na Blog.cz

Trestný čin, o němž hovoříte, je uveden v § 182 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nazývá se "porušení tajemství dopravovaných zpráv". Tohoto trestného činu se manželka nedopustila, protože takový čin se týká "dopravované" zprávy, nikoli zprávy příjemci již dopravené. Mohla se však dopustit trestného činu podle § 230 odst. 1 trestního zákoníku, který se nazývá "neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací": "Kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty."

Stručně řečeno na to zaměstnavatel právo má. Podrobněji řečeno, osobní prohlídku může provádět jen osoba stejného pohlaví. Takže kapsy může ředitel prohlížet jenom mužům. Kontrolu skříněk by - podle mého názoru - neměl provádět bez vědomí zaměstnanců, protože tím již zasahuje do práva na ochranu osobnosti. Nápravou tu však je pouze podání žaloby na ochranu osobnosti podle § 13 občanského zákoníku.

Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností a majetkových poměrů. Výše výživného tedy v daném případě nezávisí jen na momentálních příjmech otce, ale i na velikosti jeho majetku. U soudu uveďte vše, co vám je známo o majetkových a výdělkových poměrech otce, tedy i to, že má dům a byt, který pronajímá, a že má živnostenský list. Pokud otec sám nepředloží soudu doklady o výši příjmů z této činnosti, má se podle § 85a odst. 1 zákona o rodině za to, že jeho průměrný měsíční příjem z této činnosti činí 43 307 Kč. Můžete přijít s protinávrhem, že navrhujete zamítnutí žádosti o snížení alimentů nebo navrhnout dokonce jejich navýšení. Je potom na posouzení soudu, aby z provedených důkazů vyvodil příslušné závěry.

Otázka, jak je položena, je nám nesrozumitelná. Obecně lze říci, že do dědictví spadá veškerý majetek zemřelého zůstavitele a vychází se ze stavu ke dni smrti. Podobně je tomu i s dluhy, které se rozdělí poměrně podle toho, jak kdo nabyl který majetek z dědictví. Nelze si tedy představit situaci, že jeden z dědiců BEZ SOUHLASU ostatních dědiců nabyde veškerý majetek zůstavitele a ostatní dědice pak odbyde tím, že poplatil dluhy dědictví, a proto ostatním dědicům nic nedá. Jednalo-li se o družstevní byt, je pravda, že nabyvatelem družstevního bytu může být pouze jeden z dědiců. Který z nich to bude, na tom se opět musí dědici DOHODNOUT, není přípustné, aby se tak rozhodl o své vlastní vůli jeden z dědiců. I když se stane jediným nabyvatelem družstevního bytu, musí ostatní dědice vyplatit. Pokud však nechce žádné peníze dát, nezbývá než se obrátit se žalobou na soud. Částka 300 tisíc korun není malá, pravděpodobně se tedy vyplatí investovat do profesionální právní rady. Doporučujeme proto poradit se s advokátem.

Dohoda nemusí být nikým schválena, stačí vaše podpisy. Platí do doby, než se výrazně změní poměry. Například kdybyste začal vydělávat o hodně víc peněz, mohla by vaše bývalá přítelkyně požadovat zvýšení příspěvku na dítě. Pak byste buď uzavřeli novou dohodu, nebo by se mohla obrátit na soud.

Darovací smlouva nemusí být písemná. Kdyby někdo v dědictví zpochybňoval vaše vlastnické právo ke strojům, prokážete své právo svědecky, nebo např. tím, že stroje jako podnikatelka inventarizujete jako svůj majetek, nebo tím, že je dlouhodobě považujete za vlastní. Užíváte-li stroje jako "oprávněný držitel" po dobu tří let, přejde na vás vlastnické právo i z důvodu dlouhodobé oprávněné držby. Oprávněný držitel je ten, kdo je v dobré víře, že mu právo (ve vašem případě vlastnické právo) patří. Dobrá víra se přitom předpokládá a musela by to být protistrana, kdo by prokazoval, že nejste v dobré víře. Museli by prokázat, že jste věděla, že vám rodiče stroje nedarovali, ale např. jen zapůjčili, což by se jistě prokazovalo jen velice těžko. Na druhou stranu, pokud se dědici nedohodnou jinak a někdo namítne, že jste za života zůstavitelů obdržela dar, může vám být hodnota tohoto daru započtena na váš dědický podíl a o hodnotu daru bude váš dědický podíl nižší.

