Duben 2010

Dotaz č. 290

27. dubna 2010 v 20:34 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, prosím o zodpovězení následujících dotazů: S manželkou se budeme pravděpodobně rozvádět. Chci na ni převést bezúplatně byt, kterého jsem podílovým družstevním vlastníkem a nabyl jsem jej před manželstvím. Nechci po ní žádné splátky, pouze ty, které jí budu muset platit jako výživné. Chci si totiž pořídit hypotéku a neutáhnul bych splátky a ještě výživné. Je reálné, že na toto řešení přistoupí soud, když manželce v srpnu končí mateřská, je bez práce a její příjem bude pouze 8.000 Kč - výživné od předchozího manžela na další dvě děti? Ona s tím souhlasí. Kdybych ji nechal, aby mi byt vyplácela, jakou můžu očekávat soudem určenou splátku, když bude žít cca z životního minima plus moje výživné? Je možné, že soud určí, že mi nemusí splácet nic, protože na to nemá? A jak se to mění, když si najde práci, musím si znovu žádat soud o zvýšení splátek? Děkuji za odpovědi.
Podstatnou okolností je, že se jedná o družstevní byt a družstevníkem jste se stal před manželstvím. Za takové situace členský podíl v družstvu je i nyní ve vašem výlučném vlastnictví a zánikem manželství zanikne společný nájem bytu manžely a ze zákona se opět stanete nájemcem bytu pouze vy. Soud se tedy nebude vůbec zabývat splátkami, které vám má vaše žena platit za to, že jí pak byt přenecháte. Dále je třeba odlišovat výživné placené bývalé manželce a výživné na dítě. Výživné na dítě patří dítěti, dítě nemá s přenecháním bytu vaší manželce nic společného a proto nelze splátky vaší ženy za byt proti výživnému patřícímu dítěti započítávat.

Dotaz č. 289

27. dubna 2010 v 20:30 | Aleš |  Dědictví
Dobrý den, až nyní jsem se dozvěděla, že můj otec, se kterým mě matka měla za svobodna a se kterým jsem se nestýkala, zemřel. Byl ženatý a měl 2 další děti. Nebyla jsem přizvána k dědickému řízení. Je to správné a jaká je promlčecí doba pro tuto záležitost? Děkuji za odpověď.
Správné to není. Pokud ještě dědické řízení trvá, musíte se do něho přihlásit. Pokud již dědické řízení skončilo, máte právo na vydání svého dědického podílu od ostatních dědiců. Pokud vám nevydají podíl dobrovolně, musíte se domáhat vydání dědictví žalobou u soudu, kterou je třeba podat nejpozději do tří let od právní moci usnesení o dědictví. Kdybyste žalobu podala později, mohli by ostatní dědici namítat promlčení vašeho nároku. Nejprve ale zjistěte, zda vás váš otec nevydědil právě z důvodu, že jste se s ním nestýkala.

