Březen 2011

Dotaz č. 330

11. března 2011 v 22:13 | Aleš |  Zaměstnání
Chci odejít od zaměstnavatele ve zkušební době. Když odejdu a onemocním, nepřijdu o nemocenskou?
Ze zákona plyne, že když jste v pracovním poměru ve zkušební době déle než 7 dnů, můžete během trvání této zkušební doby kdykoli zrušit pracovní poměr (zákoník práce doporučuje, aby se oznámení o zrušení pracovního poměru doručovalo aspoň tři dny předem) a ještě 7 dnů po zrušení pracovního poměru jste v ochranné době a když onemocníte, náleží vám nemocenské - ovšem až od 22. dne nemoci. Pokud chcete nemocenské dostávat hned, nesmíte pracovní poměr zrušit, musíte onemocnět, pak vám zaměstnavatel musí vyplácet "náhradu mzdy z důvodu nemoci" po dobu 21 dní. Pak teprv když podáte zrušení pracovního poměru ve zkušební době, budete plynule pokračovat nemocenským podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. O dobu, kdy jste nemocná, se zkušební doba prodlužuje, říká § 35 odst. 2 zákoníku práce, a proto vám zkušební doba v mezidobí nedoběhne.

Dotaz č. 329

11. března 2011 v 22:12 | Aleš |  Sociální podpora
Obracím se na vás s dotazem ve věci, kde se jedná o zaslané rozhodnutí Českou správou sociálního zabezpečení v červnu 2002. ČSSZ zasílá oznámení o výplatě vdovského důchodu podle § 46 zák. č. 155/1995 Sb. Vykazuje období roku 1994 až 2001 za který náleží vdovský důchod. Odůvodnění rozhodnutí: Výplata vdovského důchodu Vám náleží pouze tři roky zpětně, to je od března 1999. Moje otázka zní, mohu použít znění § 32 odst. 1 zák. č.82/1998 Sb.? Mohu nárokovat úroky z prodlení? Jest-li ano tak prvním dnem nezaplacené dlužné částky je rok 1994, nebo až od oznámení o nezákonném rozhodnutí červen 2002, kterým byla způsobená škoda? Děkuji a čekám Vaší odpověď.
Podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném v červnu 2002, je nárok na výplatu důchodu podmíněn žádostí důchodce. Dle § 55 odst. 2 téhož zákona "nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven." Rozhodnutí správy sociálního zabezpečení tedy mohlo být správné, a tudíž žádná škoda vám nevznikla. Jinak předpokladem pro vznik odpovědnosti státu za škodu (nejde-li o případy zvláštního zřetelé hodné) je dle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., že "poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení." Jestliže jste se tedy proti rozhodnutí správy sociálního zabezpečení neodvolával, opět je tím právo na náhradu škody výrazně oslabeno. Případné úroky z prodlení by pravděpodobně plynuly pro každý případ zvlášť ode dne, kdy měly být provedeny jednotlivé platby důchodu.

Dotaz č. 328

11. března 2011 v 22:11 | Aleš |  Sousedské vztahy
Kdykoliv vyjdu na zahradu okamžitě má sousedka také na zahradě "moc" práce a neustále mě obtěžuje. Největší problém je že na zahradě máme i bazén a opravdu přes léto nemáme ani minutu soukromí.Mezi pozemky je klasický plot z pletiva asi metr od bazénu výšky 150cm který patří sousedům.Před dvěma roky jsem se snažila záležitost řešit a po dlouhém přemlouvání mě sousedka dovolila na její plot umístit rákos ve výšce plotu 150cm, bohužel to řešení nepřineslo poněvadž teď se sousedka dívá vrchem přes plot.S manželem nás napadlo postavit na našem pozemku náš plot který by byl vyšší cca o30cm, nový plot by musel být cca 20cm od plotu sousedů, stín od plotu dopadá na náš pozemek.Prosím o Váš názor zda by šla situace nějak řešit, domluva u nás bohužel dobře nedopadla.
Vzhledem k tomu, že podle § 103 odst. 1 písm. d) bod 6. stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), se ve vašem případě nevyžaduje pro stavbu plotu ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, můžete si plot postavit. Pokud je vaše zahrada součástí zemědělského půdního fondu, nemělo by být přesto ani třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s vynětím ze zemědělského půdního fondu, protože plot by měl být považován za "drobnou stavbu" ve smyslu § 9 odst. 2 písm. a) bod 4. zákona č. 334/1992 Sb.