Předpokládám, že hypotéku jste si vzali napůl, tj. vy 550 000 Kč a přítelkyně rovněž 550 000 Kč. Dále vy jste vložil 1 milion a přítelkyně 500 000 Kč. Vy jste tedy do bytu investoval 1 550 000 Kč a přítelkyně 1 050 000 Kč. Odpovídající podíl je tedy 1 550 000 Kč ku 1 050 000 Kč, pokráceno zaokrouhleno 3/5 pro vás, 2/5 pro přítelkyni.

To, co soused provádí, se ve stavebním zákoně (č. 183/2006 Sb.) nazývá terénní úprava. K tomu soused potřebuje rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území podle § 80 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Pokud by se jednalo o násyp vyšší než 1,5 metru nebo o rozměru větším než 300 m², má váš soused za povinnost dále takovou terénní úpravu ohlásit stavebnímu úřadu ve smyslu § 104 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. "Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni." Řešení je nasnadě: Musíte si na vašeho souseda stěžovat na stavebním úřadě.

Ve vašem případě manžel nic podepisovat nemusí. Peníze získané z majetku pořízeného před svatbou nejsou součástí společného jmění manželů, ani kdybyste u notáře nepodepisovali režim odděleného jmění. Pro zvýšení právní jistoty si však potvrzení od manžela vyžádat můžete.

Manželka musí s použitím peněz ze společného jmění manželů na pořízení obchodního podílu souhlasit. Majetková hodnota obchodního podílu je pak součástí společného jmění manželů. Při vypořádání se musí vyplatit podíl ze skutečné hodnoty obchodního podílu v době vypořádání, tedy vašimi slovy "50 % z celého obchodního podílu". Zúžení společného jmění manželů o majetkovou hodnotu obchodního podílu je možné. Příliš si však nepomůžete. Nejvyšší soud judikuje v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2406/2004: "Jestliže jeden z manželů na základě dohody o zúžení bezpodílového spoluvlastnictví manželů [dnes společné jmění manželů] nabyl následně určitou věc pořízenou ze společných prostředků do svého výlučného vlastnictví, pak při pozdějším vypořádání tohoto spoluvlastnictví [dnes společného jmění manželů] se společné prostředky vynaložené na uvedenou věc vypořádají jako investice společně vynaložené na oddělený majetek manžela - vlastníka věci". Opět tedy budete při rozvodu muset manželce vyplatit "50 % z celého obchodního podílu", ačkoliv nebude majetková hodnota obchodního podílu ve společném jmění manželů, protože na pořízení tohoto podílu byly použity peníze ze společného jmění manželů.
2. Pořídil-li jste si družstevní byt před uzavřením manželství, jste členem družstva i po uzavření manželství pouze vy. Uzavřením manželství vzniká oběma manželům pouze právo společného nájmu družstevního bytu.

Rozhodující okolností je skutečnost, že jste stále v pracovním poměru. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám tedy vznikne i v průběhu mateřské dovolené. Pokud byste měla odpracován měsíc (30 kalendářních dnů) po tříleté rodičovské dovolené, vypočte se nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle příjmů v tomto měsíci. Pokud by takto vypočtená peněžitá pomoc v mateřství byla nižší, než ta předchozí u prvního dítěte, dostanete peněžitou pomoc v mateřství nejméně ve výši, jak tomu bylo u prvního dítěte. Vzhledem k tomu, že odpovídáme bez záruky, doporučujeme vám konzultovat tuto záležitost na okresní správě sociálního zabezpečení.

Za normálních okolností notářka dluhy dědictví nevyplácí. To je odpovědnost dědiců. Pouze v případě likvidace dědictví je vyplacení dluhů úkolem notářky. Převyšuje-li hodnota dědictví dluhy, které dědictví tíží, je třeba vyplatit všechny věřitele. Je-li v dědictví víc dluhů než majetku, z výtěžku se uhradí postupně pohledávky podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky,
d) pohledávky nedoplatků výživného,
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f) ostatní pohledávky.

Nejprve se uhradí všechny pohledávky, které patří do skupiny a). Zbyde-li něco, uhrazují se pohledávky ve skupině b) - a tak dále, až po skupinu f). Nestačí-li peníze na plnou úhradu všech pohledávek ve skupině, která je v konkrétním případě poslední, pro kterou ještě zbývají nějaké peníze, uhradí se v této poslední skupině pohledávky poměrně, kromě situace, kdy by poslední skupinou byla skupina c), v ní by se pohledávky uhradily podle data, kdy bylo zřízeno to které zajištění.

