Únor 2010

Dotaz č. 279

26. února 2010 v 20:22 | Aleš |  Proces
Dobrý den, mám dotaz na exekuci z platu. Kolik mi můžou strhávat??? Děkuji.
Sečtete 5148,67 Kč na sebe + 1930,75 Kč na manželku + ještě 1930,75 Kč za každé vyživované dítě, když nejde o exekuci kvůli výživnému. Zbytek zaokrouhlíte na celé koruny nahoru. Říká se tomu ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNÁ ČÁSTKA.
Od toho, co dostáváte ve výplatě (ČISTÁ MZDA) odečtete ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNOU ČÁSTKU a tento ZBYTEK ČISTÉ MZDY zaokrouhlíte na celé koruny dolů tak, aby byl dělitelný třemi.
Ze ZBYTKU ČISTÉ MZDY vám můžou sebrat dvě třetiny, když jde o PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKU, tedy o exekuci kvůli výživnému, náhradě škody kvůli ublížení na zdraví nebo úmyslnému trestnému činu, daním nebo důchodovému, nemocenskému, sociálnímu a zdravotnímu pojištění; u ostatních exekucí vám z toho ZBYTKU ČISTÉ MZDY můžou sebrat jednu třetinu.
Když ale ZBYTEK ČISTÉ MZDY převyšuje 7723 Kč, tak tu část ZBYTKU ČISTÉ MZDY, která převyšuje 7723 Kč, vám můžou sebrat celou.

Dotaz č. 278

23. února 2010 v 0:17 | Aleš |  Proces
Vážení, prosím o následující informaci: Žiji 40 let trvale v Německu. Mám české občanství, český pas, žádný občanský průkaz. V Praze jsem chtěl prodat činžovní dům, s realitní kanceláří byla uzavřena Zprostředkovatelská smlouva. Zájemce byl, ovšem k podpisu kupní smlouvy nedošlo. Realitní kancelář na mne podala žalobu v místě kde se nemovitost nachází na Praze 3 - chce provizi z prodeje, který se neukutečnil. Já mám ale trvalý pobyt v Německu. V Praze nejsem vůbec hlášen, zdržuji se tam jen sporadicky ca. 30-40 dnů v roce. Je tedy žaloba, která na mne byla podána v Praze, neplatná? Musí být žaloba na mne podána v Německu u příslušného soudu?
Podle § 85 odst. 1 občanského soudního řádu je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Podle § 86 občanského soudního řádu jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Z toho plyne, že žaloba podaná proti vám v Praze může být platná, jestliže jste v Praze měl poslední známé bydliště nebo máte v Praze majetek.

Dotaz č. 277

15. února 2010 v 22:08 | Aleš |  Společné jmění manželů
Rozvedl jsem se. Teď nás čeká vypořádání SJM. V podstatě jediný majetek, který máme, je rodinný dům. V domě v současné době bydlí má bývalá žena. Před 20 lety jsme společně dostali od její matky a přítele na pořízení nemovitosti 1_000_000 Kč. Před rokem si bývalá manželka s matkou vytvořily dokument, kde uvádí, že částku jeden milion dostala jako dar. Při opravě nemovitosti před 2 lety jsme zjistili, že oprava by byla zdlouhavá, dům byl shnilý a proto jsme nemovitost zcela zbourali a já s 2 kamarády postavil zcela nový dům včetně základů. Na vše mám fotodokumentaci. Podotýkám, že jsme na stavbu neměli stavební povolení. Dodělal jsem střechu i topení a zaplatil to penězi od mých rodičů. Jednalo se o 600_000 Kč, na které jsem samozřejmě musel udělat daňové přiznání. Nyní mi manželka navrhuje odstupné v částce 500_000 Kč. Já ji nabídl částku 1_500_000 Kč. Rád bych věděl, zda má nárok na ten inkriminovaný milion, když nemovitost nestojí a byl postaven dům nový. Zkuste mi prosím spočítat, jak by bylo vyrovnání spravedlivé, kdyby cena domu činila 4_000_000 Kč. Na domě je hypotéka 1_500_000 Kč, kterou platíme cca 2 roky.
Vycházíme z předpokladu, že starý dům byl celý pořízen z daru 1_000_000 Kč, který patřil pouze vaší manželce, tudíž i dům patřil pouze vaší manželce. Dům však byl zbořen. Tím zanikl. Nový dům již patří do společného jmění manželů. Jeho předpokládaná hodnota je 4 miliony korun. Každý z vás by tedy měl nárok na 2 miliony korun a zároveň ale povinnost splatit polovinu zbytku hypotéky. Do domu jste investoval vlastních 600_000 korun. V případě, že byste dostal ty 2 miliony, máte nárok, aby vám manželka zaplatila ještě 300_000 korun. Pokud byl na stavbu nového domu použit materiál ze starého domu, který byl plně ve vlastnictví manželky, může zase ona nárokovat, že na stavbu nového domu vynaložila něco ze svého. Pro názornost hypotetický příklad: Hodnota domu 4_000_000. Na hypotéce zbývá doplatit 1_250_000. Vaše vlastní investice: 600_000. Investice manželky formou materiálu ze starého domu: 300_000. Vaše odbytné by v takovém případě mělo činit 1_525_000 s tím, že splátky celého zbytku hypotéky převezme manželka.

