že soud by celou situaci hodnotil tak, že jste podepsal kupní smlouvu s cenou 750 000 Kč. Měl jste ale na hotovosti jen 665 000 Kč, proto jste si (byť od prodávajícího) půjčil 100 000 Kč, abyste mu mohl při podpisu smlouvy zaplatit požadovaných 750 000 Kč. Pomineme-li otázku, kam se podělo 15 000 Kč, pak musíte svému věřiteli dlužných 100 000 Kč v souladu s dlužním úpisem vrátit, to se nedá nic dělat.

Dotaz č. 324

23. února 2011 v 19:32 | Aleš
Přes jeden internetový inzertní server jsem si koupil od jedné osoby starší mobilní telefon. Přes email jsme se domluvili, že peníze pošlu předem (5200 CZK) a mobilní telefon mi následně pošle. Přes internetové bankovnictví jsem poslal uvedenou částku a potvrdil, že mu platba přišla. Telefon ovšem neodeslal a poté napsal že se vyskytl problém a že peníze pošle zpět. Od té doby neodpovídá na emaily a peníze jsem neobdržel. Platba byla provedena 21. 1. 2011. Mám k dispozici všechny emaily a výpis z internetového bankovnictví. Jak mám peníze dostat zpět?
Nezbývá než podat k soudu příslušnému podle místa bydliště žalovaného návrh na vydání platebního rozkazu, kde uvedete žalobce a žalovaného včetně bydliště, pak vylíčíte, jak jste uzavřeli kupní smlouvu, že jste poslal peníze, ale prodávající od smlouvy odstoupil a slíbil vám vrátit peníze, to však nesplnil. Doplňte důkazy - emaily a výpisy z účtu a na závěr navrhněte, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit vám 5 200 Kč a nahradit soudní poplatek. Návrh na vydání platebního rozkazu podejte k soudu dvakrát, na jeden výtisk nalepte kolek 600 Kč. Nepodá-li žalovaný proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, necháte si na soudě vyznačit na platební rozkaz právní moc a pak můžete celou věc předat soudnímu exekutorovi k vymáhání. Pokud je to možné, zjistěte si však předem, zda má žalovaný vůbec nějaký majetek, aby celé soudní řízení mělo smysl a vy jenom neutrácel další peníze za soudní poplatek a za soudního exekutora, které vám žalovaný nenahradí, jelikož nic nemá.

Dotaz č. 321

8. února 2011 v 20:17 | Aleš
Loni v červnu jsem zakoupila řadový rodinný domek (kolaudace 30. 4. 2010) od firmy, která domky stavěla. Máme zde všichni tlakovou kanalizaci, každý domek má vlastní odpadní jímku s kalovým čerpadlem. K tomuto čerpadlu jsme obdrželi záruční list. Od nastěhování dochází k opakovaným poruchám těchto čerpadel ve více domech (dosud 5 ze 7). Prodávající firma tvrdí, že se v případě poruchy máme obrátit na firmu, která čerpadla připojila a je uvedena v záručním listě, aby čerpadlo odpojila. Sami si máme odvézt čerpadlo do servisu. Navíc se dosud jednalo o 1 opravu hřídele (ta je uplatnitelná v rámci záruky) a 3x o spálený elektromotor, na což se záruka nevztahuje a servis takto poškozená čerpadla odmítá opravit bezplatně. Nejsme schopni určit příčinu opakovaných poruch. Prodávající firma tvrdí, že vše je schváleno a v souladu s projektem, následně zkolaudováno. Prosím, jaký je správný postup v případě poruchy čerpadla, ke kterému máme záruční list, ale servis požaduje dopravení věci do servisu (ani nelze očekávat, že by čerpadlo opravovali na místě). Případně prosím o doporučení, jak v naší situaci postupovat dál.
Právně se jedná o poněkud složitou situaci, protože je třeba se vypořádat s tím, v jakém právním režimu se stavba nachází. Nejlépe by bylo poradit se s právníkem osobně s příslušnými smlouvami v rukou. V případě, že by se jednalo o režim dle občanského zákoníku, nastávají v zásadě dvě varianty: 1. domek byl koupen na základě kupní smlouvy v rámci podnikatelské činnosti prodávajícího. Pak je záruční doba minimálně dvouletá a prodávající se nemůže odpovědnosti za vady zprostit. Prodávající firma musí v rámci záruky zajistit bezplatné opravy a vás nezajímá, kdo je subdodavatel čerpadla. Vaším partnerem je prodávající. 2. domek byl pořízen na základě smlouvy o dílo - u zhotovení stavby je záruční doba tříletá. Lze se domnívat, že čerpadlo je částí stavby, takže opět je zde dána odpovědnost prodávající firmy a ta musí zajistit opravy. Domnívám se, že ze záruky nelze vyloučit spálení elektromotoru. Za určitých okolností by se ovšem mohlo jednat o smlouvu kupní či o dílo uzavřenou v režimu obchodního zákoníku. Tam by potom v podstatě záleželo na zárukách dohodnutých ve smlouvě.

