Červen 2011

Dotaz č. 346

29. června 2011 v 21:11 | Aleš |  Sousedské vztahy
Koupil jsem pozemek a soused mezi námi postavil plot, prý na místě, kde stál starý původní. Když jsem si nechal zaměřit parcelu, zjistil jsem, že celý plot v délce cca 70 m je na mém pozemku asi tak 30 cm. Soused je nekomunikativní. Co s tím.
Je třeba podat žalobu na odstranění stavby podle § 135c odst. 1 občanského zákoníku: "Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil".

Dotaz č. 345

22. června 2011 v 22:22 | Aleš |  Společné jmění manželů
Za trvání manželství nám byla poskytnuta hypotéka na rekonstrukci domu. V souvislosti s touto hypotékou byla uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k této nemovitosti. Manžel se zavázal, že i po rozvodu bude tuto hypotéku splácet, ikdyž v domě nebydlí. Zajímalo by mě, zda je možné ještě před rozvodem právně ošetřit, aby v případě, že by manžel tuto hypotéku nesplácel, nepadlo případné splácení hypotéky, nebo exekuce na mě. Předem děkuji za odpověď.
To lze právně ošetřit jedině změnou hypoteční smlouvy s bankou.

Dotaz č. 344

16. června 2011 v 21:52 | Aleš |  Tábory
Letos budeme mít na táboře asi 20 - 25 dětí a 6 dospělých. Jak je to se zdravotníkem? Petr tvrdí, že být nemusí. Mně se to nezdá. Díky za odpověď.
Zdravotník musí být až od 30 dětí do 15 let na dobu delší než 5 dní (zotavovací akce). Když jde o akci menší (tzv. jiná podobná akce pro děti), je na odpovědnosti vedoucího, jak zajistí zdravotní péči o účastníky. Hygiena ho za to, že zdravotníka nemá, sankcionovat nemůže.

Dotaz č. 343

7. června 2011 v 19:58 | Aleš |  Tábory
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, co všechno musí splňovat člověk, který bude vykonávat funkci zdravotníka na zotavovací akci (pro cca 50 dětí). Našla jsem, že podle zákona 258/2000 Sb. to může být fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; + je zdravotně způsobilá k této činnosti. Doneslo se mi, že údajně existují další vyhlášky a nařízení, kde je např. specifikován věk zdravotníka, ale ať hledám, jak hledám, nic takového se mi nikde nepodařilo najít. Ve vyhlášce č. 106/2001 Sb. je jen obsah kurzu. Z podmínek uvedených výše podle mě vyplývá, že ta osoba musí být starší 18 let, jelikož musí mít SŠ vzdělání nebo kurz, který lze absolvovat až od 18 let... U akce nad 50 osob by prý však měl být starší 21 let, je to pravda? A ještě bych se chtěla zeptat, zda je dostačující ukončené střední vzdělání v oboru zdravotnický asistent - údajně by to mělo být na stejné úrovni jako obor všeobecná sestra, ale tím si nejsem zcela jistá.
Věk jako takový nepatří mezi požadavky na zdravotníka zotavovací akce. U zdravotníka je rozhodující vzdělání, jak uvádíte. Zdravotnický asistent ale nepostačuje. Mužská analogie k oboru všeobecná sestra je všeobecný ošetřovatel (§ 5 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb.).

Dotaz č. 342

5. června 2011 v 22:15 | Aleš |  Tábory
Dobrý den, předem mého emailu bych Vám chtěl poděkovat za školení, kterého jsem se mohl zúčastnit 4. 6. 2011 v Kunraticích, díky Vaší erudici a energetickému výkladu uteklo 5 hodin zajímavé přednášky z práva jako voda. K dotazu: Na letním táboře občas vozíme děti v autech, například na noční výsadek a podobně. Byl jsem informován, že s pouhým řidičským průkazem to nelze. Je to pravda, případně za jakých podmínek je možné děti do 15 let tímto způsobem přepravovat?
Děkuju vám. Jsem rád, že školení pro vás nebylo nudné. Co se týče vašeho dotazu, pravda to není. Můžete vozit děti bez dalšího, žádné další referentské zkoušky nejsou v tomto případě nutné. Je však třeba mít na paměti, že provozovatel dopravního prostředku nese objektivní odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku včetně odpovědnosti za zdraví dětí, a to bez ohledu na zavinění, jak jsme se o tom na školení rovněž bavili.

Dotaz č. 341

5. června 2011 v 21:58 | Aleš |  Dědictví
Dobrý den, půjčili jsme s manželem velkou sumu člověku, který ji měl splatit v určitý den, ale zemřel. Tato suma byla zajištěna směnkou. Nejbližším dědicem je manželka s třemi dětmi. Ale objevilo se více dlužníků. Nevím, kde mám směnku uplatnit, dědické řízení ještě nezačalo. Nevím, jak to bude s přechodem dluhu po zemřelém. Zajímá mě, když je tam více dlužníků, jak se bude postupovat, slyšela jsem, že nejprve se vyplatí ty nejstarší směnky a na ty nové se vůbec nemusí dostat, může být směnka promlčená. Hrají v této situaci nějakou roli životní pojistky, které zemřelý uzavřel a můžou se tím umořit dluhy, které vznikly. A jak se zjistí, když pozůstalí se vzdají dědictví, že něco nezatajili, např. peníze, ktré tento člověk si půjčil asi 2 dny před sebevraždou.
Dědicové odpovídají za dluhy dědictví stejně jako dědic. Dědicové neodpovídají za tu část dluhů, které převyšují hodnotu dědictví. Životní pojistky v tom roli nehrají, pokud nejsou vinkulovány ve prospěch těch, co peníze půjčili. To, že dědicové něco zatajili, se zjistí těžko. Věřitelé (půjčitelé) se sami musí starat a hlásit se se svými nároky do dědického řízení. Zašlete na okresní soud svou přihlášku pohledávky. Napište: "Do dědického řízení po zůstaviteli ... přihlašujeme pohledávku ve výši ... Tato pohledávka vznikla jako půjčka, což dokládáme přiloženou kopií směnky..." Kdyby se dědické řízení protahovalo, nezbývá vám, než se obrátit o pomoc na advokáta a podat žalobu k soudu, aby směnku vyplatili dědicové.

