Dědictví

Sňatek po nastěhování do domu

8. února 2018 v 22:14 | Aleš
467. 2018-02-05 Dobrý den. Žili jsme s partnerem střídavě v mém a jeho bytě 7 let, nyní si pořizujeme společně dům a prodáme své byty. V čem tkví výhoda budoucího sňatku po nastěhování do domu? Já nyní platím půlku nového domu. Nejsme již nejmladší, přítel 73let, já 63let. Jedná se mi o případ smrti jednoho z nás, aby dožil v klidu v domě při dědictví. Oba dva máme syny.
Výhoda budoucího sňatku spočívá v tom, že manžel je zákonným dědicem spolu s dětmi, zatímco partner nikoli (dědí jenom děti).

Dědic chalupy

15. prosince 2017 v 21:57 | Aleš
462. 2017-12-14 Získal jsem chalupu, ještě před sňatkem, kdo bude dědit? Mám syna a pochopitelně manželku. Děkuji za odpověď.

Bude dědit syn a manželka, každý jednu polovinu majetku.

Zůstavení pozůstalosti nevlastním dětem

29. září 2017 v 20:46 | Aleš
457. 2017-08-21 Dobrý den, žijeme s přítelem v domě,na který má hypotéku.Jsem vdova a mám dvě děti se zesnulym manželem..ja í deti pobirame důchody. S novým partnerem máme jedno společné dítě,on jine nemá.Rada bych věděla,jaké máme možnosti pokud chceme,aby v případě kdyby se příteli něco stalo..dědily všechny deti rovným dílem. Děkuji.

Dokud nebude Vaše společné dítě zletilé, má nárok na povinný díl v rozsahu tří čtvrtin pozůstalosti. Váš přítel tedy může sepsat závěť, ve které po osmině pozůstalosti zůstaví Vašim dětem a tři čtvrtiny dědictví Vašemu společnému dítěti. Zletilý potomek má ze zákona nárok na povinný díl v rozsahu už jen jedné čtvrtiny pozůstalosti. Proto, až nabude Vaše společné dítě zletilosti, je možné závěť přepsat tak, že budou dědit všechny tři děti rovným dílem každý třetinu pozůstalosti.

Který soud projednává dědictví

15. července 2017 v 2:27 | Aleš
444. 2017-07-10 Dobrý den, potřebovala bych vědět, když jsou dva vlatsníci nemovitosti. A každý žil a umřel v jiném městě. Který soud rozhoduje o dědictví? Jedná se o předědení nově objeveného majetku. Ale nevíme kam odeslat návrh zda se musí na oba soudy nebo stačí na jeden? A zda musí být na návrhu podepsání všichni dědicové nebo jen jeden který o to žádá? A zda musí být podány dva návrhy nebo stačí vše na jeden? Děkuji.
Příslušný je okresní soud podle místa bydliště zůstavitele. Jde-li o různé okresy, budou to dva soudy. Vzhledem k tomu, že soud musí konat i z moci úřední, stačí, bude-li podnět podepsán i jen jedním z dědiců.

Rozdělení dědictví dcerám

17. dubna 2017 v 22:23 | Aleš
436. 2017-04-17 Dobrý den,máme 2 dcery. Vlastníme s manželkou chatu v ceně asi 1,5 mil.Kč. Na úsporách máme asi 1 mil.Kč,dále zařízený obecní byt, ve kterém bydlíme s mladší dcerou. Chtěli bychom chatu darovat starší dceři a té mladší odkázat po naší smrti veškerý zbylý majetek včetně financí. Jak to nejlépe zařídit. Děkuji.
Nejlepší by bylo uzavřít dědickou smlouvu přímo s Vašimi dcerami (to lze na tři čtvrtiny majetku), o zbytku pořídit závětí. Dědická smlouva nejlépe zajistí, aby se po smrti dědicové nehádali. Vzhledem ke komplikovanosti dědického práva v současnosti nezbývá než doporučit, abyste navštívili dobrého notáře. Sepsání posledního pořízení u notáře sice stojí určité peníze, ale je prevencí budoucích problémů.

