Srpen 2011

Dotaz č. 354

29. srpna 2011 v 21:57 | Aleš |  Sociální podpora
Jsem v soucasne dobe na rodicovske dovolene se synem, ktery se narodil 2.6.2010. Pobiram rodicovsky prispevek ve zvysene variante (do 2 let veku ditete), ale u zamestnavatele mam rodicovskou dovolenou do 3 let veku ditete. Rada bych se zeptala, zda bych mela narok na penezitou pomoc v materstvi stejne jako pri prvnim diteti i tehdy, kdyz by se hypoteticky druhy potomek narodil mezi 2.6.2012 a 1.6.2013, tedy v obdobi, kdy sice budu doma na rodicovske dovolene, ale nebudu uz pobirat zadny rodicovsky prispevek? A jak by to bylo s vypoctem penezite pomoci v materstvi, kdyz by se potomek narodil napr. az v srpnu 2013 a ja tedy mela "odpracovan" po navratu z RD jen jeden mesic? Predem velmi dekuji za odpoved a preju pekny den.
Rozhodující okolností je skutečnost, že jste stále v pracovním poměru. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám tedy vznikne i v průběhu mateřské dovolené. Pokud byste měla odpracován měsíc (30 kalendářních dnů) po tříleté rodičovské dovolené, vypočte se nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle příjmů v tomto měsíci. Pokud by takto vypočtená peněžitá pomoc v mateřství byla nižší, než ta předchozí u prvního dítěte, dostanete peněžitou pomoc v mateřství nejméně ve výši, jak tomu bylo u prvního dítěte. Vzhledem k tomu, že odpovídáme bez záruky, doporučujeme vám konzultovat tuto záležitost na okresní správě sociálního zabezpečení.

Dotaz č. 353

22. srpna 2011 v 20:59 | Aleš |  Dědictví
Dobrý den. Laskavě Vás prosím o zodpovězení mého dotazu. Do dědického řízení za zemřelým jsem přihlásil finanční pohledávku. Je tam hodně věřitelů. Zajímalo by mě jak notářka bude postupovat. Je mi jasné, že nejprve budou uspokojeny banky atd. Ale jak a v jakém pořadí bude uspokojovat věřitele - fyzické osoby.
Za normálních okolností notářka dluhy dědictví nevyplácí. To je odpovědnost dědiců. Pouze v případě likvidace dědictví je vyplacení dluhů úkolem notářky. Převyšuje-li hodnota dědictví dluhy, které dědictví tíží, je třeba vyplatit všechny věřitele. Je-li v dědictví víc dluhů než majetku, z výtěžku se uhradí postupně pohledávky podle těchto skupin:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní pohledávky.
Nejprve se uhradí všechny pohledávky, které patří do skupiny a). Zbyde-li něco, uhrazují se pohledávky ve skupině b) - a tak dále, až po skupinu f). Nestačí-li peníze na plnou úhradu všech pohledávek ve skupině, která je v konkrétním případě poslední, pro kterou ještě zbývají nějaké peníze, uhradí se v této poslední skupině pohledávky poměrně, kromě situace, kdy by poslední skupinou byla skupina c), v ní by se pohledávky uhradily podle data, kdy bylo zřízeno to které zajištění.

Dotaz č. 352

22. srpna 2011 v 20:58 | Aleš |  Společné jmění manželů
Měl bych dotaz ohledně automobilu zakoupeného v manželství. První auto za dobu manželství mi bylo darováno, takže s ním mohu dělat, co uznám za vhodné bez vědomí manželky. Nyní si chci koupit ale druhé auto a nevím, jestli by bylo už naším společným manželským majetkem. Předem moc děkuji za odpověď.
Ano, s prvním autem si můžete dělat, co chcete. Pokud byste však do něho chtěl kupovat benzin či investovat peníze např. do oprav či vylepšení, vyžaduje to již souhlas vaší paní, protože peníze na to použité jdou ze společného jmění manželů. Pokud jde o druhé auto, pokud byste si ho pořídil výlučně za peníze, které nepatří do společného jmění manželů (např. dědictví, dar nebo prodej prvního auta, které nepatřilo do společného jmění manželů), pak by ani toto nové vozidlo do společného jmění manželů nepatřilo. Jinak auto připadne do společného jmění manželů. Lze si sice ještě představit jisté obskurní situace (např. užívání auta výlučně pro osobní potřebu jednoho z manželů, nikdy ne ve prospěch rodiny, žádné rodinné nákupy atd., nebo zúžení společného jmění manželů o auto před notářem), to by vás však v případě rozvodu manželství stejně nezbavilo povinnosti poskytnout bývalé manželce finanční náhradu, když na pořízení vozu byly použity finanční prostředky ze společného jmění manželů.