Dotaz č. 340

5. června 2011 v 21:56 | Aleš |  Rodina
Mým nezletilým vnukům bylo vyplaceno pojistné z životní pojistky jejich dědečka.Jejich rodiče použili tyto peníze na zakoupení bytu v rámci privatizace pro sebe.Měli právo s těmito penězi zacházet jako s vlastními,nebo jen jako s půjčkou,kterou jsou povinni dětem splatit v jejich zletilosti?
Vycházíme z předpokladu, že pojistka byla vinkulována přímo ve prospěch vnuků. Pak nezbývá než citovat § 37a zákona o rodině: "Jmění dítěte jsou rodiče povinni spravovat s péčí řádného hospodáře. Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali. Jsou povinni podat vyúčtování ze správy jmění tehdy, když o to dítě požádá do jednoho roku po skončení správy. Práva dítěte z odpovědnosti za škodu a z bezdůvodného obohacení zůstávají nedotčena." A § 37b zákona o rodině potom umožňuje "v odůvodněných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy," aby soud ustanovil pro správu jmění dítěte namísto rodičů opatrovníka.

Dotaz č. 339

5. června 2011 v 21:49 | Aleš |  Spoluvlastnictví
Prosím o radu jak postupovat v následujícím případu: dva sourozenci vlastní společně usedlost, každý z 50 %. Jeden ze sourozenců nabídl ústně odkup sourozenci druhému. Jakou formu má mít tato nabídka a kdo sestavuje návrh kupní smlouvy? Do kdy pak musí být vyplacena sluvní cena podílu?
Nabídka musí mít písemnou formu a musí obsahovat stejné náležitosti, jako by měla samotná kupní smlouva (správněji bychom měli říkat "dohoda o vypořádání spoluvlastnictví"). Nejlepší tedy je, když nabízející spoluvlastník rovnou zašle druhému spoluvlastníkovi v písemné podobě přímo už ze své strany podepsaný návrh takové dohody. Druhý ze spoluvlastníků má povinnost vyplatit cenu do 2 měsíců od doručení správně sepsané nabídky, a to bez ohledu na to, zda byla dohoda uzavřena či nikoli, jinak jeho předkupní právo zaniká. Samozřejmě pokud by se ve smlouvě dohodli na jiné splatnosti a oba smlouvu podepsali, je možné splatnost stanovit jinak. Když předkupní právo spoluvlastník nevyužije a nabízející spoluvlastník by chtěl svůj podíl prodat za cenu nižší, než předtím nabídl spoluvlastníkovi, musí nabídku předkupního práva učinit spoluvlastníkovi znovu.

Dotaz č. 338

5. června 2011 v 21:48 | Aleš |  Tábory
Dobrý večer, v květnu 2009 jsem se v Rajnochovicích účastnil školení hlavních vedoucích. Chtěl bych se zeptat, zda od té doby nedošlo k výraznějším změnám v předpisech týkajících se jiných podobných akcí pro děti, protože tento rok opět pojedu jako hlavní vedoucí na farní tábor.
Při tzv. "jiných podobných akcích pro děti", což jsou akce menšího rozsahu než zotavovací akce, tedy pro méně než 30 dětí do 15 let nebo na dobu nejvýše 5 dní, je v souladu s § 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nutno minimálně zajistit:
  • hygienicky nezávadný stav zařízení, v němž jiná podobná akce pro děti probíhá,
  • zabezpečit pitnou vodou splňující hygienické požadavky podle právního předpisu upravujícího požadavky na pitnou vodu tak, aby jí byl dostatek k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni, k osobní hygieně osob činných při stravování a k provozu ošetřovny a izolace. K případnému donášení nebo dovozu pitné vody musí být použity pouze čisté uzavíratelné nádoby zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodou a vyčleněné k tomuto účelu. Označené nádoby s donášenou nebo dováženou pitnou vodou musí být ukládány na chladném a stinném místě;
  • aby dozor a případní zdravotníci působící na těchto akcích byli zdravotně způsobilí (zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává ošetřující lékař, posudek má přitom platnost 1 rok od data vystavení);
  • aby osoby činné při stravování měly zdravotní průkaz (vydává jej ošetřující lékař) a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví.
Zatímco zotavovací akce je nutno hlásit 1 měsíc předem příslušné hygienické stanici, jiné podobné akce pro děti ohlašovací povinnosti nepodléhají. Přesto však mají zaměstnanci hygienických stanic právo v rámci výkonu státního zdravotního dozoru i jiné podobné akce pro děti kontrolovat.