Říjen 2013

Dotaz č. 418

11. října 2013 v 21:39 | Aleš |  Dědictví
2013-10-11 Dobrý den. Máme s manželkou dva syny. Dále pak majetek v hodnotě 3 miliony, z toho 1 milion v
penězích. Domníváme se, že v případě úmrtí jednoho z nás se bude dĕdit tak, že jedna polovina je jednoho z
nás a předmětem dĕdictví bude druhá polovina, a to rovným dílem mezi pozůstalým manželem a obĕma syny. Je to
správný názor?
Předpokladem správnosti vašeho názoru je, že uvedený majetek je celý ve společném jmění manželů. Pak v
zásadě ano - polovina tohoto majetku připadne pozůstalému manželovi v rámci vypořádání společného jmění
manželů. Druhá polovina se projedná jako dědictví. Nedohodnou-li se dědici jinak, rozdělí se dědictví na tři
stejné části, po jedné dostane jeden syn, druhý syn a pozůstalý manžel.

Dotaz č. 417

11. října 2013 v 21:37 | Aleš |  Smlouvy
2013-10-11 Dobrý den, jsme spoluvlastníky nemovitosti. Většinový vlastník nám dal nabídku
na odkoupení našich podílů ve prospěch svého syna, který by nás vyplácel měsíčně nějakou částkou. Nejsme
proti, chceme prodat své podíly, ale nevíme, zda máme uzavřít kupní smlouvu hned, nebo až bude celá částka
uhrazena. Máme obavu, aby platil řádně, jak bude dohodnuto, bývá totiž 3 - 4 měsíce v roce bez práce.
Předem děkuji za odpověď.
Obecně vzato rada samozřejmě zní uzavřete smlouvu, až bude částka uhrazena. Otázka je, zda s tím protistrana
bude souhlasit. Pokud ne, máte několik dalších možností, např. uzavřít kupní smlouvu s odkládací podmínkou,
s rozvazovací podmínkou, zřídit zástavní právo na nemovitosti apod. Nejlépe bude sjednat tuto smlouvu u
notáře nebo advokáta, kteří vám poradí, co bude v konkrétním případě nejlepší.

Dotaz č. 416

10. října 2013 v 8:20 | Aleš |  Sousedské vztahy
2013-09-30: Soused nešetrně a bezohledně ořezal převážnou část koruny šeříku rostoucího na našem pozemku, která sahala nad plot a jeho část zahrady, řezné rány neošetřil, dokonce nás ani žádným způsobem neinformoval. Řez byl navíc proveden prokazatelně nad mým pozemkem (asi 30 - 50 cm od plotu). Do jaké míry byl soused oprávněn k tomuto zásahu, jaká práva mám já?
Podle § 127 občanského zákoníku in fine soused nesmí "nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek". Porušil zákon, způsobil škodu. Chcete-li do toho jít, buď se se sousedem dohodněte na náhradě, jinak vám nezbývá než podat žalobu na náhradu škody k soudu.

Dotaz č. 415

10. října 2013 v 8:19 | Aleš |  Spoluvlastnictví
2013-09-27: Mám v domě dva byty. V domě mám nejvíc procent na domě. Sousedi vedle v bytě zemřeli a byt zdědily jejich dvě dcery, mají méně procent na domě. Ale když hlasujeme na schůzi, hlasují obě dvě a tvrdí, že mají každá po 1 hlase. Je mi divné, jak mohou mít celkem 2 hlasy na 1 byt, když mi tvrdí, že mám nárok při hlasování pouze na 1 hlas. Prosím Vás o odpověď, za kterou moc děkuji.
Lžou vám. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, je samozřejmě rozhodující velikost spoluvlastnického podílu na domě, nikoli počet osob vlastnících byt. Navíc spoluvlastníci bytové jednotky mají jeden hlas (to znamená, že jeden nemůže hlasovat tak a druhý jinak). Váš hlas má každopádně větší váhu než jejich.

Dotaz č. 414

10. října 2013 v 8:19 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-09-23: V BLíZKé DOBě SE CHCI OžENIT. CCA PřED 5 LETY JSEM POSTAVIL RD NA NěJž JSEM SI VZAL HYPOTéKU VE VýšI 1.370.000,- SPLáCíM MěSíčNě 6 100. JAK BY TO BYLO S ROZDěLENíM MAJETKU (RODINNéHO DOMU) V PříPADě ROZVODU? LZE NěJAK OšETřIT SMLOUVOU, žE DůM JE POUZE MýM VLASTNICTVíM?
Dům je pouze ve vašem vlastnictví, na tom uzavření manželství nic nezmění. Většina příjmů manželů však patří do společného jmění manželů. Budete-li tedy hypotéku nadále splácet např. ze mzdy, v případě rozvodu může manželka požadovat vrácení poloviny peněz, které jste za trvání manželství dal na splátky.