Ano, s prvním autem si můžete dělat, co chcete. Pokud byste však do něho chtěl kupovat benzin či investovat peníze např. do oprav či vylepšení, vyžaduje to již souhlas vaší paní, protože peníze na to použité jdou ze společného jmění manželů. Pokud jde o druhé auto, pokud byste si ho pořídil výlučně za peníze, které nepatří do společného jmění manželů (např. dědictví, dar nebo prodej prvního auta, které nepatřilo do společného jmění manželů), pak by ani toto nové vozidlo do společného jmění manželů nepatřilo. Jinak auto připadne do společného jmění manželů. Lze si sice ještě představit jisté obskurní situace (např. užívání auta výlučně pro osobní potřebu jednoho z manželů, nikdy ne ve prospěch rodiny, žádné rodinné nákupy atd., nebo zúžení společného jmění manželů o auto před notářem), to by vás však v případě rozvodu manželství stejně nezbavilo povinnosti poskytnout bývalé manželce finanční náhradu, když na pořízení vozu byly použity finanční prostředky ze společného jmění manželů.

Ve vašem případě by se patrně jednalo o tzv. "změnu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pobytu v cizině". Ve smyslu § 56 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musíte nejprve požádat okresní správu sociálního zabezpečení o písemný souhlas s tímto pobytem. Poté, co obdržíte tento souhlas, obrátíte se na svého ošetřujícího lékaře, který vám pobyt v cizině definitivně povolí, nebo ne (dle vašeho zdravotního stavu).

1. Neúčastní-li se akce děti do 15 let, jedná se o jinou podobnou akci pro děti, na níž je dle § 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nutno minimálně zajistit:

K tomu je třeba poznamenat, že zdravotníci nejsou na jiné podobné akci pro děti povinní. Nemusí tedy splňovat odborné požadavky kladené na zdravotníky na zotavovací akci (mít odbornou způsobilost), t. j. nemusí mít příslušné vzdělání či proškolení. Pokud tam ale "zdravotník" bude působit, měl by mít onu zdravotní způsobilost uvedenou výše.

Nicméně to, že neexistuje konkrétní požadavek právního předpisu na zabezpečení jiné podobné akce pro děti stran zdravotnického zabezpečení, klade na pořadatele jiné podobné akce zvýšené nároky, aby samostatně uvážil, jak zajistit bezpečí účastníků takové akce. U akce rozsahu, jak popisujete, lze naléhavě doporučit, aby tam po všech stránkách kvalifikovaný zdravotník přece jen působil.

2. Podle mého názoru znamená ukončený třetí ročník úspěšné složení všech zkoušek předepsaných pro třetí ročník studia. Je to analogie k § 55 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, kde se říká, že "dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část." Problém by mohl nastat u studia, které neprobíhá ročníkově, ale v blocích či na základě kreditního systému, kde by neexistovala zřetelná hranice, které předměty je třeba absolvovat ve kterém ročníku. V takovém případě by naopak byl dokladem o ukončení třetího ročníku zápis do čtvrtého ročníku.

Odpovědi na obě otázky jsou tedy dosti kontradiktorní. Je to ovšem dáno tím, jak zelený je strom života oproti šedé teorii představ zákonodárce vtělené do textu právního předpisu.

Spoluvlastníci se musí dohodnout na nakládání se spoluvlastněnou věcí. Při běžném nakládání se rozhoduje podle velikosti spoluvlastnických podílů. U podstatných věcí se musí dohodnout všichni spoluvlastníci, jinak na návrh některého spoluvlastníka spor rozhodne soud. Chcete-li prodávat svůj podíl, musíte jej nejprve nabídnout k odkoupení spoluvlastníkovi, a to za cenu, za kterou byste podíl prodala někomu jinému. Když spoluvlastník tuto cenu nevyplatí do dvou měsíců od chvíle, kdy jste mu učinila nabídku k odprodeji s ohlášením všech podmínek, předkupní právo spoluvlastníka zaniká a můžete za uvedenou nebo vyšší cenu prodat svůj podíl komukoli.

Trestní oznámení může podat kdokoli na kohokoli a obvinit ho z jakéhokoli trestného činu. Je však třeba si uvědomit, že kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání. Ustanovení § 149 odst. 2 občanského zákoníku k tomu říká, že v rámci vypořádání je mimo jiné každý z manželů povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.

Je třeba podat žalobu na odstranění stavby podle § 135c odst. 1 občanského zákoníku: "Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil".

To lze právně ošetřit jedině změnou hypoteční smlouvy s bankou.