Dotaz č. 320

8. února 2011 v 20:16 | Aleš
Dobrý den, vodovody a kanalizace plánují provést výměnu technicky nevyhovujícího vodovodního řádu. Potrubí vede přes náš pozemek. Mám nárok na finanční náhradu? I proto, že tímto vznikne věcné břemeno o šířce 3 m a i to je zásah do našeho pozemku. Navíc vodovod vede těsně před garáží, kde plánuju zámkovou dlažbu. Děkuji za odpověď.
Podle § 7 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích (č. 274/2001 Sb.) vznikla-li vlastníku pozemku výkonem práv stavebníka či vlastníka vodovodu majetková újma, nebo je-li vlastník pozemku omezen v obvyklém užívání pozemku, má právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu do 6 měsíců jednorázovou náhradu vypočtenou podle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.). Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu.

Dotaz č. 319

17. ledna 2011 v 20:18 | Aleš
Chci se zeptat, zda má můj manžel právo si nechat poslat podrobný výpis hovorů a SMS z mého mobilního čísla. Máme jednu smlouvu o paušálním placení na oba mobilní telefony. Na faktuře jsou vždy uvedeny ceny hovorů na každé mobil.číslo zvlášť. Moc děkuji za odpověď.
Obvykle náleží práva tomu, kdo je veden jako telefonní účastník. Podrobnosti je nutno vyčíst ve všeobecných obchodních/smluvních podmínkách konkrétního telefonního operátora.

Dotaz č. 294

5. května 2010 v 20:56 | Aleš
Postavila jsem s manželem na jeho pozemku rodinný dům, kde jsme bydleli 22 let. V dnešní době jsem zjistila, že tajně daroval pozemek pod domem synovi z prvního manželství, i když není rozdělení majetku vyřešeno a neví se, komu dům připadne. Já přes pozemek musím chodit do svého trvalého bydliště a také se o něj musím starat, takže mám na jeho pozemek nemalé finanční náklady, protože jsem invalidní a musím všechny potřebné práce zaplatit. Bývalý manžel se odstěhoval a nemá zájem ani o údržbu domu ani pozemku. Je vůbec možné darovat pozemek pod domem, kde bydlím, bez mého souhlasu a ani mi to neoznámit a může být takto, bez jakéhokoliv omezení, zapsán na katastru? Musím žádat o věcné břemeno soud, když dohoda není možná? Dále se ptám, zda je vůbec oprávněná v tomto případě žaloba mého bývalého manžela na mou osobu pro "bezdůvodné obohacení" ohledně pozemku za dobu od rozvodu do doby darování jenom proto, že přes jeho pozemek chodím do svého bydliště a jinak ho neužívám, pouze se o něj starám, abych nezarostla jako Šípková Růženka. Teď také čekám, že na mne pošle stejnou žalobu jeho syn, který teď pozemek vlastní a bude chtít nájemné. Co mám dělat?
Vzhledem k tomu, že pozemek byl ve výlučném vlastnictví vašeho manžela, mohl s ním naložit dle svého uvážení, třeba ho darovat synovi. Obecně řečeno bezdůvodné obohacení způsobené procházením přes pozemek do domu přichází v úvahu. Je však otázka, jak bude stanovena výše náhrady, neboť vaše "obohacení" způsobené pouhým "procházením" do domu se podle mého názoru blíží nule. Vy zas můžete tvrdit, že se bezdůvodně obohatil majitel pozemku z titulu, že o pozemek pečujete. Je třeba připomenout, že vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje ve dvouleté lhůtě (do té doby musí být podána žaloba). Bude-li dům váš, měla byste uzavřít nájemní smlouvu na pozemek, neboť se nejedná jen o průchod, ale i o to, že samotný dům stojí na tomto cizím pozemku. V případě, že dohoda o nájmu nebude možná, lze ve smyslu § 135c odst. 3 občanského zákoníku podat k soudu žalobu na zřízení věcného břemene. Při takto vyhrocených vztazích by bylo dobré obrátit se s žádostí o právní pomoc na advokáta. Jste-li sociálně-potřebná, můžete se v případě již probíhajícího soudního řízení pokusit požádat soud o ustanovení zástupce ve smyslu § 30 občanského soudního řádu (náklady na něj by hradil soud). Dále můžete požádat o bezplatnou právní pomoc Českou advokátní komoru na adrese http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617, případně o ustanovení advokáta za sníženou odměnu či bezplatně na adrese http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680. Podrobnosti rovněž na stránce http://www.zbynekmlcoch.cz/info/pravo/advokat_pravnik_zdarma_kdy_na_nej_mate_pravo_pravni_zastupce_ex_offo.html.