Dotaz č. 351

22. srpna 2011 v 20:56 | Aleš |  Sociální podpora
Dobry den, jsem uz 4 mesic nemocny, budu asi muset jit na operaci. Mam Nemecke obcanstvi, bydlim a pracuji v Cesku. Na konci tohoto roku musim dat vypoved na byt v Nemecku,tam musim byt osobne. Je nejaka moznost jet pri pobirani nemocenskeho jet na par dni vyridit tuto dulezitou zalezitost.Vypoved na byt dat musim nebot stoji cca. 560 €. Dekuji za odpoved.
Ve vašem případě by se patrně jednalo o tzv. "změnu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pobytu v cizině". Ve smyslu § 56 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musíte nejprve požádat okresní správu sociálního zabezpečení o písemný souhlas s tímto pobytem. Poté, co obdržíte tento souhlas, obrátíte se na svého ošetřujícího lékaře, který vám pobyt v cizině definitivně povolí, nebo ne (dle vašeho zdravotního stavu).

Dotaz č. 350

22. srpna 2011 v 20:55 | Aleš |  Tábory
1. Dostal jsem nabídku dělat zdravotníka pro asi 50 účastníků letního tábora pro mládež 15-25 let. Nemohu nikde najít informaci, zda je pořadatel pobytu (jedná se o letní anglický kemp v horské chatě) vůbec povinen zajistit zdravotníka (jestli je vůbec taková povinnost). Budu jako zdravotník povinen dodržovat stejná pravidla jako ZZO? Podle mého současného povědomí se nejedná o zotavovací akci (neúčastní se jí děti, ale mladiství). Akce se účastní asi 30 mládežníků a 20 lektorů. Mohu se prosím zeptat, jaké jsou zdravotní předpisy pro takovou akci a podle čeho se mám řídit?
2. Jaká je definice "ukončeného třetího ročníku"? Musím mít hotové zkoušky, nebo musím být také zapsán do čtvrtého ročníku?
1. Neúčastní-li se akce děti do 15 let, jedná se o jinou podobnou akci pro děti, na níž je dle § 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nutno minimálně zajistit:
  • hygienicky nezávadný stav zařízení, v němž jiná podobná akce pro děti probíhá,
  • zabezpečit pitnou vodu splňující hygienické požadavky podle právního předpisu upravujícího požadavky na pitnou vodu tak, aby jí byl dostatek k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni, k osobní hygieně osob činných při stravování a k provozu ošetřovny a izolace. K případnému donášení nebo dovozu pitné vody musí být použity pouze čisté uzavíratelné nádoby zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodou a vyčleněné k tomuto účelu. Označené nádoby s donášenou nebo dováženou pitnou vodou musí být ukládány na chladném a stinném místě;
  • aby osoby činné při stravování měly zdravotní průkaz (vydává jej ošetřující lékař) a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,
  • aby dozor a případní zdravotníci působící na těchto akcích byli zdravotně způsobilí (zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává ošetřující lékař, posudek má přitom platnost 1 rok od data vystavení, pedagogickým a zdravotnickým pracovníkům platí posudek o zdravotní způsobilosti, který již získali pro výkon svého povolání).
K tomu je třeba poznamenat, že zdravotníci nejsou na jiné podobné akci pro děti povinní. Nemusí tedy splňovat odborné požadavky kladené na zdravotníky na zotavovací akci (mít odbornou způsobilost), t. j. nemusí mít příslušné vzdělání či proškolení. Pokud tam ale "zdravotník" bude působit, měl by mít onu zdravotní způsobilost uvedenou výše.
Nicméně to, že neexistuje konkrétní požadavek právního předpisu na zabezpečení jiné podobné akce pro děti stran zdravotnického zabezpečení, klade na pořadatele jiné podobné akce zvýšené nároky, aby samostatně uvážil, jak zajistit bezpečí účastníků takové akce. U akce rozsahu, jak popisujete, lze naléhavě doporučit, aby tam po všech stránkách kvalifikovaný zdravotník přece jen působil.
2. Podle mého názoru znamená ukončený třetí ročník úspěšné složení všech zkoušek předepsaných pro třetí ročník studia. Je to analogie k § 55 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, kde se říká, že "dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část." Problém by mohl nastat u studia, které neprobíhá ročníkově, ale v blocích či na základě kreditního systému, kde by neexistovala zřetelná hranice, které předměty je třeba absolvovat ve kterém ročníku. V takovém případě by naopak byl dokladem o ukončení třetího ročníku zápis do čtvrtého ročníku.
Odpovědi na obě otázky jsou tedy dosti kontradiktorní. Je to ovšem dáno tím, jak zelený je strom života oproti šedé teorii představ zákonodárce vtělené do textu právního předpisu.

