Květen 2010

Dotaz č. 300

28. května 2010 v 19:45 | Aleš |  Tábory
Budu pořádat malý tábor a po dětech chci posudek o zdravotní způsobilosti. Ve vzoru, v příloze č. 3 k vyhlášce 106/2001 Sb. je na konci uvedeno: "Posudek byl oprávněné osobě předán do vlastních rukou dne (stvrzuje se přiloženou "doručenkou")." Domnívám se, že ta oprávněná osoba budu asi já, ale nevím co to má být ta "doručenka".
Oprávněnou osobou nejste vy, ale rodič (zákonný zástupce) dítěte. Doručenku tento zákonný zástupce odevzdává při převzetí posudku zdravotnickému zařízení, které posudek vydalo. Vás jako pořadatele tábora se tedy doručenka netýká. Vy posudek přeberete od zákonného zástupce dítěte na začátku tábora. Zdravotník tábora z posudku učiní výpis. Ve výpise uvede závěr posudku a které zdravotnické zařízení posudek vydalo. Tento výpis je třeba uschovat po dobu 6 měsíců od ukončení tábora. Bezprostředně po ukončení tábora zdravotní posudek vrátíte zákonnému zástupci dítěte (§ 11 zákona č. 258/2000 Sb.). Je třeba upozornit, že pro opravdu malé tábory (jichž se účastní méně než 30 dětí do 15 let, nebo které trvají méně než 6 dní), zákon posudky o zdravotní způsobilostí nevyžaduje.

Dotaz č. 299

28. května 2010 v 19:42 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, v současné době řeším těžkou životní situaci, do které nás přivedl manžel - fyzická osoba svým špatným, nehospodárným podnikáním. Za trvání manželství vzniklo spousta závazků - dluhů jednak soukromým osobám a také vůči státu, které jsou již v šetření exekutorů. Máme spolu 8 letého syna. Jelikož se jedná o vysoké dluhy, chtěla bych před katastrofálním dopadem ochránit sebe a syna. Bohužel nemáme předmanželskou smlouvu, ani vypořádání SJM. Je nějaká možnost, jak toho dosáhnout? Je k tomu bezpodmínečně nutný rozvod? A co se bude dít s půjčkami, které jsem podepsala jako manželka žadatele? Mockrát děkuji za radu nebo kontakt, kdo by mi mohl pomoci.
Součástí společného jmění manželů není takový závazek manžela, jenž "přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého." Pokud však jste spolupodepsána, s manželem společnou odpovědnost nesete. Zbavit odpovědnosti za závazky, které jste nespolupodepsala, byste se mohla rovněž v případě, pokud jste nedala souhlas k použití majetku ze společného jmění manželů k podnikání manžela (§ 146 občanského zákoníku). Pokud jste však souhlas udělila jednou, další souhlasy již nejsou potřeba. Dalšímu prohlubování dluhů můžete zabránit tím, že podáte návrh k soudu na zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti z důvodu podnikání manžela (§ 148 odst. 2 občanského zákoníku). Poté, co by vám soud vyhověl, provedete vypořádání, kterým si rozdělíte mezi sebou stávající majetek a závazky a dále budete každý ručit jen sám za své vlastní závazky plynoucí z vypořádání. Platí ale (§ 150 odst. 2 občanského zákoníku), že stávající "práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena".

Dotaz č. 298

28. května 2010 v 19:41 | Aleš |  Sousedské vztahy
Dobrý den, bydlíme v rodinném domku. 1 zeď, která nám vlhne a plesniví, sousedí s uzavřeným dvorem souseda. Bylo nám doporučeno tuto zeď okopat. Bohužel ale náš soused nám nedovolí vstoupit na jeho pozemek a nechat nám tu zeď okopat. Chtěli jsme se zeptat, jakým způsobem by bylo možno přinutit souseda o povolení vstoupit na jeho pozemek. Děkujeme za odpověď.
Podle § 127 odst. 3 občanského zákoníku "vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb." Jestli váš soused nechce respektovat zákon, nezbývá vám, než na něj podat žalobu k soudu.

Dotaz č. 297

28. května 2010 v 19:40 | Aleš |  Rodina
Můj bývalý partner, se kterým mám nezletilého syna mě sms zprávou informoval o tom, že nebude platit s tím, že jde dělat do ciziny, a tudíž když nemám konto, nebudu dostávat výživné. Má danou exekuci, ale kde ho mám zase honit. Mám dát na vědomí úřadům to, co mně poslal nebo jak se mám zachovat? Je nějaký zákon, který nařizuje předplatit si výživné po dobu, co nebude v ČR?
"U výživného pro dítě může soud v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti" (§ 97 odst. 2 zákona o rodině). Předplacení výživného tedy není dáno přímo zákonem, ale může o něm na váš návrh rozhodnout soud. Zanedbání vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce je trestný čin podle § 196 trestního zákoníku. Můžete tedy svému bývalému partnerovi pohrozit, že když nebude platit výživné, podáte na něho trestní oznámení.