Dotaz č. 413

10. října 2013 v 8:18 | Aleš |  Sousedské vztahy
2013-09-23: Dobrý den, koupily jsme zahradu, kde již byly mezi námi i sousedy ploty. Podle starších pravidel patří pravý plot nám? Aspoň se tak domníváme, protože se o něj staráme. Mimo to , že si na něj pověsily bez ptaní zelenou neprůhlednou látku a plot přihrnuli zeminou, nyní si do úrovně plotu naskládali dřevo. Vlastní tři vlčáky, kteří na to zmíněné dřevo lezou a jsou schopni přeskočit, protože vlastníme také psa a bývají u nás i malé děti, náš původní plot jsme zvýšili, ale bohužel sousedé ten den nebyli doma. Po zjištění nám sprostě nadali a vyhrožovali i zabitím (byli posilněni alkoholem), na argument, že to bylo právě kvůli jejich psům, se situace ještě vyostřila. Prosím poraďte, kdo má pravdu a kdo je v právu. Děkuji.
To o plotu vpravo neplatí. Máte-li nějaké doklady k plotu o jeho výstavbě (fotky, účty, svědectví, povolení, účtenky o udržovacích pracích), můžete vyzvat sousedy, ať přestanou váš plot ohrožovat a odstraní z něj své věci. Nebudou-li souhlasit, musíte je žalovat u soudu. Pokud se neprokáže, čí plot je, považuje se za společný. Pak se musíte na spoluužívání dohodnout.

Dotaz č. 412

10. října 2013 v 8:18 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-08-27: Dobrý den, Zajímalo by mne jak se řeší v případě žaloby na vypořádání SJM po rozvodu vnosy ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů, pakliže manžel tento majetek již ke dni rozvodu nevlastní. S manželem jsme prováděli stavební úpravy v domě, který byl v té době v mém výlučném vlastnictví. Po několika letech jsem dům převedla na svou matku. Ta dům vlastní do dnešního dne. Nicméně k převodu domu na matku došlo v době manželství. Později jsme se rozvedli a ke dni rozvodu již dům nebyl můj. Manžel byl o tomto informován, nijak nevyjádřil nesouhlas ani požadavek, aby mu byly nahrazeny prostředky investované do domu. Nyní řeším, zda by manžel měl eventuálně nárok na polovinu vnosů do domu. Vycházím ze skutečnosti, že se vyrovnává majetek v SJM ke dni rozvodu. Předmětný dům již nebyl mým majetkem. Manžel by tedy logicky měl právo se domáhat bezdůvodného obohacení u mé matky. Toto však neučinil a místo toho věc zahrnul do žaloby na vyrovnání SJM. Dle mého názoru tato věc do vyrovnání SJM nepatří a je třeba ji žalovat zvlášť jako bezdůvodné obohacení nebo něco jiného. Prosím Vás o právní názor, za který předem děkuji.
Myšlenka je to sice zajímavá, ale obávám se, že společné jmění manželů se vypořádává až při jeho zániku. Tedy jednalo se o vnosy ze společného jmění manželů do vašeho výlučného majetku. To, že byl dům v mezidobí převeden, nehraje při vypořádání roli.

Dotaz č. 411

10. října 2013 v 8:17 | Aleš |  Dědictví
2013-07-27: Dobrý den, mám dotaz ohledně dědictví. Otec zemřel a zůstal rodinný dům, nikdo v něm nežije. Jsme 3 - jeho žena a dvě dcery. Já bych si chtěla dům nechat a dvě zbývající vyplatit. vyplácený podíl vychází z odhadu nebo z částky, kterou si matka představuje, že za ni dům prodá? Děkuji.
Záleží na tom, jak se dohodnete. Pokud se nedohodnete, dá vám notář dům do podílového spoluvlastnictví.

