Rodina

Dotaz č. 364

2. května 2012 v 20:45 | Aleš
Dobrý večer, manžel si založil zvláštní mailovou schránku na korespondenci se svou milenkou. Manželka si vyvodila heslo a četla maily v této schránce, nebot jí bylo velmi podezřelé chování manžela. Dozvěděla se, že ti dva byli milenci už v době, kdy byla těhotná, potom se opět začali po delší době scházet a ta milenka podnikala kroky, aby mohla žít s výše uvedným, ač sama vdaná. Manžel sám u sebe žádné pochybení nevidí, prý je jeden z mnoha, co to takhle dělají, ale manželku nazývá pachatelkou trestného činu. Sám se stanovil soudcem a od ženy na čas odešel. Ovšem zákon praví, že čtení cizích doručovaných zpráv může být považováno za trestný čin, nikoli, že je to vždy trestný čin. Dokonce na serveru Lupa se lze dočíst: "Na závěr je dobré si připomenout, že se tato trestní ochrana vztahuje pouze na proces doručování. Pokud by si někdo četl vaši už doručenou poštu (v případě Internetu je to zřejmě pošta, kterou už jste sami četli a třeba si uložili do složek), můžete mu tak maximálně dát pár pohlavků." Spáchala manželka v tomto případě opravdu trestný čin? Žádné zprávy sama neotevřela, četla pouze ty už otevřené. Jaký trest jí hrozí?
Trestný čin, o němž hovoříte, je uveden v § 182 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nazývá se "porušení tajemství dopravovaných zpráv". Tohoto trestného činu se manželka nedopustila, protože takový čin se týká "dopravované" zprávy, nikoli zprávy příjemci již dopravené. Mohla se však dopustit trestného činu podle § 230 odst. 1 trestního zákoníku, který se nazývá "neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací": "Kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty."

Dotaz č. 362

26. dubna 2012 v 22:04 | Aleš
Na co si máme dát pozor před soudním jednáním ohledně snížení alimentů. Otec nezletilé požádal o snížení alimentů z důvodu ztráty zaměstnání. Při rozvodovém stání cca 4 roky uvedl, že dceři spoří peníze, bylo to u soudu zapsáno v zápise. Během aktivní činnosti si zakoupil stavební parcelu se zahradou a postavil RD. Přitom ještě vlastní byt 2+1 a pronajímal tento byt, z kterého po rozvodu dítě s matkou vystěhoval na ulici. Mají vliv tyto majetky na soudní rozhodnutí? Musí předložit že je v evidenci na úřadu práce? Vlastní živnostenský list. Musí pozastavit živnostenský list a předložit soudu pozastavení činnosti? Musí předložit z finančního úřadu výdělek za minulý rok? Prosím o uvedení na co si musí dát matka pozor ! Sama předloží , že dítě nastupuje do 1.třídy ZŠ, a bydlí s matkou společně v podnájmu, který matce a dítěti snižují životní úroveň, matce a dítě zbyde 5500 na měsíc.
Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností a majetkových poměrů. Výše výživného tedy v daném případě nezávisí jen na momentálních příjmech otce, ale i na velikosti jeho majetku. U soudu uveďte vše, co vám je známo o majetkových a výdělkových poměrech otce, tedy i to, že má dům a byt, který pronajímá, a že má živnostenský list. Pokud otec sám nepředloží soudu doklady o výši příjmů z této činnosti, má se podle § 85a odst. 1 zákona o rodině za to, že jeho průměrný měsíční příjem z této činnosti činí 43 307 Kč. Můžete přijít s protinávrhem, že navrhujete zamítnutí žádosti o snížení alimentů nebo navrhnout dokonce jejich navýšení. Je potom na posouzení soudu, aby z provedených důkazů vyvodil příslušné závěry.

