Červen 2010

Dotaz č. 304

29. června 2010 v 21:06 | Aleš |  Sousedské vztahy
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu v našem sousedském sporu ohledně výstavby zastřešené pergoly. Soused ji staví na hranici našeho pozemku, tudíž by měl nás jako sousedy požádat o souhlas (?), to ale neudělal a vypadá, že se k tomuto kroku ani nechystá. Prosím poraďte, jak se můžeme bránit, když nechceme mít pod okny nalívarnu a soukromé akce po celé léto... Odjíždíme tento týden na 14 dní a až se vrátíme, vše bude hotovo. Máme potom ještě nějaké šance vyjádřit náš nesouhlas? Domluvou- kompromisem, jsme to zkoušeli vyřešit už mockrát, ale on není schopen ustoupit….Děkuji moc za odpověď
Samotná skutečnost, že vlastník pozemku zřídí stavbu při hranici pozemku, ještě není neoprávněným zásahem do práv vlastníka sousedního pozemku. Musí však mít k této stavbě potřebná povolení. Ve vašem případě by mohlo jít o územní souhlas podle § 96 stavebního zákona, kde byste měli být účastníky řízení a mohli vznášet námitky. V případě, že nic takového neproběhlo, informujte se na příslušném stavebním úřadě a případně žádejte, ať tento úřad zjedná nápravu (nařídí odstranění stavby podle § 129 stavebního zákona).

Dotaz č. 303

29. června 2010 v 21:05 | Aleš |  Sousedské vztahy
Dobrý den, chtěl bych koupit rodinný dům, jehož kanalizační přípojka vede přes pozemek souseda (příbuzní současného majitele RD). Je nějaká možnost, jak se ochránit do budoucna možnosti zrušení či poškození této přípojky ze strany souseda (např. formou věcného břemene, písemnou dohodou ...) a nebo je soused povinnen se takovéhoto jednání zdržet podle nějakého zákona? Děkujeme za odpověď.
Vzhledem k tomu, že kanalizační přípojka není vlastnictvím majitele pozemku, ale vlastnictvím majitele stavby, ze které vede, nesmí soused jen tak rušit či poškozovat cizí majetek, i když se nachází v jeho pozemku. Na druhou stranu je ale pravda, že byste neměl bezesmluvně užívat sousedův majetek (pozemek). Proto by tato situace měla být smluvně ošetřena - nejlépe smlouvou o zřízení věcného břemene.

Dotaz č. 302

28. června 2010 v 22:37 | Aleš |  Společné jmění manželů
V lednu 1993 jsem se oženil a 3 měsíce poté jsem se stal společníkem ve spol. s.r.o. V listopadu 1998 jsem zúžil soudem s manželkou SJM kromě věcí tvořící obvyklé vybavení domácnosti a po 10 letech jsme se rozvedli a to v roce 2008.Po zúžení SJM v roce 1998 nenásledovalo vypořádání bývalého SJM. Otázka zní : má bývalá manželka nějaký nárok na můj obchodní podíl v s.r.o. případně na hodnotu podílu. Vztahuje se zákonná domněnka nevypořádání do 3 let od zúžení SJM na obchodní podíl nebo jeho hodnotu?
Pokud byl obchodní podíl opatřen z prostředků patřících do společného jmění manželů (nepatří sem v zásadě dary, dědictví a majetek získaný výlučně vámi před uzavřením manželství, což byste musel prokázat), pak "hodnotu obchodního podílu" vlastní nyní každý z bývalých manželů jednou polovinou.

Dotaz č. 301

28. června 2010 v 22:32 | Aleš |  Spoluvlastnictví
Dobrý den,bydlíme s manželem v rodinném domě kde ideální polovinu vlastní jeho matka a polovinu můj manžel.V domě jsou dvě bytové jednotky a zrekonstruovaná půda-kterou financoval pouze manžel.Vzhledem ktomu že zde dochází k častým hádkám,a skoro i k fyzickému napadení ze strany tchána, kterému je přítomna i naše sedmiletá dcera,rozhodli jsme se s manželem že se zadlužíme a pořídíme si nové bydlení.Zdejší bytovou jednotku ale nechceme nechat ležet ladem a prostřednictvím pronájmu zní částečně splácet půjčku.Předpokládáme že ale tcháni stimto rozhodnutím nebudou souhlasit.Elektrika,plyn i voda vše je na jedny hodiny.Proto se ptám,zda je možno nějak ztohoto problému vybruslit,a jaké kroky musíme podniknout a k čemu všemu potřebujeme souhlas manželovy matky.A pokud budeme naši jednotku pronajímat,zda musíme i nějaké finance odvádět tchánům.Děkuji za odpověď
Užívání nemovitosti spoluvlastníky by mělo odpovídat velikosti spoluvlastnických podílů - v případě vašeho manžela každý polovinu domu. Pokud tomu tak není, ten, kdo reálně užívá nadpoloviční většinu, měl by z té nadpoloviční většiny odvádět cosi jako nájemné druhému ze spoluvlastníků. V případě nájmu byť i části domu třetí osobě by nájemní smlouvu měli uzavřít oba spoluvlastníci jako pronajímatelé. Jestliže se však nájem týká pouze té části, kterou podle dohody užíval dosud jen váš manžel a tato část není větší než polovina nemovitosti, mělo by jít celé nájemné jen vašemu manželovi. V případě, že by dohoda nebyla možná, může váš manžel navrhnout u soudu zrušení spoluvlastnictví za náhradu. V žalobě musí uvést, komu by měla celá nemovitost připadnout. Když navrhne matku, ta s tím nemusí souhlasit. Když navrhne sebe, nemusí se bývalý spoluvlastník (matka) z bytu vystěhovat, dokud jí váš manžel nezajistí náhradní bydlení. Váš manžel může také navrhnout, ať celou nemovitost prodá sám soud a výtěžek rozdělí mezi bývalé spoluvlastníky. Takový prodej ale bude zpravidla za dosti nevýhodnou cenu. Další možností je, že manžel prodá svůj spoluvlastnický podíl sám. K tomu nepotřebuje souhlas matky, nesmí v takovém případě ale zapomenout na předkupní právo matky jako spoluvlastníka - musí jí spoluvlastnický podíl nabídnout spolu s ohlášením všech podmínek k odprodeji přednostně, a to za cenu, kterou mu nabídl někdo jiný. Když matka do dvou měsíců od nabídky tuto cenu nevyplatí, nebo nabídku výslovně odmítne, může váš manžel svůj spoluvlastnický podíl prodat tomu jinému za ohlášenou nebo vyšší cenu.