Dotaz č. 349

22. srpna 2011 v 20:54 | Aleš |  Spoluvlastnictví
S bratrem dostaneme od otce nemovitost. Při prodeji své poloviny musím žádat spoluvlastníka o souhlas? Pokud ano, co když nebude souhlasit? Hraje roli výše podílu na nemovitosti? Má tím vlastník většího podílu jiná práva, než vlastník menšinového podílu? Pokud budeme vlastnit každý ideální polovinu nemovitosti, jak docílit toho, aby pokud se nedohodneme, on nechodil do mé části. Lze to nějak rozdělit? Podotýkám, že se s bratrem nestýkáme a společné soužití bude velký problém. Mým cílem by bylo nemovitost prodat a vypořádat se podle podílu vlastnictví na nemovitosti. Co ale, když nebude chtít? Mám nějakou šanci? Děkuji za odpověď.
Spoluvlastníci se musí dohodnout na nakládání se spoluvlastněnou věcí. Při běžném nakládání se rozhoduje podle velikosti spoluvlastnických podílů. U podstatných věcí se musí dohodnout všichni spoluvlastníci, jinak na návrh některého spoluvlastníka spor rozhodne soud. Chcete-li prodávat svůj podíl, musíte jej nejprve nabídnout k odkoupení spoluvlastníkovi, a to za cenu, za kterou byste podíl prodala někomu jinému. Když spoluvlastník tuto cenu nevyplatí do dvou měsíců od chvíle, kdy jste mu učinila nabídku k odprodeji s ohlášením všech podmínek, předkupní právo spoluvlastníka zaniká a můžete za uvedenou nebo vyšší cenu prodat svůj podíl komukoli.

Dotaz č. 348

22. srpna 2011 v 20:53 | Aleš |  Smlouvy
Moje matka a její manžel mne a mého manžela požádali o založení společného podniku. Následovně dobrovolně na můj účet poslali peněžní obnos, který měl sloužit k zajištění informací pro založení podniku. S penězi jsem podle domluvy začala nakládat. Po pár dnech se mi ozvali, že chtějí peníze vrátit bezdůvodně zpět. Řekla jsem ano bez problému, ale jelikož jsem je z části investovala, nemůžu vrátit celou částku, a zbylou částku vrátím k datu na kterém se domluvíme. Začali mě osočovat z krádeže, že mě udají na policii, taky si brali a berou výhružky na mého manžela, který je cizinec, že se postarají o jeho vyhoštění a podobně. Můj dotaz je: mají vůbec právo pod takovýmto nesmyslným záměrem, nad kterým kroutím hlavou od vlastní rodiny, ze mě a manžela udělat podvodníky, kriminálníky. Mám za to, že podvodníci jsou oni. Můj druhý dotaz: pokud by to hnali takto do extrému, mohla bych ho, manžela matky, udat za násilnosti, psychické týraní, vyhazování z domu,které probíhalo z krze mé naopak nucené žití s nimi. Mám na to důkazy, svědky, volala jsem na linku bezpečí po dni kdy mě po několikáte surově zbil.
Trestní oznámení může podat kdokoli na kohokoli a obvinit ho z jakéhokoli trestného činu. Je však třeba si uvědomit, že kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.