Dotaz č. 292

5. května 2010 v 20:50 | Aleš
Žena dostala dopis od vymahačské firmy M.B.A. Finance, že dluží z roku 2001 nedoplatek povinného ručení u poj. ČPP, tedy z doby před 9 lety. Prosím o info, zda je tento dluh již promlčen, či jaké mají šance.
Pokud nemají na ten dluh rozsudek či platební rozkaz od soudu, pak je tento nárok promlčen. Kdyby tu soudní usnesení existovalo, pak nárok ještě promlčen není.

Dotaz č. 287

14. dubna 2010 v 21:12 | Aleš
Na sousedním pozemku - vedeném jako ostatní komunikace - vlastník soukromá osoba je vybudován obecní vodovod. Chceme se na něj připojit, obec, která vodovod vlastní nemá námitek, ale majitel pozemku požaduje zřízení věcného břemene. Ostatní pozemky jsou na obecní vodovod také připojeny a věcné břemeno nebylo zřízeno. Máme se právo připojit na obecní vodovod i bez věcného břemene nebo jsme povinni respektovat požadavek VB a jsme povinni za zřízení VB platit? Na jinou dohodu nechce majitel ostatní komunikace přistoupit.
Domnívám se, že věcné břemeno je třeba zřídit. Nakonec je to i ve váš prospěch. Narozdíl od ostatních vám jako oprávněným z věcného břemene nebude moci vlastník pozemku dělat komplikace, že přes jeho pozemek vedou vaše trubky.

Dotaz č. 285

8. dubna 2010 v 22:08 | Aleš
Chci se zeptat na "uznání závazku / pohledávky". Konkrétně mi teď jedna paní kontrolorka říkala, že si myslí (jistá si moc tedy nebyla), že pokud dlužník uzná promlčené závazky (písemně se k nim přihlásí), že lze pak vymáhat i promlčené závazky. Mně se to moc nezdá, myslím, že co je promlčené, to je bohužel promlčené.
Dlužník skutečně může uznat tzv. uznáním dluhu i promlčené závazky, musí však v tom uznání výslovně prohlásit, že ví, že dané závazky jsou promlčené a přesto je uznává. To by pak mělo za následek, že by běžela nová promlčecí doba desetiletá ode dne uznání. Otázka je, proč by to dlužník dělal. Ale když to udělá, tak to platí. Zrovna tak může uznat i ty závazky, které dosud nejsou promlčené a ode dne uznání by běžela nová desetiletá promlčecí doba (nebyl by pak takový spěch s tím dát to k soudu). Problém je v tom, že takové uznání dluhu není samo o sobě vykonatelné, t. j. nelze jen na jeho základě udělat výkon rozhodnutí/exekuci, musí se to stejně nejdřív nasoudit. Vzhledem k riziku vytunelování je u právnických osob lépe mít v ruce než jen uznání dluhu spíše platební rozkaz či rozsudek a hned exekuovat.

Dotaz č. 281

10. března 2010 v 21:06 | Aleš
V roce 2004 jsem Smlouvou o dílo nechala rekonstruovat dům. Ze smlouvy vyplývá 3letá záruka pro event. reklamace. Závady se objevily, něco zhotovitel v záruční době opravil, ale ty nejhorší závady neodstranil a proto chci na něj dát žalobu k soudu dle Občanského zákoníku § 106 odst. 2 viz. citace: nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky. Asi před rokem zhotovitel nechal převést svoji firmu na manželku, jak mám v tomto případě postupovat? Děkuji za odpověď.
Nejprve vyjděme z předpokladu, že se jednalo o smlouvu o dílo podle občanského zákoníku (nikoli podle zákoníku obchodního). Promlčecí doba práva na provedení oprav zhotovitelem je tříletá, ale neběží od uplynutí záruční doby, ale od doby, kdy se závada objevila. Zároveň je nutné, aby závada byla u zhotovitele v záruční době reklamována. Pokud jde o případný požadavek na náhradu škody, je tato promlčecí doba dvouletá ve smyslu § 106 odst. 1 občanského zákoníku. Musíte proto zvážit, zda žalovaná firma nenamítne promlčení, které by způsobilo, že by soud nemohl vaší žalobě vyhovět. Má-li firma vlastní právní subjektivitu (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost apod.), žalovanou stranu je firma, nikoli její vlastníci. V případě, že "firmou" rozumíte fyzickou osobu - člověka, který pracuje na živnostenský list, pak žalujete toho původního člověka, i když firmu mezitím někomu "předal".