Dotaz č. 410

10. října 2013 v 8:17 | Aleš |  Smlouvy
2013-07-16: Dobrý den. S rodiči jsem podepsal smlouvu o nájmu bytu v třípodlažním rodinném domě. Poté byl rodinný dům přepsán na mou sestru. Jsem já jakožto do té doby nájemce rodičů povinnen žádat o novou smlouvu nového vlastníka domu? Jelikož otec zůstal bydlet v domě jakožto věcné břemeno až do své smrti (proto je zde jakáž takáž záruka mého setrvání v domě), může mne po smrti otce majitelka nemovitosti z onoho domu vyhodit na ulici?
Vaše nájemní smlouva změnou vlastnictví nezaniká a trvá dál. Byla-li platně uzavřena, může ji vaše sestra ukončit pouze výpovědí ze stanovených důvodů. Od roku 2014 už ale nemusí poskytovat náhradní ubytování. Podívejte se třeba na stránky o novém občanském zákoníku tady, na stránce dole rubrika Zánik nájmu bytu.

Dotaz č. 409

10. října 2013 v 8:16 | Aleš |  Sousedské vztahy
2013-07-12: Bydlíme v domě s uzavřeným dvorem, jehož zeď tvoří sousedova zeď domu. Máme na této straně zasazeny tůje, nejbližší tůje je od jeho zdi 1m, nasledně pak 1,13m až 1,4m- počítáno od kmene stromu. Soused po nás chce, abychom tůje odstranili, že mu vlhne zeď. Ráda bych se zeptala, jestli jsme povini, tyto tůje odstranit? Dále je pak jeho zeď porostlá břečťanem a přísavníkem pětiprstým, kořeny jsou hned u jeho zdi. I toto chce - i když nám dříve tvrdil, že mu nevadí, abychom je odstranili. My jsme je však nesázeli (bydlíme zde 10 let a již to tak bylo), máme je odstranit my, nebo soused, pokud na tom trvá? A poslední dotaz, soused na této zdi - respektivě pod střechou, nemá okapy. Nám ničí zahradu voda stékající při prudkých lijácich z jeho střechy, to bych i ignorovala, i když si myslím, že právě proto má zdi mokré - tůje by naopak mohly vodu odčerpávat, ale soused má střechu ve velice dezpolátním stavu a každou chvíli nám na náš pozemek padají tašky z jeho střechy. Máme děti a mám obavy, že by se mohlo stát neštěstí, nehledě na to, že nemohu ani na svém pozemku z tohoto důvodu zaparkovat auto. Prosím o radu jak se zachovat v daných situacích.
Túje, břečťan a přísavník jsou vaše, protože rostou z vašeho pozemku. Odstranit jako takové byste je museli případně vy. Soused má právo vhodným způsobem je v té části, kde se nacházejí na jeho majetku (břečťan na zdi), odstranit i sám. Vzhledem však k tomu, že nemáte za prokázané, že by zeď vlhla kvůli vašim rostlinám, nezbyde mu, než na vás podat žalobu. Naopak vy zas budete muset podat žalobu k soudu na něho, aby zamezil zatékání vody a padání tašek na váš pozemek. Máte na to právo podle § 127 stávajícího občanského zákoníku. Dokonce podle § 1019 odst. 1 nového občanského zákoníku (účinný od roku 2014) se mimo jiné výslovně stanoví, že "vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek."

Dotaz č. 408

10. října 2013 v 8:15 | Aleš |  Sousedské vztahy
2013-07-04: Dobrý den, soused si hned u společného vjezdu do garáže (velmi úzkého) vysadil jilm. Jeho větve nám brání při vystupování z auta a na naše připomínky soused větve pouze svázal, neostříhal, takže rostou před náš pozemek. Nevíme jak tuto situaci řešit, se sousedem se nedomluvíme. Dále za domem mají sousedé pouze 1m vysoký plot, tvoří jej pouze 3 horizontální dřevěné desky a tak přes něj k nám prorůstá bujná vegetace, navíc u pozemku mají pergolu s popínavou rostlinou, jejíž šlahuny padají až k zemi a nemůžeme chodit po chodníku na zahradu. Je možné s tímto něco dělat? Rostliny zastřihovat? Je možné si postavit na určitá místa 180 cm vysoké plotové zábrany a pokud ano v jaké vzdálenosti od plotu? sousedovi se toto určitě nebude líbit, bude tvrdit že stíní. Přede moc děkuji za odpověd.
Ano, zastřihávat. Podle § 127 občanského zákoníku a contrario můžete ve vhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na váš pozemek, analogicky i jiného rostlinstva, než stromu. Nový občanský zákoník účinný od roku 2014 postup v § 1016 odst. 2 a 3 zpřesňuje tak, že "neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení." Kde a jak stavět plotové zábrany přímo nařízeno není. Vyžaduje se však územní souhlas stavebního úřadu.