Dotaz č. 360

19. ledna 2012 v 21:15 | Aleš
Jak mám postupovat, když moje přítelkyně mě opustila i s naší dcerou. Rozešli jsme se bez větších problémů a domluvili jsme se, že s dcerou mohu být, kdy budu chtít a na celé víkendy si ji mohu nechat u sebe (takovou střídavou péči). Na finančním měsíčním příspěvku ve výši 3.000 Kč jsme se dohodli a současně jsme se domluvili i na nákupu plen, popřípadě úhradu mimořádných výdajů (měsíčně cca 800 Kč). S přítelkyní jsme nikdy neměli společnou domácnost. Dceři jsou dva roky a po tu dobu, co jsme žili společně (v mojí domácnosti), jsem se řádně o obě staral. Chtěl jsem se zeptat, jak mám postupovat, aby to, na čem jsme se dohodli, platilo i v budoucnu. Pokud si necháme sepsat dohodu o úpravu poměru k nezletilé dceři, zdali musí být tato schválena soudem nebo nějakou jinou institucí, aby byla pro obě strany závazná. Hrozně nerad bych do celou záležitost řešil přes "sociální pracovnice", protože dceru máme rádi oba a nechtěl bych, aby se vztahy mezi námi nějak vyhrotily. Děkuji Vám za odpověď.
Dohoda nemusí být nikým schválena, stačí vaše podpisy. Platí do doby, než se výrazně změní poměry. Například kdybyste začal vydělávat o hodně víc peněz, mohla by vaše bývalá přítelkyně požadovat zvýšení příspěvku na dítě. Pak byste buď uzavřeli novou dohodu, nebo by se mohla obrátit na soud.

Dotaz č. 340

5. června 2011 v 21:56 | Aleš
Mým nezletilým vnukům bylo vyplaceno pojistné z životní pojistky jejich dědečka.Jejich rodiče použili tyto peníze na zakoupení bytu v rámci privatizace pro sebe.Měli právo s těmito penězi zacházet jako s vlastními,nebo jen jako s půjčkou,kterou jsou povinni dětem splatit v jejich zletilosti?
Vycházíme z předpokladu, že pojistka byla vinkulována přímo ve prospěch vnuků. Pak nezbývá než citovat § 37a zákona o rodině: "Jmění dítěte jsou rodiče povinni spravovat s péčí řádného hospodáře. Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění tehdy, když o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy. Práva dítěte z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení zůstávají nedotčena." A § 37b zákona o rodině potom umožňuje "v odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy," aby soud ustanovil pro správu jmění dítěte namísto rodičů opatrovníka.

Dotaz č. 318

8. ledna 2011 v 15:38 | Aleš
Přítel má 2 dospělé děti, na které platí bývalé manželce alimenty (jsou mu strhávány přímo od zaměstnavatele a z částečného invalidního důchodu). Celý rok 2010 byl v pracovní neschopnosti, část alimentů byla nadále hrazena z částečného důchodu, z výplaty mu však nebylo nic strháváno (pobíral nemocenskou). Tudíž dluží za každý měsíc 2000,- Kč. Teď od měsíce ledna je evidován na úřadu práce. Chtěla bych se zeptat, může zažádat o snížení alimentů kvůli tomu, že rok nevydělával a teď že je na úřadu práce? Kam se má obrátit? Pak také manželka změnila před 2 roky zaměstnání, kde má skoro dvojnásobný příjem (zhruba 25000,-). Nemá to na výši alimentů také nějaký vliv?
Na dospělé děti je třeba platit alimenty pouze v případě, že tyto děti nejsou schopny se živit samy např. proto, že se soustavným studiem na vysoké škole připravují na budoucí povolání. Výše alimentů samozřejmě závisí na příjmových možnostech plátce alimentů (na tom, kolik vydělává druhý rodič, však moc ne). Jestliže se změní příjmové poměry plátce alimentů nebo se děti mohou živit samy, musí plátce alimentů podat návrh k soudu na změnu výše alimentů, případně na ukončení placení alimentů. Navrhovatelem bude plátce (tedy váš přítel), odpůrcem potom dospělé dítě. Druhý rodič už zde vůbec nevystupuje.

Dotaz č. 317

4. prosince 2010 v 21:18 | Aleš
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: Žiji 2 roky s přítelem, který je rozvedený a má 3letého syna, kterého soud svěřil do péče matce a my máme povolené návštěvy jednou za 14 na víkend, ovšem matka se nám pořád vymlouvá a malého nedává, teď ještě ke všemu s ním zmizela někde v Anglii, na sociálce nám řekli, že my nemáme žádné práva rozhodovat o tom, kde malej je. Nevíte prosím, jak získat malého zpátky, a co dál dělat? Děkuji.
Je-li styk s dítětem upraven soudním rozhodnutím, lze písemně požádat soud o výkon tohoto rozhodnutí. Soud potom může matce dítěte ukládat pokuty do doby, než povinnost splní, případně jí může dítě přímo odejmout. Podrobnosti viz například na této adrese. Samozřejmě v době, kdy je dítě v cizině, je situace téměř neřešitelná. Váš přítel se může pokusit obrátit o pomoc na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí - internetové stránky na této adrese.

