Únor 2009

Dotaz č. 241

25. února 2009 v 21:52 | Aleš |  Dědictví
Chtěla bych se zeptat, zda chápu dobře § 474 občanského zákoníku, že pokud jsem svobodná, bezdětná a zemřu, mé veškeré jmění bude rozděleno mezi pozůstalé ve druhé skupině. Tedy mezi rodiče a případného partnera, pokud se mnou bude žít více než rok ve společné domácnosti? Mohu se zeptat, jak a čím tento partner se musí prokázat, aby dokázal, že žil ve společné domácnosti? Je možné v tomto mém případě udělat závěť, ve které odkáži například své jmění úplně jiné osobě -sestře v plné výši, popřípadě mohu stanovit podíly jmění mnou uvedeným osobám?
Chápete to správně, přičemž slovem "partner" zákon myslí "registrovaného partnera", tedy pokud máte "jenom" přítele či přítelkyni, která s vámi žije ve společné domácnosti déle než rok, a oba rodiče, pak přítel obdrží pouze jednu třetinu dědictví (zatímco registrovaný partner či manžel by obdržel vždy nejméně polovinu dědictví). Prokázat spolužití ve společné domácnosti lze různě - svědectvím sousedů, tím, že tam má přítel věci, trvalý pobyt, platí služby spojené s užíváním společné domácnosti - složenky apod. Každopádně jeho postavení je nejisté. Skutečně je v takovém případě nejlepší napsat závěť. Dokud nemáte děti, můžete odkázat komu chcete co chcete a závěť v takovém případě "přebije" ustanovení zákona. Ovšem pozor: pokud byste chtěla odkázat svůj majetek více lidem, současná soudní praxe zná toliko možnost rozdělení dědictví na podíly. Nelze tedy odkazovat např. "dům rodičům, auto příteli", ale jen např. "1/4 dědictví rodičům, 1/2 dědictví příteli a 1/4 dědictví sestře". Pokud jste schopna číst a psát, stačí, když celou závěť napíšete vlastní rukou (rukopisem), nesmíte zapomenout uvést datum sepsání závěti a svůj podpis. Pokud bude závěť složitější, doporučuji nechat si ji za poplatek sepsat u notáře.

Dotaz č. 240

8. února 2009 v 20:34 | Aleš |  Společné jmění manželů
Má bývalá nevěsta podala k soudu žalobu o vypořádání SJM, a to mj. o bytovou jednotku, kterou spoluvlastní se synem. Požaduje 500 tisíc. V bytové jednotce města bydlel syn od dětství a peníze na její zakoupení do osobního vlastnictví dostal od mého otce. Město u převodu nepovolilo synovi vklad do katastru jen na něj, byť bylo u nich těsně před soudním "rozdělením peněz" a následně stanovení výživného a rozvodem... Asi po roce a půl po rozvodě advokátní kancelář, která zastupuje nevěstu, obeslala syna návrhem na vypořádání SJM. Syn odepsal svým návrhem a zdůraznil, že nesouhlasí se soudním projednávaním. Poraďte, jak se bránit, když protistrana už má znovu radost, jak syn bude platit soud (SOP)? Jak může znít rozsudek, když peníze na koupi syn nemá? Může být soudně ze "své půlky" vyhnán?
Jenom nesouhlasem se soudním projednáním váš syn soudu nezabrání. Pokud si myslí, že prohraje, nemá cenu se soudit, a musí se se svou bývalou manželkou dohodnout, např. že ona si vezme byt a on dostane zaplacen podíl, nebo že jí zaplatí požadovanou částku ve splátkách. Vzhledem k původu peněz, které byly na koupi bytu použity - dar nepatří do společného jmění manželů - by třeba byla šance napadnout platnost převodu bytu na bývalou snachu. Ale to záleží na znění darovací smlouvy, na znění převodní smlouvy atd. Bylo by asi rozumné, kdyby váš syn obětoval několik tisíc korun a též si najal advokáta.