Dotaz č. 327

11. března 2011 v 22:10 | Aleš |  Spoluvlastnictví
Chtěl jsem se zeptat, jestli je možné napadnout u soudu žalobou prodej části nemovitosti, kdy původní spolumajitel nabídl k přednostnímu odkoupení nemovitosti dalším spolumajitelům svůj podíl za cenu podstatně vyšší než ho následně prodal. Jedná se o prodej části nemovitosti již před 18ti lety a teprve nyní jsme se dozvěděli, že podíl na nemovitosti prodal za poloviční cenu než nám bylo nabídnuto k přednostnímu koupení. V současné době nový majitel v nemovitosti nebydlí a nemovitost chátrá svůj podíl prodat nechce a na údržbu nemá peníze. Děkuji za odpověď.
Pro stručnost autoritativně konstatujme, že vaše práva v této věci jsou již promlčena a nelze se jich domáhat u soudu. Můžete ale soudní žalobou navrhnout vypořádání spoluvlastnictví s tím, že celou budovu převezmete, protože se o ni spolumajitel nestará a ona chátrá, zatímco vy se staráte a vám by nechátrala, samozřejmě však s tím, že mu vyplatíte dnešní tržní cenu jeho spoluvlastnického podílu (cenu musíte v žalobě specifikovat, nejlépe na základě znaleckého posudku). Nezapomeňte však, že spoluvlastnictví není v našem právním řádu realné, ale ideální, to znamená, že bez ohledu na faktické užívání reálných částí budovy patří každému ze spoluvlastníků ideální podíl na každé části celé budovy (jak tedy vašemu spoluvlastníku podíl na vámi udržované části nemovitosti, tak vám podíl na jeho neudržované části). Proto znalecký posudek musí vycházet z ceny celé budovy, nikoli jen z ceny její neudržované části.

Dotaz č. 326

11. března 2011 v 22:09 | Aleš |  Smlouvy
V roce 2008 koupila moje bývalá přítelkyně jednu polovinu domu za předem dohodnutou cenu 665 000 Kč. S majitelem s kterým jsem se znal osobně jsme se dohodli,že druhou půlku odkoupím po prodeji své provozovny pily a odkoupím od něj druhou polovinu za tu samou cenu jako přítelkyně. Když jsem připravil kupní smlouvu s tím, že mu ji zašlu k podpisu s finanční částkou na kterou jsme byli dohodnuti,tak mě do telefonu řekl,že chce ještě 100 tisíc navíc. Donutil mě z jeho strany k podvodu. Napsat do kupní smlouvy částku 750 000 Kč,kde je ve smlouvě napsáno,že částka bude vylpacena při podpisu této smlouvy a její převzetí prodávající stvrzuje podpisem této smlouvy. Já jsem tu hotovost neměl,takže jsem mu zaslal 665 000 Kč což byla ústní dohoda na nemovitost. A zároveň v den ověřování podpisu na kupní smlouvu mě donutil na dlužní úpis na 100 tis.jinak,že smlouvu nepodepíše. Mám za to,že je to ze strany prodávajícího podvod a nevím zda kauzu podstoupit soudu. Prodávající na mě samozřejmě 100 tis.vymáhá a vyhrožuje exek.na můj majetek.
Co se týká převodu nemovitostí, platí pouze písemně uzavřené smlouvy. Domnívám se, že soud by celou situaci hodnotil tak, že jste podepsal kupní smlouvu s cenou 750 000 Kč. Měl jste ale na hotovosti jen 665 000 Kč, proto jste si (byť od prodávajícího) půjčil 100 000 Kč, abyste mu mohl při podpisu smlouvy zaplatit požadovaných 750 000 Kč. Pomineme-li otázku, kam se podělo 15 000 Kč, pak musíte svému věřiteli dlužných 100 000 Kč v souladu s dlužním úpisem vrátit, to se nedá nic dělat.

Dotaz č. 325

11. března 2011 v 22:08 | Aleš |  Společné jmění manželů
Po 17 letém manželství se s manželem rozvádíme. Bydlíme v domě jehož jedné 1/2 je vlastník manžel a druhé 1/2 jeho matka - ta však žije ve vlastním bytě). Během manželství jsme na domě provedli několik úprav (nová střecha, okna, plynové topení, přestavba podkroví, oplocení domu aj.), tedy byly použity společné finance na zhodnocení nemovitosti. Manžel se se mnou odmítá dohodnout na vypořádání SJM a chtěla bych se zeptat, jestli mám vůbec nějakou šanci uspět u soudu, pokud nevlastním na žádnou z těchto úprav doklad, případně jakým jiným způsobem je možno prokázat, že ke zhodnocení a v jaké výši došlo.
Pokud dojde k investicím ze společného jmění manželů do majetku jednoho z manželů, je tento povinen finanční prostředky skutečně vynaložené na investice do jeho majetku nahradit při vypořádání společného jmění, a to v těch cenách, které platily v době, kdy byly vynaloženy (Jiří Švestka et al.: Občanský zákoník: komentář, 2., doplněné vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 960). Nemáte-li doklady, pomůže svědectví známých, sousedů, zhotovitelů, dokumenty ze stavebního úřadu o prováděných stavbách, výpisy z bankovních účtů, fotodokumentace, znalecký posudek apod. Je ovšem zřejmé, že vaše postavení je obtížné a záleží také na drzosti obohaceného manžela, nakolik je způsobilý zapírat.