Dotaz č. 297

28. května 2010 v 19:40 | Aleš
Můj bývalý partner, se kterým mám nezletilého syna mě sms zprávou informoval o tom, že nebude platit s tím, že jde dělat do ciziny, a tudíž když nemám konto, nebudu dostávat výživné. Má danou exekuci, ale kde ho mám zase honit. Mám dát na vědomí úřadům to, co mně poslal nebo jak se mám zachovat? Je nějaký zákon, který nařizuje předplatit si výživné po dobu, co nebude v ČR?
"U výživného pro dítě může soud v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti" (§ 97 odst. 2 zákona o rodině). Předplacení výživného tedy není dáno přímo zákonem, ale může o něm na váš návrh rozhodnout soud. Zanedbání vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce je trestný čin podle § 196 trestního zákoníku. Můžete tedy svému bývalému partnerovi pohrozit, že když nebude platit výživné, podáte na něho trestní oznámení.

Dotaz č. 235

12. prosince 2008 v 13:27 | Aleš
Dobrý den, manžel mi čte sms, zjistil mi heslo u soukromé mailové pošty, toto si změnil a těmito zprávami obsaženými v této poště mě kompromituje. Chtěla bych podat trestné oznámení, ale potřebovala bych poradit s formulací. Také bych chtěla vědět, jaký a jestli vůbec mu hrozí trestní postih.

Za prvé se pokuste domluvit s provozovatelem poštovního serveru, aby heslo změnil tak, aby se tam váš manžel napříště nedostal, nebo případně byl aspoň emailový účet zablokován. Trestní oznámení můžete podat na policii nebo státním zastupitelství i ústně. Je třeba vylíčit, v čem je spatřován trestný čin - v daném případě tak, jak popisujete ve svém dotazu. Jedná se zde o podezření ze spáchání trestného činu podle § 239 a 240 trestního zákona - porušování tajemství dopravovaných zpráv (čtení cizích mailů) - trestní sazba až 1 rok odnětí svobody, případně i § 209 trestního zákona - poškozování cizích práv (kdyby manžel psal maily vaším jménem za účelem, aby vás poškodil) - trestní sazba až 2 roky odnětí svobody.

Dotaz č. 221

13. května 2008 v 0:07 | Aleš
Může matka, která má ve své péči děti, je odvézt dlouhodobě do zahraničí, bez souhlasu otce? Matka má přítele, se kterým žije a ten odchází pracovat do ciziny. Matka s dětmi se chce přestěhovat s ním. Otec má určen styk s dětmi jeden týden 4 dny a druhý týden 1 den. V případě odjezdu by se tento styk nedal vůbec realizovat. jedná se o velkou vzdálenost.Jak se má zachovat otec, který není o tomto záměru matkou informován,pouze dětmi, které jsou ve věku 8 a 11 let. V současnosti žijí v jednom městě.
Iniciativu by měla projevit matka, neboť ona zřejmě hodlá změnit dohodnutý a předpokládejme, že i soudem schválený režim styku otce s dětmi. Z vaší strany v této fázi nezbývá než s matkou dětí jednat o tom, co bude. Soudní nápravy se vy můžete domáhat až za situace, kdy dojde k porušení podmínek styku s dětmi.

Dotaz č. 210

21. ledna 2008 v 10:55 | Aleš
Jsem rozvedená, manžel se ve smlouvě o majetkovém vypořádání zavázal platit dceři stavební spoření s pevně stanovenou měsíční úložnou částkou. Z výpisu jsem zjistila, že všechny splátky za loňský rok plně neuhradil. Pokus o domluvu nevyšel. Poradíte mi, prosím, jak mám postupovat?
Dejte ho k soudu. Pokud si sama netroufnete sepsat žalobu, navštivte advokátní kancelář. V případě vašeho úspěchu v soudním sporu vám bude muset bývalý manžel uhradit náklady spojené se soudním sporem včetně tzv. mimosmluvní odměny advokáta. V žalobě byste měla žádat i ušlé zhodnocení vkladu spojené např. s nižším státním příspěvkem na stavební spoření z důvodu nižších úložek.