Dotaz č. 296

18. května 2010 v 21:57 | Aleš |  Společné jmění manželů
Jsem 8 let rozvedená. Bývalý manžel měl živnostenský list na stavební a zednické práce. Vypořádání SJM bylo dohodou, prodali jsme dům, rozdělili si peníze rovným dílem, doplatila jsem různé drobné závazky. Nevím, kde bývalý manžel v současné době žije, ale od své dcery jsem se dozvěděla, že ji telefonicky oslovila současná družka bývalého manžela s tím, že býv. manžela hledá vymahačská firma. Mám velké obavy, aby to nebyly nějaké závazky z jeho podnikání z let před rozvodem, o kterých netuším. Jak mohu zjistit, jestli se mě tato věc týká? Pokud ano, mám šanci se nějak bránit? Zatím mne žádní vymahači neoslovili. Děkuji Vám za odpověď.
Promlčecí doba u závazků z podnikání bývá zpravidla čtyřletá. Tato doba již uplynula. Můžete tedy vždycky zkusit namítat promlčení. Druhý z manželů rovněž neodpovídá za závazky, které nejsou přiměřené poměrům manželů. Dle okolností tedy můžete rovněž namítat, že se jedná o "nepřiměřený" závazek, o kterém jste nevěděla, a tudíž za něj nenesete odpovědnost.

Dotaz č. 295

18. května 2010 v 21:52 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, od svých rodičů jsem dostal před svatbou darem rodinný dům, který jsem nedávno prodal. Z těchto peněz bych chtěl koupit jinou nemovitost do svého výlučného vlastnictví. Jak postupovat, aby se nová nemovitost nestala předmětem SJM? Děkuji.
Domnívám se, že žádný zvláštní způsob neexistuje. Prostě si tu nemovitost koupíte pro sebe, smluvní stranou budete pouze vy.

Dotaz č. 294

5. května 2010 v 20:56 | Aleš |  Smlouvy
Postavila jsem s manželem na jeho pozemku rodinný dům, kde jsme bydleli 22 let. V dnešní době jsem zjistila, že tajně daroval pozemek pod domem synovi z prvního manželství, i když není rozdělení majetku vyřešeno a neví se, komu dům připadne. Já přes pozemek musím chodit do svého trvalého bydliště a také se o něj musím starat, takže mám na jeho pozemek nemalé finanční náklady, protože jsem invalidní a musím všechny potřebné práce zaplatit. Bývalý manžel se odstěhoval a nemá zájem ani o údržbu domu ani pozemku. Je vůbec možné darovat pozemek pod domem, kde bydlím, bez mého souhlasu a ani mi to neoznámit a může být takto, bez jakéhokoliv omezení, zapsán na katastru? Musím žádat o věcné břemeno soud, když dohoda není možná? Dále se ptám, zda je vůbec oprávněná v tomto případě žaloba mého bývalého manžela na mou osobu pro "bezdůvodné obohacení" ohledně pozemku za dobu od rozvodu do doby darování jenom proto, že přes jeho pozemek chodím do svého bydliště a jinak ho neužívám, pouze se o něj starám, abych nezarostla jako Šípková Růženka. Teď také čekám, že na mne pošle stejnou žalobu jeho syn, který teď pozemek vlastní a bude chtít nájemné. Co mám dělat?
Vzhledem k tomu, že pozemek byl ve výlučném vlastnictví vašeho manžela, mohl s ním naložit dle svého uvážení, třeba ho darovat synovi. Obecně řečeno bezdůvodné obohacení způsobené procházením přes pozemek do domu přichází v úvahu. Je však otázka, jak bude stanovena výše náhrady, neboť vaše "obohacení" způsobené pouhým "procházením" do domu se podle mého názoru blíží nule. Vy zas můžete tvrdit, že se bezdůvodně obohatil majitel pozemku z titulu, že o pozemek pečujete. Je třeba připomenout, že vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčuje ve dvouleté lhůtě (do té doby musí být podána žaloba). Bude-li dům váš, měla byste uzavřít nájemní smlouvu na pozemek, neboť se nejedná jen o průchod, ale i o to, že samotný dům stojí na tomto cizím pozemku. V případě, že dohoda o nájmu nebude možná, lze ve smyslu § 135c odst. 3 občanského zákoníku podat k soudu žalobu na zřízení věcného břemene. Při takto vyhrocených vztazích by bylo dobré obrátit se s žádostí o právní pomoc na advokáta. Jste-li sociálně-potřebná, můžete se v případě již probíhajícího soudního řízení pokusit požádat soud o ustanovení zástupce ve smyslu § 30 občanského soudního řádu (náklady na něj by hradil soud). Dále můžete požádat o bezplatnou právní pomoc Českou advokátní komoru na adrese http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617, případně o ustanovení advokáta za sníženou odměnu či bezplatně na adrese http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680. Podrobnosti rovněž na stránce http://www.zbynekmlcoch.cz/info/pravo/advokat_pravnik_zdarma_kdy_na_nej_mate_pravo_pravni_zastupce_ex_offo.html.