Dotaz č. 276

14. února 2010 v 19:51 | Aleš |  Sousedské vztahy
Jeden chalupář (rozumný člověk) vlastní cestu, kterou užívají i tři sousedé. Jsme domluvení, že by byl ochotný udělat zde pro tyto tři chalupy bezplatné věcné břemeno. Jak se toto dělá, že se sestaví smlouva a pak se to vloží na katastr? Je to nějak zpoplatněno? Může souhlasit s tím, že to bude zadarmo?
Udělá se geometrický plán, kde se věcné břemeno vyznačí. Geometrický plán není potřeba, pokud bude věcným břemenem dotčena celá parcela. Pak se sepíše smlouva o věcném břemeni, jejíž přílohou je eventuálně ten geometrický plán. Věcné břemeno ano, může být i bezplatné. Katastr za vklad práva (věcného břemene) do katastru nemovitostí účtuje 500 korun. Jinak ale je třeba poznamenat, že pokud je ta cesta vedena v katastru jako "ostatní komunikace", jedná se o účelovou komunikaci, která je ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. veřejná (bez ohledu na vlastnictví). Teprve na návrh vlastníka účelové komunikace může příslušný silniční správní úřad po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Silniční správní úřad ovšem omezení nepovolí, pokud by tím zabránil v přístupu k jiným nemovitostem jiných lidí. Pak taky podle § 127 odst. 3 občanského zákoníku platí, že "vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb."

Dotaz č. 275

14. února 2010 v 19:50 | Aleš |  Smlouvy
Jedna firma nám dluží za pronájem plechového skladu. Dluží nám to již 2-3 roky. Jedná se cca o 55.000 Kč. Firma má finanční potíže, slibují celou dobu, že zaplatí, ale neplatí nic. Chci se zeptat, do kdy máme právo to po nich vymáhat, jestli jsme už zmeškali lhůtu, nebo ještě nezmeškali. Dále od kdy se lhůta počítá, zda od splatnosti faktury nebo nějak jinak?
Měla by na to být nájemní smlouva. Ve smlouvě by měla být uvedena splatnost. Faktura má jen podpůrný charakter. Promlčecí doba je tři roky od splatnosti. Je fakt, že nájemní smlouva může být i ústní. Pak by se splatnost počítala asi od výzvy (= od splatnosti ve faktuře). Je však třeba dokázat, že nějaká byť ústní smlouva existuje, např. svědecky. V opačném případě, že se neprokáže existence nájemní smlouvy, ale je prokazatelné, že firma sklad užívá, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. V takovém případě odpovídá náhrada za bezdůvodné obohacení ze strany firmy výši nájemného, které by bylo v daném čase a místě obvyklé. Promlčecí doba v takovém případě je však jen dvouletá.

Dotaz č. 274

3. února 2010 v 23:55 | Aleš |  Společné jmění manželů
V dotazu č. 254 jste mi vysvětlili, že dům je de-facto můj (mimochodem díky moc za vaši poradnu). Nyní u hypotéky končí fixace a já uvažuji o refinancování u jiné banky. Zajímalo by mě, zda-li se tímto aktem změní cokoliv na SJM. Dle mého laického názoru se jedná o zcela nový úvěr, který tedy jde nejen za mnou, ale i za mou manželkou a tím pádem i předmětná nemovitost bude spadat do SJM a samořejmě posuzování příjmů atd... bude prováděno bankou tak jako kdybychom si o hypotéku žádali splečně - je to tak? Lze toto upravit zůžením SJM? I když v tuto chvíli dům není předmětem SJM? Pokud ano, jak se poté staví zákon k případnému vypořádání splátek takového úvěru v případě rozvodu? Platí stále, že manželka má nárok na polovinu splátek + případný úrok z toho co se zaplatilo po dobu manželství? Je toto nutné v případě zůžení SJM explicitně zmínit ve formulaci notářského zápisu?
Způsob posuzování bonity při refinancování hypotéky je plně v kompetenci banky, to nereguluje žádný právní předpis. Refinancováním hypotéky ovšem nedojde ke změně právního statusu domu - zůstane ve vašem výlučném vlastnictví. Hypotékou totiž nesplácíte "dům". Splácíte svůj dluh - bankovní půjčku. Tento váš osobní dluh - ať již plynoucí ze stávající hypotéky nebo i po jejím případném refinancování (ze zákona jsou totiž ze společného jmění manželů vyloučeny závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů) - je ovšem splácen prostředky ze společného jmění manželů. Proto by vaše manželka po případném rozvodu měla nárok na proplacení poloviny uhrazených splátek a případně i na úrok. Pro nikoli obvyklé nakládání se společným jměním manželů je třeba souhlasu obou manželů. Financování vašeho osobního dluhu (hypotéky) ze společného jmění manželů jistě není obvyklým (=běžným) nakládáním se společným jměním manželů. Manželka by to tedy mohla odmítnout a vám by asi nezbylo než dům prodat, abyste mohl svůj osobní dluh uhradit z vlastního majetku. Z tohoto hlediska by bylo vůči vaší ženě fér, abyste o hypotékou financovaný dům rozšířil společné jmění manželů.