Dotaz č. 418

11. října 2013 v 21:39 | Aleš
2013-10-11 Dobrý den. Máme s manželkou dva syny. Dále pak majetek v hodnotě 3 miliony, z toho 1 milion v
penězích. Domníváme se, že v případě úmrtí jednoho z nás se bude dĕdit tak, že jedna polovina je jednoho z
nás a předmětem dĕdictví bude druhá polovina, a to rovným dílem mezi pozůstalým manželem a obĕma syny. Je to
správný názor?
Předpokladem správnosti vašeho názoru je, že uvedený majetek je celý ve společném jmění manželů. Pak v
zásadě ano - polovina tohoto majetku připadne pozůstalému manželovi v rámci vypořádání společného jmění
manželů. Druhá polovina se projedná jako dědictví. Nedohodnou-li se dědici jinak, rozdělí se dědictví na tři
stejné části, po jedné dostane jeden syn, druhý syn a pozůstalý manžel.

Dotaz č. 411

10. října 2013 v 8:17 | Aleš
2013-07-27: Dobrý den, mám dotaz ohledně dědictví. Otec zemřel a zůstal rodinný dům, nikdo v něm nežije. Jsme 3 - jeho žena a dvě dcery. Já bych si chtěla dům nechat a dvě zbývající vyplatit. vyplácený podíl vychází z odhadu nebo z částky, kterou si matka představuje, že za ni dům prodá? Děkuji.
Záleží na tom, jak se dohodnete. Pokud se nedohodnete, dá vám notář dům do podílového spoluvlastnictví.

Dotaz č. 403

10. října 2013 v 8:12 | Aleš
2013-05-01: Dobrý den, manželovi umřel otec a v dědickém řízení se své části dědictví po otci vzdal ve prospěch své matky, totéž udělala i jeho sestra. Jeho sestra ovšem matku dohnala k tomu, aby napsala část majetku na setřinu dceru. Takže matka přepsala chatu na vnučku a prý po její smrti bude mít můj manžel byt po rodičích. Nepřepsala však na něj nic, takže podle mě se o toto budou dělit manžel i jeho sestra, ale o chatu, kterou už má vnučka, asi ne. Může manžel něco proti tomuto dělat?
Nemůže dělat v podstatě nic. Jedině přesvědčit maminku, aby byt přepsala na něj hned.

Dotaz č. 400

10. října 2013 v 8:10 | Aleš
2013-04-04: Dobrý den, jak je to s dědictvím v případě úmrtí manžela, který má dvě děti z předchozího manželství a vlastní nemovitost, kterou nabyl před naší svatbou. Nemovitost vlastnil s bývalou manželkou, kterou po rozvodu vyplatil. Na katastru nemovitostí je zapsaný jako výhradní vlastník nemovitosti. Sepsal se synem dodatek ke smlouvě o budoucí smlouvě darovací, kdy synovi daruje ideální polovinu nemovitosti. Znamená to, že v přípaě úmrtí mého manžela budu muset synovi tuto polovinu vyplatit? Děkuji za odpověď.
Vzhledem k úmrtí manžela závazek ze smlouvy o budoucí smlouvě darovací zaniká, syn podle smlouvy o smlouvě budoucí nedostane nic. Výslovně se stanoví, že neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Nemovitost tedy dědí manželovy děti a vy, každý z vás stejným dílem.

Dotaz č. 395

10. října 2013 v 8:06 | Aleš
2013-02-10: můj otec spáchal sebevraždu. Byl v depresi a poslední měsíc nechodil do práce, nahlásil si dovolenou. Měsíc před smrtí si půjčil 270 000,-. Je na něho napsaný byt. Chci se zeptat, zda pojišťovna uzná příčinu smrti, nebo to neuzná. Jsem jediná dcera a s matkou se rozvedl před lety.
Zda pojišťovna uzná nárok nebo ne, nelze takto říci. Záleží na pojistných podmínkách.

