Červenec 2012

Dotaz č. 371

19. července 2012 v 20:54 | Aleš |  Dědictví
Prosil bych poradit, zda je možné zcela vyjmout manžela/ku z dědictví a veškerý majetek odkázat pouze svým potomkům. V případě, že to jde, tak jakou formou? Stačí jen napsat závěť, ve které stojí, že všechen majetek dědí děti nebo se musí pořizovat další dokumenty o vydědění? Jedná se mi o případ, kdy jsou oba manželé už ve druhém manželství a každý má z prvního manželství své děti a chtějí, aby dědili pouze jejich vlastní děti a ne i současný/á manžel/ka. A ještě jedna otázka, když si jeden z manželů uzavře nějakou smlouvu (např. různé investice v podílových fondech, stavební spoření nebo životní pojištění,…) nebo založí účet na své jméno spadají automaticky prostředky na těchto účtech do společného jmění manželů nebo ne?
1. Nepominutelným dědicem jsou pouze vlastní děti, manželka nikoli. Stačí tedy napsat závěť ve prospěch dětí a manželka z dědictví nedostane nic. Nesmíte ale zapomenout na společné jmění manželů. Pokud nemáte majetek, který nepatří do společného jmění manželů, pak se v dědickém řízení obecně řečeno majetek po vás rozdělí napůl, o polovině se řekne, že je to společné jmění manželů, tuto polovinu dostane manželka, a teprve druhá polovina bude předmětem dědictví, kde v souladu se závětí manželka již z této druhé poloviny nedostane nic.
2. Ano, prostředky na účtech apod. a výnosy z nich spadají do společného jmění manželů, i když jsou psány pouze na jednoho z manželů.

Dotaz č. 370

4. července 2012 v 20:20 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, prosím o radu. V roce 2007 za svobodna jsem založila společnost s.r.o. kde jsem byla jediným jednatelem a společníkem. Od roku 2010 jsem na mateřské dovolené. S manželem jsme se dohodli o převodu obchodního podílu 50 % na něj. Převod proběhl dle § 115 obchodního zákoníku odst. 3. bezúplatně. Bohužel si manžel převedl všechny podíly. Vstoupily tyto obchodní podíly do společného jmění manželů? Dá se tento převod zrušit? Děkuji za odpověď.
Obchodní podíl je ve výlučném vlastnictví vašeho muže. Samozřejmě jedná-li se z jeho strany o nějaký podvod, je takový převod neplatný. Pokud je však smlouva korektní, lze podíl převést zpět na vás novou smlouvou.

Dotaz č. 369

2. července 2012 v 20:37 | Aleš |  Úřady
Chovám pro vlastní potřebu slepice. Přes léto ale nesou víc, než sama spotřebuju. Můžu bez nějakého dalšího úřadování vajíčka oficiálně prodávat? Dát si na plot ceduli? Díky za odpověď.
Podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. f) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, živností není "prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami". Podobně je v § 2e odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno, že "fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona".
Z daňového hlediska je prodej drobných zemědělských přebytků označen za ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějsích předpisů: "Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména ... příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)". Podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) téhož zákona, jsou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmu v případě, že jejich úhrn nepřesáhne za zdaňovací období (kalendářní rok) 30 000 Kč, u včelařů do 60 včelstev je pak osvobození vypočteno jako 500 Kč na jedno včelstvo. V takovém případě není vůbec třeba podávat daňové přiznání.
Z hlediska národního práva je tedy drobný prodej vajíček zcela bezproblémový a na plot si můžete dát ceduli s nabídkou.
Diskuse se ovšem vedou ohledně aplikace práva evropského ve vztahu k zákonu o potravinách. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, klade náročné požadavky ohledně zajištění kvality výroby, skladování, označování a prodeje prodávaných potravin na všechny osoby, které jsou provozovateli potravinářského podniku. Samotný pojem "potravinářský podnik" a "provozovatel potravinářského podniku" ale v zákoně definován není, protože je obsažen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 Úř. věst. Dle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení je potravinářským podnikem "veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin"; anglicky: ""food business" means any undertaking, whether for profit or not and whether public or private, carrying out any of the activities related to any stage of production, processing and distribution of food"; německy: ""Lebensmittelunternehmen" alle Unternehmen, gleichgültig, ob sie auf Gewinnerzielung ausgerichtet sind oder nicht und ob sie öffentlich oder privat sind, die eine mit der Produktion, der Verarbeitung und dem Vertrieb von Lebensmitteln zusammenhängende Tätigkeit ausführen"; francouzsky: ""entreprise du secteur alimentaire", toute entreprise publique ou privée assurant, dans un but lucratif ou non, des activités liées aux étapes de la production, de la transformation et de la distribution de denrées alimentaires"; a např. slovensky: ""potravinársky podnik" znamená akýkoľvek podnik, či už pre zisk alebo nie, štátny alebo súkromný, vykonávajúci ktorúkoľvek z činností súvisiacich s ktorýmkoľvek stupňom výroby, spracúvania a distribúcie potravín".
Podle čl. 3 odst. 3 nařízení je pak provozovatelem potravinářského podniku "fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků potravinového práva v potravinářském podniku, který řídí" neboli anglicky "'food business operator' means the natural or legal persons responsible for ensuring that the requirements of food law are met within the food business under their control".
Narozdíl od jiných se domnívám, že u toho, kdo uskutečňuje drobný prodej vlastních zemědělských přebytků ve smyslu výše uvedených výluk dle živnostenského zákona, zákona o zemědělství a zákona o daních z příjmů, se nemůže jednat o "podnik", "bussiness", "Unternehmen", "enterprise". Podstatnou okolností pro výše popsanou výluku je okolnost, že se jedná o prodej "drobný" či "příležitostný". Nejsou tu tedy naplněny některé základní podmínky "podnikání" či "bussinessu", jako je úmysl chovatele a plánovitá soustavnost. Prodej "výpěstků" tu není smyslem činnosti; tím je např. u chovu slepic získávání vajec pro vlastní potřebu a pouze přebytky jsou zužitkovány tak, že jsou prodány. Proto se na prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 Úř. věst. ani zákon č. 110/1997 Sb. nevztahují.
Pokud by samozřejmě chovatel pěstoval slepice se záměrem přednostně vajíčka prodávat, pak už by se o podnik v tomto smyslu jednalo a bylo by třeba dodržet i všechny požadavky stanovené právem Evropské unie a zákonem č. 110/1997 Sb.