Dotaz č. 273

2. února 2010 v 20:16 | Aleš |  Společné jmění manželů
Jsem jediným majitelem a jednatelem s. r. o., jak se v rámci vypořádání společného jmění manželů po rozvodu spočítá hodnota společnosti, kterou budu muset vyplatit býválé manželce (resp. 1/2)? Stanovuje se hodnota přesně k datu nabytí právní moci rozvodu? Vychází se z výsledovky (rozvahy) nebo z hodnoty majetku nebo obojího k datu 23.6.09? Podnikám v oboru oprav a prodeje vozů a citelně mě zasáhla současná ekonomická krize, takže ještě na začátku roku 2009 byla hodnota aut vysoká, v současné době jsou bohužel prodejná za minimální cenu. Také jsem musel splatit dluhy z podnikání a obrovské úroky a pokuty a v rámci mé platební neschopnosti jsem musel rychle některý majetek prodat pod cenou, abych poplatil to nejnutnější. Chápu, že tato problematika je velmi složitá a bez znalců se asi ani soud neobejde, ale prosím alespoň o nástin. Obávám se, že než dojde k soudu a k rozsudku, moje firma už nebude existovat, případně bude velm i zadlužena, k tomu se asi nebude přihlížet? Bude se brát v potaz také to, že případné vyrovnání za obchodní podíl již nemám z čeho splatit? A jak jej budou vymáhat? Je možné určit nějaké splátky nebo odklad?
Nabyl-li jste obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným za trvání manželství, pak je tento podíl součástí společného jmění manželů. Ocenění by mělo být stanoveno tržní cenou, které by bylo možné dosáhnout při prodeji obdobného obchodního podílu v době zániku manželství. V podrobnostech doporučuji ke studiu rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 952/2007 ze dne 8. 10. 2008 - v současné době např. na této adrese: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/cena-obchodniho-podilu-pro-ucely-vyporadani-sjm-55553.html, případně i rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1781/2004 ze dne 30. 5. 2005 - v současné době na adrese http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=24009&searchstr=22+Cdo+1781/2004.

Dotaz č. 272

2. února 2010 v 20:11 | Aleš |  Společné jmění manželů
Dobrý den, prosím moc o rady ohledně vypořádání SJM. S bývalou maželkou jsme 14 let bydleli v domě mých rodičů spolu s mojí matkou (v průběhu manželství zemřel můj otec a já se stal majitelem 1/6 domu), a to zcela zdarma, pouze jsme hradili polovinu nákladů na energie. V letech 2001-2006 jsme dům různě rekonstruovali - částečně z peněz matky a částečně z peněz SJM. 23.6.2009 došlo k rozvodu a nyní manželka v žalobě na vypořádání SJM vyčíslila náklady na opravy (vynaložené ze SJM) a považuje to za pohledávku vůči mé matce (4/6) a sestře (1/6) a částečně 1/6 jako zhodnocení mého majetku. Z 1/6 požaduje polovinu a zbytek navrhuje, aby soud přidělil mně jako pohledávku za matkou a sestrou (z důvodu příbuzenských vztahů) a polovinu z této pohledávky požaduje po mně v hotovosti. Chtěl bych se zeptat, jestli v tomto případě již došlo k promlčení, alespoň té části, kterou požaduje po matce a sestře.
Jsem názoru, že tento nárok se promlčuje po dvou letech, takže promlčecí doba již uplynula.

Dotaz č. 271

2. února 2010 v 20:09 | Aleš |  Dědictví
Dobrý den, mám manžela který zdědil po rodičích dům. Jeho sourozenci byly vypořádáni peněžně nebo jinou nemovitostí. Manžel odmítá na mne přepsat dům. Chtěla bych se zeptat pokud by zemřel a neměl závěť, kdo bude dědit. Já a naše dvě děti? a nebo by měli na dům právo i jeho sourozenci? Děkuji.
Je-li dům napsán v katastru nemovitostí jen na manžela, budete dědit vy a vaše dvě děti. Sourozenci nebudou mít na dům právo.