Dotaz č. 387

17. ledna 2013 v 23:55 | Aleš
Dobrý den. Soud v usnesení o dědictví rozhodl, že syn zůstavitele jako dědic má v 36 pravidelných měsíčních splátkách vyplatit dědické podíly ostatním dědicům. Ten tyto splátky přestal hradit po dobu 9 měsíců a po upozornění nám pouze oznámil, že měl nějaké osobní problémy a neměl peníze a že od teď bude dál splácet měsíční splátky, ale vzniklý dluh 9 měsíčních spátek prostě posune nakonec až do celkového vyplacení. Znamená to, že bude tedy splácet 45 měsíců, ale těch 9 nic nehradil. Můžeme se nějak bránit, aby nám těch 9 splátek vyplatil třeba najednou? A je možné požadovat nějakou kompenzaci za neuhrazené měsíční splátky, třeba úroky z prodlení?
Usnesení o dědictví je v tomto smyslu pro dědice závazné. Jestliže tedy dědic neplnil, jak měl, je v prodlení. Pokud se dědic nepolepší dobrovolně, obraťte se na exekutora, který vám dluh s potěšením sobě vlastním vymůže. Pokud jde o úroky z prodlení, za neuhrazené nebo pozdě uhrazené splátky byste je mohli po dědici požadovat. Pokud však dědic tyto úroky z prodlení nezaplatí dobrovolně, bylo by potřeba je nejprve nasoudit, teprve potom by bylo možné je exekuovat.

Dotaz č. 378

26. listopadu 2012 v 19:46 | Aleš
Dobrý den. Jsem rozvedena a žiju s přítelem ve společné domácnosti. On je také rozvedený, má jedno dítě z předchozího manželství, já mám dvě, společné děti nemáme. Přítel se nastěhoval do mého bytu, má zde trvalý pobyt. Přispívá mi na provoz domácnosti a na stravu, ostatní potřeby a koníčky si platí každý ze svého. Mí rodiče jsou staří a jako jediné dceři mi chtějí darovat nemalý majetek. Pokud zemřu, stane se dědicem i můj přítel? Pokud ano, jak ošetřit tento majetek, aby přítel nedědil? Mám dvě děti a chci, aby po mé smrti vše zdědily jen ony. Děkuji.
Napište vlastní rukou závěť ve znění: Veškerý svůj majetek odkazuji svým dětem ... doplňte místo a datum sepsání závěti a podpis. Pro vyšší právní jistotu můžete závěť za poplatek nechat sepsat u notáře formou notářského zápisu (doporučuji).

Dotaz č. 371

19. července 2012 v 20:54 | Aleš
Prosil bych poradit, zda je možné zcela vyjmout manžela/ku z dědictví a veškerý majetek odkázat pouze svým potomkům. V případě, že to jde, tak jakou formou? Stačí jen napsat závěť, ve které stojí, že všechen majetek dědí děti nebo se musí pořizovat další dokumenty o vydědění? Jedná se mi o případ, kdy jsou oba manželé už ve druhém manželství a každý má z prvního manželství své děti a chtějí, aby dědili pouze jejich vlastní děti a ne i současný/á manžel/ka. A ještě jedna otázka, když si jeden z manželů uzavře nějakou smlouvu (např. různé investice v podílových fondech, stavební spoření nebo životní pojištění,…) nebo založí účet na své jméno spadají automaticky prostředky na těchto účtech do společného jmění manželů nebo ne?
1. Nepominutelným dědicem jsou pouze vlastní děti, manželka nikoli. Stačí tedy napsat závěť ve prospěch dětí a manželka z dědictví nedostane nic. Nesmíte ale zapomenout na společné jmění manželů. Pokud nemáte majetek, který nepatří do společného jmění manželů, pak se v dědickém řízení obecně řečeno majetek po vás rozdělí napůl, o polovině se řekne, že je to společné jmění manželů, tuto polovinu dostane manželka, a teprve druhá polovina bude předmětem dědictví, kde v souladu se závětí manželka již z této druhé poloviny nedostane nic.
2. Ano, prostředky na účtech apod. a výnosy z nich spadají do společného jmění manželů, i když jsou psány pouze na jednoho z manželů.

