Červen 2009

Dotaz č. 253

29. června 2009 v 20:10 | Aleš |  Smlouvy
Manžel je dlouhodobě pracovně mimo město a dům, ve kterém má právo doživotního bezplatného užívání. Švagr ale trvá na tom, že když tady není manžel, nebudu tady ani já, protože neplatím nájem. Nevím o tom, že bych měla platit nájem a už vůbec ne jemu. Má k tomu švagr právo jen proto, že tady manžel často není? Ohání se tím, že celý dům je jeho a když tu není manžel, nesmím tu být ani já. Jaké mám tedy práva? Děkuji předem za odpověď.
V daném případě máte užívací právo k bytu jako tzv. odvozené právo (odvozené od práva vašeho manžela v důsledku rodinněprávních vztahů). Dokud manželství trvá, nemůže vás tedy švagr z bytu vyhodit ani chtít placení nájmu. Upozorněte švagra na to, že se svým jednáním dopouští trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoruve podle § 249a trestního zákona: "Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, nebo peněžitým trestem. Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání."

Dotaz č. 252

22. června 2009 v 22:43 | Aleš |  Smlouvy
Dobrý den,otec mého manžela odkázal dům mému švagrovi a manžel v něm má právo doživotního užívání. (manželé jsme se stali až rok na to a jsme spolu už 15 let). Se švagrem nevycházím dobře a mám obavy aby mě nevyhodil v případě smrti manžela. Měla bych v takovém případě nějaká práva? Může mi manžel toto právo odkázat v závěti? Děkuji za odpověď.
V daném případě nemáte bohužel žádná práva ani nelze toto právo odkázat v závěti.

Dotaz č. 251

18. června 2009 v 21:29 | Aleš |  Smlouvy
V roce 2002 jsem se domluvila s matkou a jejím nynějším manželem že si vezmou úvěr a zakoupí byt 2+1 a v něm mě nechají bydlet (z důvodu toho, že jako samoživitelce mi úvěr banka nedala). Sepsala jsem smlouvu s matky manželem že po splacení jeho úvěru ve výši 150 tisíc plus úroky se jeho polovina bytu přepíše na mne. Zaplatila jsem jim na účet splátkami celkem 190 tisíc a ptala jsem se kdy na mne tuto zaplacenou polovinu přepíšou. Oba mi tvrdili, že polovinu bytu přepsat nelze. Tak jsem jim navrhla, že nyní mám dobré zaměstnání a že si vezmu hypotéku a zbytek sumy za byt jim zaplatím a byt mohou přepsat na mne (podotýkám, že jsem myslela že s matkou smlouvu nepotřebuji, protože je to přece má matka), ovšem stalo se, že se mnou ukončili jakoukoli komunikaci a byt nechtějí přepsat vůbec. Nemohu si dovolit dát někomu 190 tisíc a pak doufat, že mne jednou majitelé (i když je to rodič) třeba i vyhodí. Myslíte, že když mám smlouvu alespoň s matky manželem, že by to u soudu mělo nějakou váhu?
V tomto případě je třeba se poradit s advokátem, který na základě prostudování smlouvy může zvážit vaše šance na úspěch v případném soudním sporu. Jiná možnost, než obrátit se na soud, totiž v tomto případě neexistuje. Kdyby byla smlouva neplatná, musel by vám manžel matky vrátit alespoň těch 190 tisíc korun, které - když by smlouva byla neplatná - dostal vlastně za nic. Nesmíte ale váhat, protože po uplynutí tzv. promlčecí doby by mohl u soudu namítat promlčení, nic by vám nevrátil a byt byste taky neměla.

Dotaz č. 250

18. června 2009 v 21:28 | Aleš |  Společné jmění manželů
Pokud má manžel jako jediný spoluvlastník společnost s r.o. a chtěla bych podat návrh k soudu na zúžení SJM, vztahoval by se na nás § 148 odst. 2 Občanského zákoníku? tj. mohli bychom uplatnit ustanovení, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti, i přesto, že se jedná o s.r.o. a podniká již několik let? Nebo máme jedinou možnost použít ustanovení odst. 1 a čekat zda to soud povolí či ne? Jedná se o to, že manžel podepisuje bianco směnky na různé druhy úvěrů, kde ručí jako fyzická osoba veškerým majetkem! Lze případně uvést tuto skutečnost do návrhu pro soud, aby byl důvod vydat kladné rozhodnutí podpořen?
§ 148 odst. 2 občanského zákoníku skutečně nelze v případě s. r. o. použít, lze použít pouze postup podle § 148 odst. 1 občanského zákoníku. Nemusíte se však obracet jen na soud. Můžete ve smyslu § 143a občanského zákoníku zúžit rozsah společného jmění manželů prohlášením před notářem formou tzv. notářského zápisu. Je ale pravda, že takové zúžení společného jmění manželů je vůči jiným osobám účinné jen za předpokladu, že o zúžení věděly.