Leden 2012

Dotaz č. 361

31. ledna 2012 v 20:44 | Aleš |  Dědictví
Dobry den zemrel mi deda v dubnu 2007 v koupenem byte se svou babickou ktera jeste zije a dale tam bydli teta. Deda nezanechal zavet tata je jiz mrtev takze o dedictvi dedoveho podilu se dostalo i ke me. Vyporadani podilu dle odhadce na byt vyslo na 1 800 000 z toho pripadlo babicce 900 000 a 900 000 se deli 1/3 mezi me babicku a tetu s pasivem na 3000 na kazdeho za posledni splatku hypoteky. Probehlo to soudem kde zplnomocnena teta babickou blize nespecikovala poplatky spojene s uzivanim bytu a pujcky zalozene v roce 1998 a koncici v roce 2008 na 100 000 aby se byt preved na druzstevni a nasledne soukrome vlastnictvi na ktery si musela pujcit v te dobe na ty se nyni dovolava ktery ji u soudu soud dovolil se na ne kdyz je specifikuje dovolat coz udelala. Mezitim se teta na katastru napsala jako jediny vlastnik bytu a dovolava se na to ze jak si deda s babickou museli pujcit tech 100 000 tak je musela po jeho smrti doplatit a ze tyto platby vcetne plateb udrzovacich prekrocily a prevysily podil ktery bych mel dostat. Je toto mozne ze by previsily 300 000 ? pripadne jak se mam na toto dovolani vyjadrit. Dekuji moc za odpoved.
Otázka, jak je položena, je nám nesrozumitelná. Obecně lze říci, že do dědictví spadá veškerý majetek zemřelého zůstavitele a vychází se ze stavu ke dni smrti. Podobně je tomu i s dluhy, které se rozdělí poměrně podle toho, jak kdo nabyl který majetek z dědictví. Nelze si tedy představit situaci, že jeden z dědiců BEZ SOUHLASU ostatních dědiců nabyde veškerý majetek zůstavitele a ostatní dědice pak odbyde tím, že poplatil dluhy dědictví, a proto ostatním dědicům nic nedá. Jednalo-li se o družstevní byt, je pravda, že nabyvatelem družstevního bytu může být pouze jeden z dědiců. Který z nich to bude, na tom se opět musí dědici DOHODNOUT, není přípustné, aby se tak rozhodl o své vlastní vůli jeden z dědiců. I když se stane jediným nabyvatelem družstevního bytu, musí ostatní dědice vyplatit. Pokud však nechce žádné peníze dát, nezbývá než se obrátit se žalobou na soud. Částka 300 tisíc korun není malá, pravděpodobně se tedy vyplatí investovat do profesionální právní rady. Doporučujeme proto poradit se s advokátem.

Dotaz č. 360

19. ledna 2012 v 21:15 | Aleš |  Rodina
Jak mám postupovat, když moje přítelkyně mě opustila i s naší dcerou. Rozešli jsme se bez větších problémů a domluvili jsme se, že s dcerou mohu být, kdy budu chtít a na celé víkendy si ji mohu nechat u sebe (takovou střídavou péči). Na finančním měsíčním příspěvku ve výši 3.000 Kč jsme se dohodli a současně jsme se domluvili i na nákupu plen, popřípadě úhradu mimořádných výdajů (měsíčně cca 800 Kč). S přítelkyní jsme nikdy neměli společnou domácnost. Dceři jsou dva roky a po tu dobu, co jsme žili společně (v mojí domácnosti), jsem se řádně o obě staral. Chtěl jsem se zeptat, jak mám postupovat, aby to, na čem jsme se dohodli, platilo i v budoucnu. Pokud si necháme sepsat dohodu o úpravu poměru k nezletilé dceři, zdali musí být tato schválena soudem nebo nějakou jinou institucí, aby byla pro obě strany závazná. Hrozně nerad bych do celou záležitost řešil přes "sociální pracovnice", protože dceru máme rádi oba a nechtěl bych, aby se vztahy mezi námi nějak vyhrotily. Děkuji Vám za odpověď.
Dohoda nemusí být nikým schválena, stačí vaše podpisy. Platí do doby, než se výrazně změní poměry. Například kdybyste začal vydělávat o hodně víc peněz, mohla by vaše bývalá přítelkyně požadovat zvýšení příspěvku na dítě. Pak byste buď uzavřeli novou dohodu, nebo by se mohla obrátit na soud.