Dotaz č. 361

31. ledna 2012 v 20:44 | Aleš
Dobry den zemrel mi deda v dubnu 2007 v koupenem byte se svou babickou ktera jeste zije a dale tam bydli teta. Deda nezanechal zavet tata je jiz mrtev takze o dedictvi dedoveho podilu se dostalo i ke me. Vyporadani podilu dle odhadce na byt vyslo na 1 800 000 z toho pripadlo babicce 900 000 a 900 000 se deli 1/3 mezi me babicku a tetu s pasivem na 3000 na kazdeho za posledni splatku hypoteky. Probehlo to soudem kde zplnomocnena teta babickou blize nespecikovala poplatky spojene s uzivanim bytu a pujcky zalozene v roce 1998 a koncici v roce 2008 na 100 000 aby se byt preved na druzstevni a nasledne soukrome vlastnictvi na ktery si musela pujcit v te dobe na ty se nyni dovolava ktery ji u soudu soud dovolil se na ne kdyz je specifikuje dovolat coz udelala. Mezitim se teta na katastru napsala jako jediny vlastnik bytu a dovolava se na to ze jak si deda s babickou museli pujcit tech 100 000 tak je musela po jeho smrti doplatit a ze tyto platby vcetne plateb udrzovacich prekrocily a prevysily podil ktery bych mel dostat. Je toto mozne ze by previsily 300 000 ? pripadne jak se mam na toto dovolani vyjadrit. Dekuji moc za odpoved.
Otázka, jak je položena, je nám nesrozumitelná. Obecně lze říci, že do dědictví spadá veškerý majetek zemřelého zůstavitele a vychází se ze stavu ke dni smrti. Podobně je tomu i s dluhy, které se rozdělí poměrně podle toho, jak kdo nabyl který majetek z dědictví. Nelze si tedy představit situaci, že jeden z dědiců BEZ SOUHLASU ostatních dědiců nabyde veškerý majetek zůstavitele a ostatní dědice pak odbyde tím, že poplatil dluhy dědictví, a proto ostatním dědicům nic nedá. Jednalo-li se o družstevní byt, je pravda, že nabyvatelem družstevního bytu může být pouze jeden z dědiců. Který z nich to bude, na tom se opět musí dědici DOHODNOUT, není přípustné, aby se tak rozhodl o své vlastní vůli jeden z dědiců. I když se stane jediným nabyvatelem družstevního bytu, musí ostatní dědice vyplatit. Pokud však nechce žádné peníze dát, nezbývá než se obrátit se žalobou na soud. Částka 300 tisíc korun není malá, pravděpodobně se tedy vyplatí investovat do profesionální právní rady. Doporučujeme proto poradit se s advokátem.

Dotaz č. 359

30. listopadu 2011 v 21:09 | Aleš
Dobrý den. Můj dotaz: rodiče mi zakoupili za své peníze v restituci truhlářské stroje, které užívám. Žádnou smlouvu o daru jsme nesepsali. V případě jejich smrti mi tyto stroje zůstanou nebo půjdou do dědického řízení? Děkuji za odpověď.
Darovací smlouva nemusí být písemná. Kdyby někdo v dědictví zpochybňoval vaše vlastnické právo ke strojům, prokážete své právo svědecky, nebo např. tím, že stroje jako podnikatelka inventarizujete jako svůj majetek, nebo tím, že je dlouhodobě považujete za vlastní. Užíváte-li stroje jako "oprávněný držitel" po dobu tří let, přejde na vás vlastnické právo i z důvodu dlouhodobé oprávněné držby. Oprávněný držitel je ten, kdo je v dobré víře, že mu právo (ve vašem případě vlastnické právo) patří. Dobrá víra se přitom předpokládá a musela by to být protistrana, kdo by prokazoval, že nejste v dobré víře. Museli by prokázat, že jste věděla, že vám rodiče stroje nedarovali, ale např. jen zapůjčili, což by se jistě prokazovalo jen velice těžko. Na druhou stranu, pokud se dědici nedohodnou jinak a někdo namítne, že jste za života zůstavitelů obdržela dar, může vám být hodnota tohoto daru započtena na váš dědický podíl a o hodnotu daru bude váš dědický podíl nižší.