Dotaz č. 275

14. února 2010 v 19:50 | Aleš
Jedna firma nám dluží za pronájem plechového skladu. Dluží nám to již 2-3 roky. Jedná se cca o 55.000 Kč. Firma má finanční potíže, slibují celou dobu, že zaplatí, ale neplatí nic. Chci se zeptat, do kdy máme právo to po nich vymáhat, jestli jsme už zmeškali lhůtu, nebo ještě nezmeškali. Dále od kdy se lhůta počítá, zda od splatnosti faktury nebo nějak jinak?
Měla by na to být nájemní smlouva. Ve smlouvě by měla být uvedena splatnost. Faktura má jen podpůrný charakter. Promlčecí doba je tři roky od splatnosti. Je fakt, že nájemní smlouva může být i ústní. Pak by se splatnost počítala asi od výzvy (= od splatnosti ve faktuře). Je však třeba dokázat, že nějaká byť ústní smlouva existuje, např. svědecky. V opačném případě, že se neprokáže existence nájemní smlouvy, ale je prokazatelné, že firma sklad užívá, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. V takovém případě odpovídá náhrada za bezdůvodné obohacení ze strany firmy výši nájemného, které by bylo v daném čase a místě obvyklé. Promlčecí doba v takovém případě je však jen dvouletá.

Dotaz č. 256

28. července 2009 v 21:05 | Aleš
Moji rodiče před 30ti lety koupili ideální polovinu domu. Dům má 3 bytové jednotky. V jedné bydlí moji rodiče, v jedné dcera původních majitelů a ve třetí její syn s rodinou. Dohoda (ústní) byla taková, že původní majitelé dožijí ve té třetí jednotce, což se stalo. Nicméně již několik let (cca. 10) není možná dohoda ani s jejich dcerou, která jejich 1/2 zdědila ani s jejím synem, který se pustil do kompletní rekonstrukce této bytové jednotky, propojil jí s půdou aby zvětšil prostor. Protože moji rodiče nepodepsali žádný souhlas mám za to, že ani neexistuje stavební povolení. Se sousedy je to vůbec složité - zálohy na energie platí nahodile a vůbec se chovají jako kdyby jim celý dům patřil. Moji rodiče se tedy rozhodli, že by bylo nejlepší svou polovinu domu prodat a odstěhovat se s čímž souvisí následující dotazy: - Domnívám se správně, že pokud se bude vycházet z tržní ceny domu nebude rozhodující kdo a kdy co zrenovoval (narážím na rekonstrukci popsanou výše) pokud to činil bez souhlasu druhé strany? - Jaké jsou možnosti u soudu pokud druhá strana nebude ochotna akceptovat tržní cenu (předpokládám, že se bude vycházet ze znaleckého posudku)? - Je možné požádat soud o rozdělení domu do bytových jednotek a ty následně rozprodat? Kdo určí co komu bude náležet? - Jaký byste doporučil postup (dohodu se sousedy nepředpokládám)?
Vzhledem k tomu, že ve vámi uváděném případě je dům rozdělen na ideální polovinu, musí se o opravách a rekonstrukcích spoluvlastníci dohodnout, jinak proběhly nezákonně. Dále platí, že nárok na úhradu případného zhodnocení na domu za dobu starší než dva roky se tzv. promlčuje, to znamená, že taková úhrada je nevymahatelná. Na soudu lze požadovat, ať nedohodnutou rekonstrukci zakáže. Pokud spoluvlastníci provádějí nedomluvené rekonstrukce většího rozsahu, lze na ně poslat stavební úřad. Pokud spoluvlastníci užívají větší část domu, než jim náleží podle velikosti spoluvlastnického podílu, musí vašim rodičům za toto nadužívání platit náhradu (nájem). Co se týče prodeje, není-li možná dohoda se spoluvlastníky, je možné požádat o zrušení spoluvlastnictví soud. V návrhu je třeba přesně uvést, co se navrhuje - nabízí se především varianta, že dům celý připadne za spravedlivou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Není-li to možné, lze navrhnout i variantu, aby celý dům prodal v dražbě sám soud. Tady ovšem hrozí riziko, že nebude dosaženo příliš výhodné ceny.
 
 

Reklama