Dotaz č. 207

8. října 2007 v 11:17 | Aleš
Dcera se v roce 2000 vdala za cizího státního příslušníka, aby mohl zde v ČR dostat trvalý pobyt. Spolu nikdy nebydleli a ani se nestýkali a doposud nestýkají. Žádný majetek nenabyli a ani děti žádné spolu neměli. Dcera ani neví, kde se tento občan v současné době nachází. Nyní by chtěla dcera podat žádost o rozvod. Chtěla by vědět, zda soud může proběhnout i bez přítomnosti druhé strany. Na koho se má nejlépe obrátit s prosbou o radu.
Soudní řízení o rozvod musí mít z podstaty věci dvě strany. Bude-li však spolehlivě prokázáno, že není znám pobyt manžela vaší dcery, může mu soud ustanovit opatrovníka, který bude v řízení o rozvod jednat za něho. S žádostí o pomoc s rozvodem se můžete obrátit na advokátní kancelář.

Dotaz č. 206

8. října 2007 v 11:01 | Aleš
Moje sedmnáctiletá dcera, kterou mám po rozvodu svěřenou do péče, odešla z domu a od té doby je nezvěstná. Je celostátně hledaná jako pohřešovaná osoba. Její otec na ni okamžitě přestal platit výživné s tím, že se nepřipravuje na povolání. Nevím, kde dcera je a proč se neozvala a jelikož nechodí do školy a ani se nepřihlásila na pracovní úřad, tak budu muset platit zdravotní pojištění (cca 1000 Kč) za ni já. Jinak by jí prý vznikl dluh, který by rychle narůstal o úroky. Postupoval její otec dle našich zákonů o rodině?
Pokud má otec vaší dcery uloženu povinnost platit výživné soudním rozhodnutím, nemůže jen tak přestat platit výživné. Teprve na základě nového rozhodnutí soudu o zrušení výživného může povinný otec přestat výživné platit. Můžete na něj podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) např. srážkami ze mzdy.

Dotaz č. 205

7. října 2007 v 1:06 | Aleš
Před šesti lety jsme se s manželem rozvedli dohodou a rovněž dohodou, jen tak mezi sebou, bez notáře, jsme si vypořádali majetek. Manžel vlastní dům po rodičích a vždy ho zajímaly jen peníze, nechal si tedy všechny naše společné úspory - zhruba 460 000 Kč a já jsem si ponechala družstevní byt 3+1. Rovněž jsme se dohodli na výživném 2.500 Kč. Tehdy bylo naší dcerce 11 let, já jsem pracovala a výživné bylo dostačující. Dnes je situace jiná, dceři je 17 let, má daleko větší finanční nároky a já jsem v současné době nemocná a pobírám plný invalidní důchod 9.600 Kč. Se mnou manžel nekomunikuje, tak se s ním dcerka chtěla dohodnout, že by na mimořádné výdaje - školní akce, jako výměnný pobyt, lyžařský kurz, taneční atp. přispíval nějakou finanční částkou, neboť já z invalidního důchodu to nemohu zaplatit, ale byl na ní skoro zlý a vyhrožoval, že pokud budeme chtít něco víc než výživné, podá k soudu návrh na vypořádání majetku a bude požadovat ještě 200.000 Kč, protože prý dnes má byt daleko větší hodnotu. Manžel slušně vydělává, žije s družkou a jejich životní úroveň je vyšší než naše. Má na takové jednání právo?
Pokud byla vaše dohoda o vypořádání majetku písemná, pak nárok nemá. V opačném případě by mohl trochu dělat potíže, nicméně povinnosti platit své dceři přiměřené alimenty ho to nezbavuje. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, tedy i svého otce.

Dotaz č. 203

7. října 2007 v 0:52 | Aleš
Dobrý den,bývalý manžel mi má ke každému 15. dni v měsíci hradit výživné na 10letého syna (1200 Kč). Bohužel výživné platí nepravidelně. Mohu v tomto případě nechat soudně udělit exekuci z jeho příjmu, tak aby mi bylo výživné hrazeno pravidelně? Dále mám dotaz, jak docílit zvýšení výživného (z 1200 na 2000) pokud vím, že příjem bývalého manžela je kolem 30 tisíc (pracuje jako řidič MKD), ale zaměstnavatel mu přiznává jen minimální mzdu?
Exekuce na plat bývalého manžela je ve vašem případě možná. To, že bere 30 tisíc, musíte nějak dokázat - navrhněte svědeckou výpověď, nebo by soud mohl požádat finanční úřad o daňové přiznání povinného apod.
 
 

Reklama