Dotaz č. 288

16. dubna 2010 v 21:34 | Aleš |  Společné jmění manželů
S partnerem se zanedlouho budeme brát a přemýšlíme, jak ošetřit společné jmění manželů. Partner je jediným vlastníkem bytu, ve kterém bydlíme, a na tento vzal hypotéku, kterou splácí a hodlá splácet ze svých příjmů. Moje příjmy budou značně nižší, neboť se chystám na mateřskou. Pro případ možného refinancování hypotéky v budoucnu, nebo nedej Bože pro případ rozvodu by chtěl toto ošetřit zúžením společného jmění o příjmy a výdaje obou manželů. Ráda bych věděla, co to vlastně v praxi znamená: jak se pohlíží na předměty koupené během manželství např. částečně z obou příjmů, nebo jak by se prokazovalo, že to a to bylo zakoupeno právě z příjmů manžela, nebo naopak manželky. Jak by se pohlíželo na svatební dary? Lze situaci ošetřit částečným zúžením SJM? Přesněji řečeno, lze prostřednictvím nějakého částečného zúžení SJM zařídit, aby v případě rozvodu manžel nebyl nucen vyplatit mi polovinu z částky, kterou uhradil bance na hypotéce během manželství?
Zúžení společného jmění manželů o příjmy je pro vás krajně nevýhodné. Platí totiž, že do společného jmění manželů nepatří ani to, co je pořízeno za majetek (příjmy) vyloučené ze společného jmění manželů. Jestliže tedy vy budete bez příjmů v důsledku péče o děti a domácnost, bude se prakticky všechno pořizovat z příjmů vašeho manžela. Zúžení společného jmění manželů o tyto příjmy by tedy znamenalo, že prakticky všechno bude jen ve vlastnictví vašeho manžela a vy nebudete vlastnit nic. Když něco lidé konají z lásky, málo si uvědomují přízemní ekonomickou hodnotu. Kdyby se práce, kterou vykonává žena v domácnosti, prováděla dodavatelsky (zejména celodenní péče o děti, v tomto státě však bohužel zpravidla i převážná většina vaření, uklízení, praní, žehlení, obsluhy apod.), dosáhly by peníze vydávané na tyto služby přes sto tisíc korun měsíčně, čili obvykle násobek toho, co přinese domů manžel ve mzdě. Soudy ale takové počty nerespektují. Zúžíte-li společné jmění manželů, jak plánujete, po případném rozvodu odejdete s holým zadkem přes všechno, co jste v domácnosti vykonala. Nezúžíte-li společné jmění manželů, budete o tom, jak naložit s příjmy, rozhodovat společně. Můžete se samozřejmě rozhodnout, že společné peníze investujete do výlučného majetku vašeho manžela (splátky hypotéky na byt ve vlastnictví manžela). V případě rozvodu by však bylo jen spravedlivé, aby vám manžel polovinu peněz z hypotéky vrátil. Bez ohledu na to, zda společné jmění manželů zúžíte či nikoli, dary všeobecně do společného jmění manželů nepatří. Paradoxně tedy ani svatební dary nejsou součástí společného jmění manželů, ale manželé je mají napůl v podílovém spoluvlastnictví.

Dotaz č. 287

14. dubna 2010 v 21:12 | Aleš |  Smlouvy
Na sousedním pozemku - vedeném jako ostatní komunikace - vlastník soukromá osoba je vybudován obecní vodovod. Chceme se na něj připojit, obec, která vodovod vlastní nemá námitek, ale majitel pozemku požaduje zřízení věcného břemene. Ostatní pozemky jsou na obecní vodovod také připojeny a věcné břemeno nebylo zřízeno. Máme se právo připojit na obecní vodovod i bez věcného břemene nebo jsme povinni respektovat požadavek VB a jsme povinni za zřízení VB platit? Na jinou dohodu nechce majitel ostatní komunikace přistoupit.
Domnívám se, že věcné břemeno je třeba zřídit. Nakonec je to i ve váš prospěch. Narozdíl od ostatních vám jako oprávněným z věcného břemene nebude moci vlastník pozemku dělat komplikace, že přes jeho pozemek vedou vaše trubky.

Dotaz č. 286

12. dubna 2010 v 21:35 | Aleš |  Společné jmění manželů
Ráda bych se Vás zeptala, zda mohu vyřešit i za manželství dluhy, které vznikly v rámci SJM? Moje dcera mi nabídla, že polovinu (resp. větší část) těchto celkových dluhů "za mne" zaplatí s tím, že druhá polovina by zůstala pro zaplacení na mém manželovi. Můžete mi poradit, jak to lze právně ošetřit, aby bylo jednoznačné, že zbylá polovina nezaplacených dluhů se mne již netýká, protože svou polovinu jsem uhradila pomocí dceřiných financí? Podotýkám, že v reálu asi nebudu moci počítat se spoluprácí mého manžela, který se jaksi spoléhá na to, že v rámci SJM vše zaplatím já (manžel je dlouhodobě nezaměstnaný a do práce se "nežene"). Ještě bych uvedla, že naše SJM bude v dohledné budoucnosti zúženo na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti soudně, takže dále, tedy v budoucnu, by již společné dluhy nevznikaly.
Zúžení společného jmění manželů na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti neplatí jen do budoucna. Má za následek, že zanikne společné jmění manželů jak ohledně již existujícího majetku, který překračuje rámec obvyklého vybavení domácnosti, tak ohledně již existujících závazků (dluhů). Měla byste tedy se svým manželem uzavřít dohodu, které věci a závazky z původního společného jmění manželů převezme on a které převezmete vy, eventuálně dohodu o tom, že si některé věci a závazky rozdělíte třeba napůl. Není-li dohoda možná, nezbývá vám, než podat žalobu k soudu na vypořádání společného jmění manželů, kde navrhnete rozdělení majetku a závazků.