Dotaz č. 353

22. srpna 2011 v 20:59 | Aleš
Dobrý den. Laskavě Vás prosím o zodpovězení mého dotazu. Do dědického řízení za zemřelým jsem přihlásil finanční pohledávku. Je tam hodně věřitelů. Zajímalo by mě jak notářka bude postupovat. Je mi jasné, že nejprve budou uspokojeny banky atd. Ale jak a v jakém pořadí bude uspokojovat věřitele - fyzické osoby.
Za normálních okolností notářka dluhy dědictví nevyplácí. To je odpovědnost dědiců. Pouze v případě likvidace dědictví je vyplacení dluhů úkolem notářky. Převyšuje-li hodnota dědictví dluhy, které dědictví tíží, je třeba vyplatit všechny věřitele. Je-li v dědictví víc dluhů než majetku, z výtěžku se uhradí postupně pohledávky podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní pohledávky.
Nejprve se uhradí všechny pohledávky, které patří do skupiny a). Zbyde-li něco, uhrazují se pohledávky ve skupině b) - a tak dále, až po skupinu f). Nestačí-li peníze na plnou úhradu všech pohledávek ve skupině, která je v konkrétním případě poslední, pro kterou ještě zbývají nějaké peníze, uhradí se v této poslední skupině pohledávky poměrně, kromě situace, kdy by poslední skupinou byla skupina c), v ní by se pohledávky uhradily podle data, kdy bylo zřízeno to které zajištění.

Dotaz č. 341

5. června 2011 v 21:58 | Aleš
Dobrý den, půjčili jsme s manželem velkou sumu člověku, který ji měl splatit v určitý den, ale zemřel. Tato suma byla zajištěna směnkou. Nejbližším dědicem je manželka s třemi dětmi. Ale objevilo se více dlužníků. Nevím, kde mám směnku uplatnit, dědické řízení ještě nezačalo. Nevím, jak to bude s přechodem dluhu po zemřelém. Zajímá mě, když je tam více dlužníků, jak se bude postupovat, slyšela jsem, že nejprve se vyplatí ty nejstarší směnky a na ty nové se vůbec nemusí dostat, může být směnka promlčená. Hrají v této situaci nějakou roli životní pojistky, které zemřelý uzavřel a můžou se tím umořit dluhy, které vznikly. A jak se zjistí, když pozůstalí se vzdají dědictví, že něco nezatajili, např. peníze, ktré tento člověk si půjčil asi 2 dny před sebevraždou.
Dědicové odpovídají za dluhy dědictví stejně jako dědic. Dědicové neodpovídají za tu část dluhů, které převyšují hodnotu dědictví. Životní pojistky v tom roli nehrají, pokud nejsou vinkulovány ve prospěch těch, co peníze půjčili. To, že dědicové něco zatajili, se zjistí těžko. Věřitelé (půjčitelé) se sami musí starat a hlásit se se svými nároky do dědického řízení. Zašlete na okresní soud svou přihlášku pohledávky. Napište: "Do dědického řízení po zůstaviteli ... přihlašujeme pohledávku ve výši ... Tato pohledávka vznikla jako půjčka, což dokládáme přiloženou kopií směnky..." Kdyby se dědické řízení protahovalo, nezbývá vám, než se obrátit o pomoc na advokáta a podat žalobu k soudu, aby směnku vyplatili dědicové.

