Říjen 2007

Dotaz č. 207

8. října 2007 v 11:17 | Aleš |  Rodina
Dcera se v roce 2000 vdala za cizího státního příslušníka, aby mohl zde v ČR dostat trvalý pobyt. Spolu nikdy nebydleli a ani se nestýkali a doposud nestýkají. Žádný majetek nenabyli a ani děti žádné spolu neměli. Dcera ani neví, kde se tento občan v současné době nachází. Nyní by chtěla dcera podat žádost o rozvod. Chtěla by vědět, zda soud může proběhnout i bez přítomnosti druhé strany. Na koho se má nejlépe obrátit s prosbou o radu.
Soudní řízení o rozvod musí mít z podstaty věci dvě strany. Bude-li však spolehlivě prokázáno, že není znám pobyt manžela vaší dcery, může mu soud ustanovit opatrovníka, který bude v řízení o rozvod jednat za něho. S žádostí o pomoc s rozvodem se můžete obrátit na advokátní kancelář.

Dotaz č. 206

8. října 2007 v 11:01 | Aleš |  Rodina
Moje sedmnáctiletá dcera, kterou mám po rozvodu svěřenou do péče, odešla z domu a od té doby je nezvěstná. Je celostátně hledaná jako pohřešovaná osoba. Její otec na ni okamžitě přestal platit výživné s tím, že se nepřipravuje na povolání. Nevím, kde dcera je a proč se neozvala a jelikož nechodí do školy a ani se nepřihlásila na pracovní úřad, tak budu muset platit zdravotní pojištění (cca 1000 Kč) za ni já. Jinak by jí prý vznikl dluh, který by rychle narůstal o úroky. Postupoval její otec dle našich zákonů o rodině?
Pokud má otec vaší dcery uloženu povinnost platit výživné soudním rozhodnutím, nemůže jen tak přestat platit výživné. Teprve na základě nového rozhodnutí soudu o zrušení výživného může povinný otec přestat výživné platit. Můžete na něj podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) např. srážkami ze mzdy.

Dotaz č. 205

7. října 2007 v 1:06 | Aleš |  Rodina
Před šesti lety jsme se s manželem rozvedli dohodou a rovněž dohodou, jen tak mezi sebou, bez notáře, jsme si vypořádali majetek. Manžel vlastní dům po rodičích a vždy ho zajímaly jen peníze, nechal si tedy všechny naše společné úspory - zhruba 460 000 Kč a já jsem si ponechala družstevní byt 3+1. Rovněž jsme se dohodli na výživném 2.500 Kč. Tehdy bylo naší dcerce 11 let, já jsem pracovala a výživné bylo dostačující. Dnes je situace jiná, dceři je 17 let, má daleko větší finanční nároky a já jsem v současné době nemocná a pobírám plný invalidní důchod 9.600 Kč. Se mnou manžel nekomunikuje, tak se s ním dcerka chtěla dohodnout, že by na mimořádné výdaje - školní akce, jako výměnný pobyt, lyžařský kurz, taneční atp. přispíval nějakou finanční částkou, neboť já z invalidního důchodu to nemohu zaplatit, ale byl na ní skoro zlý a vyhrožoval, že pokud budeme chtít něco víc než výživné, podá k soudu návrh na vypořádání majetku a bude požadovat ještě 200.000 Kč, protože prý dnes má byt daleko větší hodnotu. Manžel slušně vydělává, žije s družkou a jejich životní úroveň je vyšší než naše. Má na takové jednání právo?
Pokud byla vaše dohoda o vypořádání majetku písemná, pak nárok nemá. V opačném případě by mohl trochu dělat potíže, nicméně povinnosti platit své dceři přiměřené alimenty ho to nezbavuje. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, tedy i svého otce.

Dotaz č. 204

7. října 2007 v 0:58 | Aleš |  Sociální podpora
V srpnu tohoto roku jsem porodila, ale mé miminko porod nepřežilo. Mám tedy nárok na porodné? Moc děkuji za odpověď.
Ano.

Dotaz č. 203

7. října 2007 v 0:52 | Aleš |  Rodina
Dobrý den,bývalý manžel mi má ke každému 15. dni v měsíci hradit výživné na 10letého syna (1200 Kč). Bohužel výživné platí nepravidelně. Mohu v tomto případě nechat soudně udělit exekuci z jeho příjmu, tak aby mi bylo výživné hrazeno pravidelně? Dále mám dotaz, jak docílit zvýšení výživného (z 1200 na 2000) pokud vím, že příjem bývalého manžela je kolem 30 tisíc (pracuje jako řidič MKD), ale zaměstnavatel mu přiznává jen minimální mzdu?
Exekuce na plat bývalého manžela je ve vašem případě možná. To, že bere 30 tisíc, musíte nějak dokázat - navrhněte svědeckou výpověď, nebo by soud mohl požádat finanční úřad o daňové přiznání povinného apod.

Dotaz č. 202

7. října 2007 v 0:14 | Aleš |  Sousedské vztahy
Je někde písemně zakotveno pravidlo, že vlastník lesní parcely, pokud se nedohodne se sousedem, se má zdržet jakékoli činnosti (zejména těžby) do 1 m od vlastnické hranice?
Patrně ne. Omezení se vztahují pouze na celkovou velikost holiny při úmyslné mýtní těžbě, kde za vlastnickou hranicí už holina je.

Dotaz č. 201

6. října 2007 v 23:54 | Aleš |  Dědictví
Prosím o radu ohledně rozdělení zděděného majetku mého muže a jeho bratra po smrti jejich otce. Manželův bratr si chce nechat dům a můj manžel s tím souhlasil. Teď ale švagr zjistil, že odhadní cena je nekolikanásobně vyšší, než čekal, dům si chce nechat stále, ale odmítá svému bratrovi zaplatit polovinu odhadní ceny. Je nějaký zákon, který mu ukládá vyplatit bratra z odhadu, nebo to nikdo neřeší. Manžel o dům nemá zájem, ale pokud se nedohodnou, zůstane dům na polovinu. To je ale ten zásadní problém. Může potom manžel dát tuto věc k soudu aby rozhodl o prodeji domu, když se tam všichni s rodinami nevejdeme (je to 2+1 s průchozími pokoji) a hlavně nesneseme? Je nějaký způsob, jak švagra donutit vyplatit svého bratra z odhadní ceny? Chystá se tam jezdit na chalupu, užíval by i manželovy věci a nám by v tom ležely peníze, kterými nemůžeme disponovat.
Pokud dědici neuzavřou dědickou dohodu, dá jim dědický soud skutečně majetek do podílového spoluvlastnictví. Váš manžel potom může v jiném soudním řízení navrhnout, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a celý dům přikázán za přiměřenou náhradu do vlastnictví bratra-spoluvlastníka, nebo například aby byl dům soudem prodán a výtěžek rozdělen.

Jak položit dotaz

6. října 2007 v 22:47 | Aleš |  Jak položit dotaz
Podrobnosti o malé bezplatné právní poradně Responsa a o tom, jak položit dotaz, lze nalézt na adrese http://www.lipsti.cz/responsa.