Dotaz č. 285

8. dubna 2010 v 22:08 | Aleš |  Smlouvy
Chci se zeptat na "uznání závazku / pohledávky". Konkrétně mi teď jedna paní kontrolorka říkala, že si myslí (jistá si moc tedy nebyla), že pokud dlužník uzná promlčené závazky (písemně se k nim přihlásí), že lze pak vymáhat i promlčené závazky. Mně se to moc nezdá, myslím, že co je promlčené, to je bohužel promlčené.
Dlužník skutečně může uznat tzv. uznáním dluhu i promlčené závazky, musí však v tom uznání výslovně prohlásit, že ví, že dané závazky jsou promlčené a přesto je uznává. To by pak mělo za následek, že by běžela nová promlčecí doba desetiletá ode dne uznání. Otázka je, proč by to dlužník dělal. Ale když to udělá, tak to platí. Zrovna tak může uznat i ty závazky, které dosud nejsou promlčené a ode dne uznání by běžela nová desetiletá promlčecí doba (nebyl by pak takový spěch s tím dát to k soudu). Problém je v tom, že takové uznání dluhu není samo o sobě vykonatelné, t. j. nelze jen na jeho základě udělat výkon rozhodnutí/exekuci, musí se to stejně nejdřív nasoudit. Vzhledem k riziku vytunelování je u právnických osob lépe mít v ruce než jen uznání dluhu spíše platební rozkaz či rozsudek a hned exekuovat.

Dotaz č. 284

8. dubna 2010 v 22:05 | Aleš |  Spoluvlastnictví
Po rodičích jsme tři sourozenci zdědili zahradu. Nyní jsme se dohodli, že odkoupím podíl od svých dvou sourozenců. Zajímalo by mě, jestli mohu být jediným vlastníkem, když jsem vdaná. Nebo jestli v případě odkoupení budou ty dvě třetiny ve společném jmění manželů. Případně jak to zařídit, abych byla vlastníkem pouze já.
Buď by vám sourozenci museli své podíly darovat, nebo byste je musela odkoupit z peněz, které nepatří do společného jmění manželů (to jsou např. peníze získané darem nebo dědictvím). Jinak budou ony dvě třetiny ve společném jmění manželů, a to i kdybyste uvedenou skutečnost utajila před katastrálním úřadem.

Dotaz č. 283

2. dubna 2010 v 0:44 | Aleš |  Dědictví
Rodiče mi darovali byt. V katastru nemovitostí jsem zapsaný jako majitel tohoto bytu. Mám ještě dvě sestry, které mají, ale dluhy, proto rodiče nechali napsat byt na mě s tím, že až zemřou, mohu byt prodat a peníze mezi nás tři rozdělit. Sestry na mě ale teď tlačí a chtějí mezi námi udělat nějakou smlouvu, aby třeba v případě mé smrti neměli strach, že o byt přijdou, protože pak by dědila manželka a děti, což samozřejmě chápu, ale zase nechci, aby sestry, pokud se mezi námi nějaká smlouva napíše, mohly o bytě rozhodovat. Rodiče trvají na tom, abych, až zemřou, manipuloval s prodejem bytu a rozdělením peněz pouze já a předešlo se případným hádkám, zároveň bych ale chtěl sestrám vyhovět, aby i ony měly v rukách nějakou pojistku. Jak nejlépe mám tuto věc vyřešit? Existuje vůbec nějaká dohoda, kterou bychom mezi sebou mohli sepsat? Nebo mám napsat třeba závěť?
Sepište vlastní rukou závěť ve znění "Já (jméno) svým sestrám (jména) odkazuji bytovou jednotku č. ... v bytovém domě ... stojícím na pozemku ... v katastrálním území ..., spoluvlastnický podíl ve výši ... na společných částech domu ... stojícím na pozemku ... v katastrálním území ... a spoluvlastnický podíl ve výši ... na pozemku ... v katastrálním území ... (opište zkrátka z převodní smlouvy, jíž jste získal byt od rodičů). Datum + podpis". Není to sice stoprocentní z důvodů, které zde pro stručnost nebudeme rozebírat, ale za současného právního stavu asi tak nejserióznější, co můžete podniknout. Kdybyste v mezidobí nezemřel a vypořádal své sestry ještě za svého života jinak, nezapomeňte potom závěť zrušit - buď tím, že ji přímo zničíte, nebo že napíšete vlastní rukou odvolání závěti.