Dotaz č. 333

20. dubna 2011 v 22:49 | Aleš
Dobrý den, před 25 lety zemřel děda, na kterého je dodnes psáno právo k užívání hrobky bezplatně na 100 let. Po dědovi zůstali 2 dědici, hrobka nebyla předmětem dědického řízení, dodnes je psaná na dědu. Jeden dědic se o ní 25 let stará a nyní by chtěl udělat tzv. "pořádky s majetkem", eventuelně toto právo prodat. Jak postupovat? Děkuji.
Je třeba si ujasnit, zda děda hrobku vlastnil, nebo ji měl jenom zapůjčenou. Právníci se nemohou shodnout, zda výpůjčka (= právo na bezplatné užívání) zaniká smrtí vypůjčitele nebo ne. Pokud měl děda hrobku jen zapůjčenou, bylo by tedy pro jistotu lépe uzavřít s vlastníkem hrobky novou smlouvu o výpůjčce. Pokud ale víte, že vlastník bude proti, nezbývá vám než nechat záležitost tak, jak je, s tím, že máte za to, že smrtí výpůjčka nezaniká a právo výpůjčky přešlo na dědice. Pokud ale děda ve skutečnosti byl vlastníkem hrobky a právo bezplatného užívání se týká např. pouze hrobového místa, tedy pozemku pod hrobkou, platí, co se pozemku týče to, co bylo shora řečeno o výpůjčce. Samotná hrobka coby stavba nemovitá ve vlastnictví zemřelého zůstavitele může být projednána v dodatečném dědickém řízení. Podáte návrh k soudu na dodatečné projednání dědictví, soud určí notáře, ten si pozve všechny dědice, ti uzavřou dědickou dohodou, že vlastníkem hrobky bude ten a ten dědic, notář dohodu schválí a vydá usnesení o tom, že vlastníkem hrobky je dohodnutý dědic.

Dotaz č. 314

17. listopadu 2010 v 1:00 | Aleš
Mohu ze zákona dědit po bratranci?
Po bratranci můžete dědit ze zákona za předpokladu, že nedědí děti ani vnuci vašeho bratrance a že jste žil s bratrancem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu jste pečoval o společnou domácnost nebo jste byl odkázán výživou na tohoto bratrance. Společně s vámi by pak ještě dědili bratrancův manžel, registrovaný partner, rodiče, případně sourozenci.

Dotaz č. 291

3. května 2010 v 23:46 | Aleš
Hezký den. Prosím o Váš názor. Bydlím se svou rodinou u svých rodičů v rodinném domě. Požádala jsem je o přepis nemovitosti do mého vlasnictví s tím, že svého jediného bratra vyplatím (ten v domě nežije). Měla jsem za to, že rodiče určí podmínky - částku k vyplacení - buď "od oka" či nějakým procentem z odhadu. Můj bratr má však na tuto situaci jiný názor. Dle něj já svou polovinu domu již vlastním jakoby ze zákona a druhou polovinu (bratrovu), že de facto odkupuje můj manžel. 1. podle mého názoru, pokud by to takto bylo, nebylo by to o odhadní, ale tržní ceně nemovitosti, 2. jak by se asi postupovalo, kdybych byla sama, kdo by pak odkoupil bratrův podíl, abych mohla dům vlastnit? - nelogické pro mne, 3. mám názor, že v případě vypořádání majetku rodičů i za jejich života, jde o věc výlučně mezi rodiči a jejich dětmi, nikoliv mezi jejich partnery. Z jaké ceny by se mělo vycházet, je taková situace popsána někde v zákonech? Prosím o odpověď a vysvětlení, čí názor a pohled je správný, případně radu.
Vaši rodiče mohou za svého života vlastní dům darovat nebo prodat za libovolnou cenu, komu jen chtějí, nejsou vázání žádnými ohledy ke svým dětem. Když dům prodají nebo darují vám, nevznikají z toho vašemu bratrovi žádné nároky. Jestliže koupíte dům za peníze ze společného jmění manželů, připadne dům do společného jmění vás a vašeho manžela. Kdyby vám rodiče dům darovali, připadl by dům pouze vám, protože dary nejsou součástí společného jmění manželů. Je pravda, že v rámci dědického řízení, až vaši rodiče zemřou, může váš bratr požadovat, aby se do dědictví započítalo, co jste za života rodičů dostala darem a o to by se ponížil váš dědický podíl. Ani v takovém případě byste však nebyla povinna něco svému bratru doplácet.
 
 

Reklama