Dotaz č. 293

5. května 2010 v 20:53 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, kdy je "počátek promlčecí doby u prodeje obchodního podílu". Manžel totiž v době našeho manželství založil firmu - s.r.o. (1991) a v únoru 2006 úmyslně a tajně prodal svůj 50% obchodní podíl za symbolickou cenu dceři z prvního manželství. Já jsem na to po dvou letech (leden 2008) přišla a manžel po téměř 40 letech manželství se tajně odhlásil z trvalého bydliště, tajně se odstěhoval a podal žádost o rozvod. Okresní soud i odvolací soud proti mé vůli manželství rozvedl (3. 12. 2008). Poté manžel podal žalobu na rozdělení SJM. Teď jsem zjistila, že obchodní podíl patří do SJM a při prodeji obchodního podílu je třeba souhlasu druhého z manželů. Já jsem žádný souhlas k prodeji ani dát nemohla, protože jsem o tom vůbec nevěděla. Také jsem zjistila, že bych mohla u soudu tento prodej obchodního podílu napadnout a požadovat zrušení prodejní smlouvy ve lhůtě 3 let. Nevím ovšem, od jakého datumu se promlčecí doba počítá, jestli od datumu prodeje nebo od doby, kdy jsem se o tajném prodeji obchodního podílu dověděla. Doufám, že tento krok (zrušení prodeje obchodního podílu) by nějak neovlivnil vypořádání společného jmění manželů. Také by mě zajímalo, když obchodní podíl tajně prodal v době manželství (2006) za symbolickou cenu, jestli mám v tomto případě nárok na odhad obchodního podílu firmy v ceně obvyklé tj. tržní k datumu rozvodu, t. j. 3. 12. 2008.
Promlčecí doba běžela od data prodeje. Tím, že jste včas nenamítla neplatnost prodeje, došlo k tomu, že s ním jakoby souhlasíte a smlouvu o převodu obchodního podílu je třeba považovat za platnou. Při finančním vypořádání společného jmění manželů se k obchodnímu podílu nebude přihlížet, protože ke dni zániku společného jmění manželů obchodní podíl součástí společného jmění manželů již nebyl.

Dotaz č. 292

5. května 2010 v 20:50 | Aleš |  Smlouvy
Žena dostala dopis od vymahačské firmy M.B.A. Finance, že dluží z roku 2001 nedoplatek povinného ručení u poj. ČPP, tedy z doby před 9 lety. Prosím o info, zda je tento dluh již promlčen, či jaké mají šance.
Pokud nemají na ten dluh rozsudek či platební rozkaz od soudu, pak je tento nárok promlčen. Kdyby tu soudní usnesení existovalo, pak nárok ještě promlčen není.

Dotaz č. 291

3. května 2010 v 23:46 | Aleš |  Dědictví
Hezký den. Prosím o Váš názor. Bydlím se svou rodinou u svých rodičů v rodinném domě. Požádala jsem je o přepis nemovitosti do mého vlasnictví s tím, že svého jediného bratra vyplatím (ten v domě nežije). Měla jsem za to, že rodiče určí podmínky - částku k vyplacení - buď "od oka" či nějakým procentem z odhadu. Můj bratr má však na tuto situaci jiný názor. Dle něj já svou polovinu domu již vlastním jakoby ze zákona a druhou polovinu (bratrovu), že de facto odkupuje můj manžel. 1. podle mého názoru, pokud by to takto bylo, nebylo by to o odhadní, ale tržní ceně nemovitosti, 2. jak by se asi postupovalo, kdybych byla sama, kdo by pak odkoupil bratrův podíl, abych mohla dům vlastnit? - nelogické pro mne, 3. mám názor, že v případě vypořádání majetku rodičů i za jejich života, jde o věc výlučně mezi rodiči a jejich dětmi, nikoliv mezi jejich partnery. Z jaké ceny by se mělo vycházet, je taková situace popsána někde v zákonech? Prosím o odpověď a vysvětlení, čí názor a pohled je správný, případně radu.
Vaši rodiče mohou za svého života vlastní dům darovat nebo prodat za libovolnou cenu, komu jen chtějí, nejsou vázání žádnými ohledy ke svým dětem. Když dům prodají nebo darují vám, nevznikají z toho vašemu bratrovi žádné nároky. Jestliže koupíte dům za peníze ze společného jmění manželů, připadne dům do společného jmění vás a vašeho manžela. Kdyby vám rodiče dům darovali, připadl by dům pouze vám, protože dary nejsou součástí společného jmění manželů. Je pravda, že v rámci dědického řízení, až vaši rodiče zemřou, může váš bratr požadovat, aby se do dědictví započítalo, co jste za života rodičů dostala darem a o to by se ponížil váš dědický podíl. Ani v takovém případě byste však nebyla povinna něco svému bratru doplácet.