Dotaz č. 407

10. října 2013 v 8:15 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-06-10: Dobrý den, prosím o radu v následujícím problému: Manželka vlastnila ještě před svatbou starší domek. Po svatbě jsme si vzali hypotéku a dům přestavěli. Hypotéka je na mě, splácel jsem jí 11 let. Po rekonstrukci domu jsme prováděli další nákladné úpravy zahrady, fasády atd. Manželka je stále vedena jako jediný majitel, nechtěli jsme platit za převod části domu na mne. Nyní se chce rozvést a já bych rád věděl, jaké mohu požadovat vyrovnání. Zaplatil jsem cca 1 300 000,- na splátkách hypotéky a financoval (a z velké části i sám prováděl) i veškeré další úpravy. Dům byl před rekonstrukcí oceněn na cca 400 000,- Kč, nyní má tržní hodnotu kolem 4 000 000,- Kč. Děkuji za odpověď.
Máte nárok na polovinu investic vložených do domu ze společného jmění manželů.

Dotaz č. 406

10. října 2013 v 8:14 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-05-21: Dobrý den, S manželkou máme "společné jmění manželů". Může při koupi nemovitosti být v kupní smlouvě uveden pouze jeden z manželů, nebo ze zákona musí kupovat oba?
Může to formálně vzato koupit i jeden, tak bude zapsán v katastru nemovitostí. To ale nic nezmění na tom, že ve skutečnosti bude dům ve společném jmění manželů. Působí to potom problémy v tom, že stav skutečný se liší od stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Vaše manželka bude mít právo požadovat, abyste vadný stav zápisu napravil (souhlasným prohlášením).

Dotaz č. 405

10. října 2013 v 8:14 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-05-17: Dobrý den, prosím o radu. Letos v červnu to bude rok po rozvodu. Chtěla bych vyřešit situaci kolem společného jmění. Manžel založil firmu, ačkoliv tvrdí, že nevydělává, vlastní autodopravu. Mám nárok na polovinu, když byla firma založena v průběhu trvání manželství? Existuje možnost dokázat, že prosperuje? Děkuji za odpověď.
Nějaký nárok tady pravděpodobně existuje. Dokazování je otázkou soudního řízení - soud si k vašemu návrhu na provedení důkazů v žalobě na vypořádání společného jmění manželů může vyžádat např. účetnictví firmy, případně doklady z finančního úřadu.

Dotaz č. 404

10. října 2013 v 8:12 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-05-13: Dobrý den,chci se zeptat zda mám aspoň nějakou naději v této věci: Před třemi lety jsme s manželem uzavřeli sňatek. Oba jsme vlastnili byty, on svůj prodal a investoval do koupi domu, já si byt nechala, vzala půjčku, kterou jsem také investovala do koupi domu. Na zbytek jsme si vzali hypotéku, společně. Na katastru je ale jako vlastník napsán pouze manžel. Nyní máme stále neshody ohledně peněz, chtěla bych se rozvést. Celou dobu tří let platím chod domu já, on platí hypotéku, ale já splácím půjčku, kterou jsem si vzala na dům. Prosím o radu, zda by bylo možno prodat můj byt, dát mu peníze, které investoval do koupi domu a něco navíc s tím, že dům by se napsal na mě a já splácela hypotéku. Děkuji za radu.
Dohodnout se se svým manželem můžete, jak chcete, klidně i tak, jak uvádíte. Pokud by nesouhlasil, je na prvním místě třeba vyjasnit otázku, zda je dům ve společném jmění manželů, úplně nebo zčásti, nebo ve vašem podílovém spoluvlastnictví, či co. To, že v katastru je jako vlastník zapsán jen váš manžel, z tohoto hlediska nic neznamená. Důležité je, z jakých finančních zdrojů byl dům zaplacen. Na tomto základě by pak muselo proběhnout vypořádání společného jmění manželů, ať už opět dohodou nebo soudně.

Dotaz č. 403

10. října 2013 v 8:12 | Aleš |  Dědictví
2013-05-01: Dobrý den, manželovi umřel otec a v dědickém řízení se své části dědictví po otci vzdal ve prospěch své matky, totéž udělala i jeho sestra. Jeho sestra ovšem matku dohnala k tomu, aby napsala část majetku na setřinu dceru. Takže matka přepsala chatu na vnučku a prý po její smrti bude mít můj manžel byt po rodičích. Nepřepsala však na něj nic, takže podle mě se o toto budou dělit manžel i jeho sestra, ale o chatu, kterou už má vnučka, asi ne. Může manžel něco proti tomuto dělat?
Nemůže dělat v podstatě nic. Jedině přesvědčit maminku, aby byt přepsala na něj hned.

