Listopad 2010

Dotaz č. 316

28. listopadu 2010 v 0:03 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, za dobu manželství jsme pořídili byt, který je tedy v SJM. V současné době s manželem nežijeme, ale rozvádět se nechceme, pouze bychom rádi vyřešili majetek. Mohu manželovi darovat ideální polovinu bytu nabytého v době manželství? Tedy sepsat darovací smlouvu na jejímž základě a návrhu na vklad do KN by byla nemovitost převedena do výlučného vlastnictví manžela. Nebo mám postupovat jinak? Děkuji za odpověď.
Darovat nelze. Musíte oba zajít společně k notáři a tam zúžit společné jmění manželů o zmiňovaný byt.

Dotaz č. 315

23. listopadu 2010 v 20:10 | Aleš |  Spoluvlastnictví
Dobrý den, jsem vlastníkem ideálních 2/3 rodinného domku, ve kterém jsou dva byty. Druhý spoluvlastník se o dům nestará a nehodlá do domu investovat žádné finanční prostředky (ani je nemá). S majitelem 1/3 vycházíme dobře. Před lety jsme mezi sebou zavřeli písemnou dohodu o užívání domu a společných prostor, tzn. co kdo bude užívat a o co se budeme starat společně. Dům jsme chtěli reálně rozdělit, ale ztroskotalo to na vystavění protipožární stěny, jinak všechny ostatní odběry jsou rozděleny (voda, elektrika topení). Zahradu jsme nechali zaměřit a rozdělit na 2/3 a 1/3. Máme i samostatné vchody. Protože v mojí části domu bydlí rodiče, tak se o dům řádně staráme (okna, fasáda, vnitřní vybavení, podlahy apod.). Chceme dům rozdělit na dvě bytové jednotky a vložit do katastru nemovitostí toto rozdělení nebo lépe řečeno upřesnění kdo je majitelem které bytové jednotky. Společné prostory je jasné, že budeme vždy vlastnit v daných poměrech, ale chtěla bych si nějak zajistit investice (nemalé) do nemovitosti. Doklady si samozřejmě uschovávám, avšak jednou při prodeji by mohly nastat komplikace. Ale jak se jim vyhnout?
K údržbě a opravám společně vlastněné věci je povinen každý ze spoluvlastníků, a to v míře odpovídající velikosti jeho podílu. Pokud se spoluvlastník takto na údržbě či opravách nepodílí, bezdůvodně se tím obohacuje na úkor druhého spoluvlastníka. Pokud odmítá dobrovolně platit, nezbývá než se obrátit se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení na soud. Tu je třeba podat do dvou let od vynaložení nákladů, protože jinak by mohl obohacený spoluvlastník namítat promlčení. Bude-li odsouzen, je možné na dlužné částky vést proti němu exekuci či výkon rozhodnutí např. prodejem jeho spoluvlastnického podílu. Jinou možností je žádat žalobou soud o zrušení spoluvlastnictví s tím, že byste se stala vlastníkem celého domu a spoluvlastníky vyplatila.

Dotaz č. 314

17. listopadu 2010 v 1:00 | Aleš |  Dědictví
Mohu ze zákona dědit po bratranci?
Po bratranci můžete dědit ze zákona za předpokladu, že nedědí děti ani vnuci vašeho bratrance a že jste žil s bratrancem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu jste pečoval o společnou domácnost nebo jste byl odkázán výživou na tohoto bratrance. Společně s vámi by pak ještě dědili bratrancův manžel, registrovaný partner, rodiče, případně sourozenci.

Dotaz č. 313

10. listopadu 2010 v 20:44 | Aleš |  Společné jmění manželů
Rodiče na mne převedli polovinu rodinného domu. Dům nyní s manželem rekonstruujeme a chtěla bych, aby i on byl spolumajitelem. Jaké výhody či nevýhody by měl převod - vklad do společného jmění manželů versus kdyby každý z nás byl majitelem jedné čtvrtiny, tedy ne SJM.
Tak je to v podstatě jedno. K darování jedné čtvrtiny domu manželovi stačí obyčejná darovací smlouva (nezapomeňte ale, že vaši rodiče mají předkupní právo!) Rozšíření společného jmění manželů je potřeba provést zápisem u notáře, takže je to dražší (zas tu ale neplatí předkupní právo rodičů). Kdyby došlo k rozvodu, při vypořádávání společného jmění manželů se bude více přihlížet k potřebám obou manželů a k tomu, jak se kdo o pořízení majetku zasloužil. K majetku, který je v podílovém spoluvlastnictví, by se při vypořádávání společného jmění manželů nepřihlíželo.

Dotaz č. 312

10. listopadu 2010 v 20:41 | Aleš |  Společné jmění manželů
Rozvedla jsem se a s manželem jsme uzavřeli dohodu o vypořádání SJM k bytu, ve kterém jsme žili. Byt jsme dostali darem od mých rodičů již v době manželství. V době rozvodu jsme byli na všem docela dobře domluveni a rozvod proběhl v naprostém klidu. Manžel se odstěhoval do bytu, kterýsi koupil za svoje peníze, které nepatřily do SJM. Ve smlouvě o vypořádání bylo přesně určeno, o jaký byt se jedná, kde se nachází a co zůstává v mém vlastnictví a co v jeho (z bytu odnesl téměř vše). Při podpisu této smlouvy jsem musela manželovi vyplatit částku 400.000 Kč. Což stvrdil svým podpisem s tím, že jsme zcela vůči sobě vyrovnáni. Jaké bylo ale moje zděšení, když jsem zažádala o vklad do KN a tam jsem zjistila, že mám sice vše dobře napsáno, ale že byt, který nám dali rodiče, není v SJM, ale v podílovém vlastnictví a proto nemohou zápis provést. Zašla jsem za svým již bývalým manželem a ten mi řekl, že mi nic nepodepíše, vzal si právníka a nyní požadují 600.000 Kč za vypořádání podílového vlastnictví. Jak mám postupovat, abych celou záležitost vyřešila. Děkuji moc za odpověď.
Pokud se v rámci vypořádávání SJM vypořádávalo něco, co součástí SJM nebylo, pak samozřejmě musí manžel vrátit oněch 400.000 Kč. To je první varianta. Druhá varianta je tvrdit, že "dohoda o vypořádání SJM" byla v tomto smyslu dohodou o vypořádání spoluvlastnictví a soudně se domáhat určení, že na základě této dohody jste výlučnou vlastnicí bytu. Konečně by za určitých okolností bylo možné domáhat se neplatnosti darovací smlouvy, tedy že byt vám rodiče darovali neplatně, a tudíž že byt je stále v jejich vlastnictví (pokud by se to prokázalo, mohli by vám později darovat byt znovu). Protože se však jedná o složité právní posouzení, bude nezbytné se s žádostí o nejvhodnější řešení obrátit na advokáta. Pokud nepodniknete nic, zůstane byt napůl vašeho manžela a po dvou letech už z něj nevymůžete nazpátek oněch 400.000 korun.