Duben 2009

Dotaz č. 249

21. dubna 2009 v 21:37 | Aleš |  Dědictví
Zdědila jsem spolu se 2 bratry dům o 3 obytných částech. Já vlastním jednu třetinu. V jedné části žije starší bratr s rodinou (byt3+1), v druhé mladší bratr (pronajímá byt 2+1) a přízemní byt po rodičích 2+0 připadl mně. Chtěla jsem podíl prodat, ale právník mi řekl, že je to možné jen v rodině. Nikdo však nejevil zájem. Starší bratr měl problém se synem, požádal mne o pronajmutí bytu. Syn staršího bratra žil v části, kterou jsem mu pronajala, vždy na dobu určitou s tím ,že je smlouva každoročně obnovena. Vše bylo bez problémů až do teď. Před 2 lety mne požádali o prodej mého podílu, souhlasila jsem. Syn staršího bratra si vzal půjčku, bez mého svolení začal rekonstrukci bytu, nájemné posílá. Teď mi bylo oznámeno starším bratrem, že se nastěhoval do mé části s tím, že chce jeho syn (můj nájemník) prodloužit opět smlouvu, která mu končí k 1. 5. 2009. Vůbec se mne na nic neptají, můj názor je nezajímá, že porušují smlouvu nájemní, je nezajímá. A když jsem se rázně ozvala, starší bratr mi řekl, že nikde není dáno, která část je moje. A když se ptám, jestli si podíl jeho syn odkoupí, řekl mi, že ano, ale ne hned, protože je na jeho podíl uvalena exekuce (pro neplacení dluhu). Mám z toho hlavu zamotanou a ráda bych měla jasno. Co se s tím dá dělat, mám právo nějak jednat?
V zásadě se dá říci, že vlastníte 1/3 z každičké cihly celého domu. To znamená, že vám patří jak 1/3 bytu staršího bratra, tak 1/3 bytu mladšího bratra, tak 1/3 "vašeho" bytu, 1/3 chodeb, 1/3 střechy, 1/3 sklepa atd. Spoluvlastníci se pak musí mezi sebou dohodnout, jak budou takto na třetiny rozdělený dům užívat doopravdy, protože užívat 1/3 každé místnosti by bylo značně nepraktické. Tak i ve vašem případě došlo k tomu, že jste si pro praktické užívání rozdělili dům tak, že každý ze sourozenců užívá jeden z bytů v domě. Tato dohoda nemusí být písemná. Jestliže tento stav trvá už nějakou dobu, těžko může váš starší bratr tvrdit, že "nikde není dáno", která část je vaše. To byste zrovna tak vy mohla tvrdit, že nikde není dáno, která část domu je jeho a že od nynějška budete bydlet v jeho bytě. Je tedy třeba mít za to, že jste si užívání domu rozdělili ústní dohodou tak, jak to nyní fakticky je - starší bratr byt 3+1, mladší bratr byt 2+1 a vy byt 2+0. To ale neznamená, že se tím zmenšil váš spoluvlastnický podíl, i když ve skutečnosti užíváte menší část domu, než 1/3, protože váš byt je nejmenší. Pořád vlastníte 1/3 každé části domu. Proto by vám ostatní sourozenci naopak měli platit náhradu za tu část jimi užívaných bytů, která přesahuje 1/3 jejich spoluvlastnických podílů. Jinak se na váš úkor bezdůvodně obohacují, což byste po nich mohla vymáhat i soudně. O záležitostech spojených se správou domu se musí spoluvlastníci dohodnout, přičemž platí, že rozhoduje velikost jejich spoluvlastnických podílů. Ve vašem případě tedy dva sourozenci vždy přehlasují třetího. Pořád ale platí, že i kdyby vás "vyšachovali", musí vám každý platit tržní náhradu za užívání, které překračuje 1/3 jejich spoluvlastnictví. Když se nedohodnete, můžete se rovněž obrátit na soud, aby vaši záležitost spravedlivě rozhodl. Protože spoluvlastnické vztahy jsou značně komplikované, doporučuji vám obrátit se na advokáta. Sourozenci by vás za stávající situace mohli snadno omezovat ve vašem právu na užívání vašeho podílu na majetku, a proto se investovat peníze do odborné právní pomoci vyplatí.

Dotaz č. 248

15. dubna 2009 v 23:53 | Aleš |  Zaměstnání
Dobrý den, ráda bych se zeptala na: pracovala jsem jako zástupce ředitele ekonomického provozu na škole, kde spadala pod mají kompetenci i mzdová účetní, která rozvázala pracovní poměr v roce 2001. V roce 2000 udělala špatně odvody za zaměstnace (ten si vzal neplacené volno a zůstal v zahraničí déle, než měl). Za dobu neplaceného volna v době od 1. 8. 2000 až 31. 7. 2005 vznikla škoda a penále. Škodu na mě chtějí, abych uhradila já. Do jaké doby může zaměstnavatel chtít po mě, abych tyto škody platila? Jaká je promlčecí doba, jestli 5 - 10 let zpětně nebo neomezeně, pokud budu zaměstnacem školy. Děkuji.
Za prvé není zcela jasné, proč byste měla hradit škodu zrovna vy, když chybu způsobil jiný zaměstnanec. Nakonec je to ale jedno, protože promlčecí doba je tříletá, což už uplynulo. K tomu, abyste se zprostila povinnosti škodu hradit, by tedy mělo stačit vaše prohlášení, že namítáte promlčení požadovaného nároku na náhradu škody.

Dotaz č. 247

11. dubna 2009 v 22:54 | Aleš |  Smlouvy
Moje matka žije v Praze společně s mým bratrem, v družstevním bytě 4+1, družstevní práva jsou psána na bratra. Matka má v bytě již cca 5 let trvalé bydliště. Bratr se nyní rozhodl, že chce byt pronajímat za 15000,- (bude se stěhovat za prací) a že pokud chce matka, tak že si byt může pronajmout, to je nereálné, matka má nižsí mzdu než 15000, ke kterým je nutno ještě připočíst poplatky. Skutečné celkové náklady na byt jsou cca 8000 měsíčně. Celá situace je pro mě velmi nepříjemná. Bratr oznámil matce, že pokud nechce, tak ať se odstěhuje, kam chce - třeba ke mě (já bydlím sice v RD, ale 70 km daleko - díky čemuž by nebylo možné dojíždění do práce). Má bratr právo takto jednat a jednodušše naši matku "vystěhovat na ulici" ? Nemá matka třeba nárok na adekvátní náhradní byt vzhledem k trvalému bydlišti?
Trvalý pobyt je pouze evidenční záležitostí, žádná práva k bytu z něho neplynou. Váš bratr jako jako výlučný vlastník družstevních členských práv a povinností může skutečně požadovat, aby se matka z bytu vystěhovala.