Dotaz č. 402

10. října 2013 v 8:11 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-04-14: Dobrý den, mám dotaz. Budu se vdávat a po svatbě si chci koupit byt. Část financí už mám naspořenou, část mi dají rodiče, část mi půjčí sestra a na zbytek si vezmu hypotéku. Byt bude v katastru zapsaný na mě a já budu také splácet půjčky. Manžel bude platit další výdaje (poplatky apod.) Chci se zeptat, jestli v případě rozvodu bude byt můj, nebo, ačkoliv celou koupi financuji já sama, bude polovina patřit manželovi? Případně co mohu udělat proto, aby celý byt byl pouze můj? Děkuji.
Budete-li mít věc zdokladovánu, jak popisujete, byt bude jen váš. Manžel však bude při případném rozvodu mít právo na vrácení poloviny investic a splátek hypotéky, které do vašeho bytu byly vloženy ze společného jmění manželů.

Dotaz č. 401

10. října 2013 v 8:11 | Aleš |  Společné jmění manželů
2013-04-12: Predem se omluvam za cestinu jstem Polka. Mam v CR traly pobyt (spolecne s manzelem Slovakem). Dostala jsem ve forme daru od maminky nemovitost, kterou prodavam v Polsku. Chci v CR koupit byt a chci, aby byt nakoupeny z daru nespadal do SJM. Krome toho mame z manzelem byt s hypotekou, jsme spoluvlastnici (hypoteka 30 let, splacime 4 roky). Ma otazka: pokud budu chcit vykoupit soucasny byt s hypotekou, musim uzavrit smlouvu o zuzeni majetku s notarem a prevedeni vlastnictvi na mne? Pokud bych se rozhodla koupit uplne novy byt, postup bude prakticky stejny? (zuzeni majetku u notare).
Vaše situace se komplikuje tím, že jste občankou Polska a manžel občanem Slovenska. Obecně totiž platí, že majetkové poměry manželů se řídí právním řádem toho státu, jehož jsou občany. Vy však jste každý občanem jiného státu. Proto se pravděpodobně využije ustanovení § 21 odst. 1 věta druhá zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, totiž, že jsou-li manželé příslušníky různých států, řídí se vztahy právem českým. V takovém případě platí u stávajícího bytu: máte-li jej ve společném jmění manželů ano, musíte zúžit společné jmění manželů u notáře. U nově kupovaného bytu: pokud jej pořídíte za peníze, které jste utržila za prodej bytu, jenž jste získala darem, pak by byl byt jen váš, vzhledem k tomu, že dary nepatří do společného jmění manželů (notář není potřeba). Aby se předešlo rozporům, je ovšem zapotřebí mít do budoucna doklady o tom pečlivě uložené.

Dotaz č. 400

10. října 2013 v 8:10 | Aleš |  Dědictví
2013-04-04: Dobrý den, jak je to s dědictvím v případě úmrtí manžela, který má dvě děti z předchozího manželství a vlastní nemovitost, kterou nabyl před naší svatbou. Nemovitost vlastnil s bývalou manželkou, kterou po rozvodu vyplatil. Na katastru nemovitostí je zapsaný jako výhradní vlastník nemovitosti. Sepsal se synem dodatek ke smlouvě o budoucí smlouvě darovací, kdy synovi daruje ideální polovinu nemovitosti. Znamená to, že v přípaě úmrtí mého manžela budu muset synovi tuto polovinu vyplatit? Děkuji za odpověď.
Vzhledem k úmrtí manžela závazek ze smlouvy o budoucí smlouvě darovací zaniká, syn podle smlouvy o smlouvě budoucí nedostane nic. Výslovně se stanoví, že neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. Nemovitost tedy dědí manželovy děti a vy, každý z vás stejným dílem.

Dotaz č. 399

10. října 2013 v 8:10 | Aleš |  Sousedské vztahy
2013-03-22: Dobrý den, můj soused ma listnaté i jehličnaté stromy cca 70 cm od mého pozemku, stromy jsou velmi vzrostlé, padá z nich bordel a v létě stíní, někde jsem četl, že metr od mého pozemku by neměl soused nic zasazovat a je-li tomu tak, mohu ho donutit stromy zlikvidovat?
Donutit ho ke kácení přímo nemůžete. Soused však má povinnost zamezit, aby vás jeho stromy "nad míru přiměřenou poměrům" obtěžovaly. Jak to zařídí, je jeho věc. Pokud ovšem v tomto směru žádné kroky neučiní, můžete jej žalovat u soudu na splnění jeho povinnosti.