Leden 2009

Dotaz č. 239

28. ledna 2009 v 21:33 | Aleš |  Smlouvy
Dobrý den, prosím o radu, týká se storna pojištění, které proběhlo v roce 2008. Bohužel nemám žádný doklad o tomto stornu, které mi údajně měla zaslat pojišťovna, v prosinci roku 2008 mne kontaktovala společnost M.B.A finance s.r.o a požaduje uhradit částku 2382,- Kč, která se skládá ze storna poplatku + penále pro společnost M.B.A Finance s.r.o. Bohužel jsem na mateřské dovolené a jsem samoživitelka, je to pro mne vysoká částka. Zajímalo by mne, proč trvalo tak dlouho, že se nikdo neozval, až nyní, nevím, zda už to není promlčeno. Prosím o radu.
Na takto položený dotaz bohužel nelze konkrétně odpovědět. Není ani jasné, co přesně znamená "storno pojištění", jakého pojištění se to týká apod. Obecně lze říci, že je potřeba pečlivě prostudovat pojistnou smlouvu, kde by mělo být přesně uvedeno, jakým způsobem lze pojištění ukončit, zda je to spojeno s nějakými poplatky, lhůtami apod. Pro začátek by bylo vhodné kontaktovat M.B.A finance a žádat vysvětlení, na základě čeho (jakých ustanovení smlouvy či zákona) požadují zmiňované úhrady.

Dotaz č. 238

19. ledna 2009 v 22:49 | Aleš |  Společné jmění manželů
S manželem bychom chteli dodatečně rozdělit SJM. Týká se to i družstevního podílu, který moje matka získala v dědictví. Nyní jsme se s ní dohodli, že členský podíl z družstevního bytu za dohodnutou částku převede na mě, tedy svou dceru. Ze zákona ale vyplývá, že polovina družstevního podílu z bytu přechází automaticky i na manžela. Jde nějakou cestou řešit, aby družstevní podíl byl výlučně v mém vlastnictví jakožto manželky? Máme dceru, bylo by řešením převést podíl na ni? Jde o to, abych v případě rozvodu nemusela vyplatit manžela, který vlastní byt v osobním vlastnictví a který připadne výlučně jemu? Manžel by souhlasil i s tím že se výše zmíněné poloviny družstevního podílu vzdá, ale jak nám bylo řečeno, bylo by to právně nepodložené.
Za vaší situace společné členství manželů v družstvu nevzniká jedině v případě, že "manželé spolu trvale nežijí". Některým družstvům stačí tuto skutečnost potvrdit čestným prohlášením a druhého manžela pak za člena nezapíšou. Vzhledem ale k tomu, že společné členství vzniká ze zákona a nezávisí tedy na čestném prohlášení, mohl by při rozvodu druhý z manželů prokázat, že ono čestné prohlášení byla "tehdy" lež a společné členství manželů v družstvu tedy vzniklo se všemi důsledky z toho plynoucími. Vaši situaci tedy ani případné čestné prohlášení najisto neřeší. Členský podíl může vaše matka samozřejmě převést na svou vnučku, pokud tomu nebrání stanovy konkrétního družstva - mohou například vylučovat členství nezletilých osob. Je-li vaše dcera nezletilá, je rovněž otázkou, zda by uvedený převod pro svou platnost nepotřeboval schválení opatrovnickým soudem. Rovněž další závažné dispozice s bytem (jako případný prodej členského podílu) by pak za vaši dceru musel schvalovat opatrovnický soud. Až by pak dcera nabyla zletilosti, rozhodovala by o členském podílu sama a mohla by vás případně z bytu i vystěhovat na ulici. Manželství je v zásadě institucí trvalou, na doživotí. Pokud uvažujete jinak, bylo by z právního hlediska nejoptimálnější rozvést se rovnou.

Dotaz č. 237

7. ledna 2009 v 20:42 | Aleš |  Smlouvy
Otec vlastní polovinu domu, druhou polovinu domu bývalá žena darovala rovným dílem jejich dvěma dětem. Nyní by děti chtěly, aby je jejich otec vyplatil. Otec se chce s dětmi vyrovnat, ale neví, z jaké částky by měl vycházet. Děti, přestože jsou již několik let výdělečně činné a vlastní 1/2 domu, se na jeho údržbě finančně nepodílely. Může si otec tyto své náklady od hodnoty domu odečíst?
Při vypořádání spoluvlastnického podílu musí otec vycházet ze současné tržní hodnoty nemovitosti. Pokud na to nemá, mohou všichni spoluvlastníci společně dům prodat a z výtěžku si pořídit jiné bydlení. Spoluvlastníci jsou povinni se podle velikosti svých spoluvlastnických podílů podílet na údržbě a opravách domu. Pokud tomu tak nebylo, může si otec tyto své náklady od hodnoty domu odečíst. Pokud však děti-spoluvlastníci namítnou promlčení těchto nákladů, může si otec nárokovat pouze náklady na údržbu a opravy nejdéle za dva roky zpětně ode dne, kdy by proti dětem-spoluvlastníkům podal žalobu o úhradu těchto nákladů. Na druhou stranu je nutno vzít v úvahu spoluužívání společné nemovitosti. Každý ze spoluvlastníků má právo na "bezplatné" užívání nemovitosti v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Pokud užívá některý ze spoluvlastníků větší reálnou část domu, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, obohacuje se tím na úkor spoluvlastníků a zase oni po něm mohou požadovat náhradu. To znamená, pokud například užíval otec dům sám a děti-spoluvlastníci vůbec, měl jim po celou dobu platit náhradu odpovídající v podstatě tržnímu nájemnému z poloviny domu. Zde ovšem rovněž lze namítat promlčení, a v takovém případě pak lze vymáhat náhradu jen za dva roky zpětně od doby, kdy by tento nárok uplatnili spoluvlastníci u soudu. Shrnuto: Pokud se spoluvlastníci nedohodnou jinak (což je samozřejmě možné) nárok dětí-spoluvlastníků se rovná tržní hodnota poloviny domu plus eventuální náhrada za poslední dva roky užívání nadpoloviční plochy domu minus náhrada za údržbu a opravy účelně vynaložené za poslední dva roky.

Dotaz č. 236

2. ledna 2009 v 9:24 | Aleš |  Sociální podpora
Dobrý den, prosím je možné, aby mi byl přiznán důchod, i když nemám odpracovaných 25 let (působil jsem 28 let v cizině), jsem sám, v Česku mám odpracovaných 20 let a je mi 64 let. Děkuji za odpověď.
Obecně vám podle § 29 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve vašem případě vznikne nárok na důchod nejpozději při dosažení věku 65 let. Ve skutečnosti však záleží na tom, kde v cizině jste pracoval: evropské právo, případně mezinárodní smlouvy vám pravděpodobně poskytují nárok na důchod již nyní a ve vyšší částce, než by to bylo jen podle českého vnitrostátního práva. Nejlépe by bylo poradit se na vaší správě sociálního zabezpečení.